Vše na jedné hromadě na skládce? Nesmysl. Třídění odpadů doprovází řada mýtů

„Vždyť to nemá cenu, stejně všechno pak sesypou na jednu hromadu!“ Nebo: „Vždyť sem pro barevné kontejnery přijelo stejné auto, do kterého ráno vysypávali popelnice!“ Podobné názory jsou mezi lidmi, kteří netřídí odpad, velmi rozšířené. Skutečností však je, že popírají nejzákladnější logiku věci: Logiku peněz, které jsou i v odpadovém byznysu na prvním místě.  

První článek řetězce, obce a města, totiž za vytříděný odpad z barevných kontejnerů dostávají peníze. Čím více odpadu se jejich občanům podaří vytřídit, tím více dostanou. Naopak za ukládání směsného odpadu na skládkách musí platit. „Myslím, že ekonomická logika je tak jasná, že netřeba k ní nic dodávat,“ řekla Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom, která třídění odpadu v Česku zaštiťuje.

Čím méně občané dané obce třídí, tedy čím je větší podíl směsného odpadu, tím vyšší faktury pak svozové firmy radnicím posílají. A podle toho pak obce musí navyšovat lidem poplatky na popelnice. Je tedy v zájmu lidí samotných, aby třídili.

Ekonomická logika

„Třídění je skutečně vedeno ekonomickou logikou. Případy, kdy obsah barevného kontejneru skončí na skládce, jsou ojedinělé a způsobené většinou právě vysokým znečištěním tříděného odpadu,“ dodal odpadový expert ekologického hnutí Duha Ivo Kropáček.

Dodal, že i samotná pečlivost při třídění občany je otázkou citu. „Na vyhazovaném skle například nevadí viněty nebo zátky, ty shoří. Podobně není třeba vymývat kelímky od jogurtů. Stačí je nevyhazovat nedojedené.“

Mýtus: „Všechen odpad se stejně sype na jednu hromadu.“Ne, nesype. Namixování tříděného odpadu a jeho pokoutný odvoz na skládku je nejen ekologický, ale i ekonomický nesmysl: Systém by se zhroutil, na třídění totiž mají zájem všichni. Obce dostávají za vytříděný odpad peníze (takže na tom vydělávají). Naopak za směsný odpad na skládku musí platit.

Tříděný odpad končí ve směsném komunálním pouze tehdy, pokud je příliš znečištěn jinými odpady. Míru tohoto znečištění určují pohledem už samotní popeláři. Obsah z barevných kontejnerů končí na třídících linkách, kde je ručně dále dotříděn a vyčištěn, nebo putuje k dalšímu zpracování.

Podle odhadů jak odpadových, tak ekologických expertů přesto končí na skládkách kvůli znečištění nebo špatné kvalitě přes 50 procent plastů.

Autor: Kamil Dubský

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info