Vláda nakáže, kde nesmíte zasadit kukuřici a brambory

Vláda od příštího roku výrazně zpřísní podmínky pro pěstování kukuřice, brambor či řepy na bezmála polovině orné půdy v zemi.

Tyto plodiny totiž napomáhají půdní erozi, takže při vydatných deštích nejsou pole schopna zadržovat vodu, která se pak spolu s bahnem valí na silnice, do vesnic a potoků. Jako se to stalo i při srpnových povodních na severu Čech.

Nové vládní nařízení znamená, že na více než 1,1 milionu hektarech, tedy na téměř 45 procentech orné půdy, které patří do kategorie mírně erozně narušených polí, se budou moci pěstovat vybrané plodiny jen v případě, pokud se použijí šetrné metody - například setí bez orby do nepřipravené půdy.

Od letoška přitom platí zákaz pěstovat vybrané plodiny na silně erozně ohrožených půdách, které se rozkládají na takřka 200 tisících hektarech.

Obce mají bláto ve vsi a méně příjmů

Ochrana zemědělské půdy a protipovodňová opatření je i tématem čtvrtečního jednání ministrů zemědělství a životního prostředí Ivana Fuksy a Pavla Drobila.

"Na většině erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy," řekl Fuksa.

"Proto jsem rozhodl o rozšíření území, pro která budou platit standardy správné zemědělské praxe. Dodržování těchto zásad má význam nejen pro ochranu zemědělského půdního fondu, ale výrazně přispívá i protipovodňové prevenci," dodal ministr.

Fuksův poradce Michal Pospíšil dodal, že kvůli erozi mají obce nižší příjmy z daní z nemovitostí. "Snižuje se totiž hodnota půdy," řekl Aktuálně.cz Pospíšil.

Erozí přicházejí vlastníci o desítky miliard

Podle informací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd je největší erozní hrozbou právě voda, menší už vítr. Například na jižní Moravě jsou už oblasti, kde na polích prosvítá hornina, půda je pryč.

"Půda je vyčerpatelný, nenahraditelný a jen velice pomalu se obnovující přírodní zdroj. Je základem udržitelného zemědělského hospodaření a jako s takovou by se s ní mělo zacházet," řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Dodal, že zatímco jeden centimetr půdy se tvoří desítky až stovky let, kvůli erozi může stejná, i větší vrstva zmizet během jediné průtrže mračen. "Vlastníci tak kvůli nevhodnému hospodaření přicházejí ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard korun," upozornil Fuksa.

Nová opatření se podle ministerstva dotknou například tradičních bramborářských či řepařských oblastí, tedy výše položených regionů, podhorských území. Podle prezdenta Agrární komory Jana Veleby nová pravidla pocítí především pěstitelé kukuřice.

"Na některých místech bude muset být tráva," řekl Aktuálně.cz Veleba.

Škody na severu mohly být nižší

Také srpnové povodně v Libereckém a Ústeckém kraji ukázaly, že škody mohly být nižší, pokud by se na polích hospodařilo šetrněji.

"Negativním příkladem jsou obce s velkým zorněním, jako je například Bílý Kostel nad Nisou, které byly opakovaně vyplaveny z okolních polí i při mnohem slabším dešti," řekl Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí, sdružující farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí, kteří sezabývající převážně živočišnou výrobou.

"Orná půda zvláště z kukuřičných polí, které postupně v české krajině nahrazují chov skotu, po přívalových deštích často skončí ve vesnici a třičtvrtěmetrové vrstvy bahna v domech, kde voda opadla, jsou toho nejlepším důkazem," dodal Boleslav.

Farmář přijde o dotace

Půdu na polích mají ochránit nové evropské standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které platí od letošního roku.

Patří mezi ně právě i to, že na zvláště ohrožených místech je zakázáno pěstovat kukuřici, brambory, řepu a další plodiny, které jsou z hlediska eroze půdy nejrizikovější. Na polích by se měl více používat i tradiční hnůj, komposty, posklizňové zbytky nebo tam pěstovat vojtěšku či jetel, které pomáhají zlepšit půdní strukturu.

Pokud farmář tyto zásady Dobrého zemědělského a environmentálního stavu nebude dodržovat, může přijít o část státních dotací.