Americké ryby jsou plné věčných chemikálií, ukázal výzkum. Evropa už volá po zákazu těchto látek

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Kdo sní jednu rybu ulovenou v americké řece nebo jezeře, dostane do těla tolik potenciálně rizikových „věčných chemikálií“, jaké by mu trvalo jinak přijmout nejméně měsíc. Ukázal to výzkum, jehož autoři prozkoumali více než 500 vodních ploch v USA.  

Chemické látky nazývané PFAS jsou neviditelné a všudypřítomné. A věčné. Poprvé se objevily ve 40. letech 20. století, když vznikla poptávka po materiálech schopných odolávat vodě a teplu. V současné době se používají například v pánvích, textiliích, protipožárních pěnách, ale i obalech na potraviny.

Jejich odolnost představuje současně i problém – časem se totiž hromadí ve vzduchu, půdě, jezerech, řekách, potravinách, pitné vodě, a dokonce i ve zvířecích a lidských tělech. Přibývá proto výzev k přísnější regulaci PFAS, které jsou stále více spojovány s řadou závažných zdravotních problémů, včetně poškození jater, vysoké hladiny cholesterolu, snížené obranyschopnosti a několika druhů rakoviny.

Smrt ukrytá v rybím těle

Aby zjistil kontaminaci PFAS v rybách, analyzoval tým vědců v letech 2013–2015 více než 500 vzorků z řek a jezer po celých Spojených státech. Výsledky teď po letech mravenčí práce v terénu vyšly v odborném časopise Environmental Research. Průměrná úroveň PFAS v rybách podle této  studie byla 9500 nanogramů na kilogram.

Téměř tři čtvrtiny zjištěných „věčných chemikálií“ přitom tvořila jediná látka – PFOS. Vědci to předpokládali, jedná se totiž o jeden z nejběžnějších materiálů tohoto typu; celkem se přitom mezi PFAS řadí přes tisíc chemických sloučenin.

Snědení pouhé jedné sladkovodní ryby se tedy podle autorů rovnalo měsíčnímu pití vody s obsahem PFOS 48 částic na bilion. Jak velké riziko to může být? Americká agentura pro ochranu životního prostředí loni snížila hladinu PFOS v pitné vodě, kterou považuje za bezpečnou, na 0,02 částic na bilion.

Celková hladina PFAS ve sladkovodních rybách byla 278krát vyšší, než jaká byla zjištěna v komerčně prodávaných rybách, uvádí studie. 

Největší chemická hrozba současnosti

David Andrews z neziskové organizace Environmental Working Group, která výzkum vedla, řekl agentuře AFP, že ho výsledky děsí – už jen proto, že sám od malička ryby lovil a rád jedl. „Už se prostě ani nemůžu podívat na rybu, aniž bych myslel na to, že je plná PFAS,“ posteskl si Andrews.

Zjištění jsou podle něj obzvláště znepokojivá vzhledem k dopadu na některé americké znevýhodněné komunity, které konzumují ryby jako zdroj bílkovin nebo ze sociálních či kulturních důvodů.

„Tenhle výzkum mě neuvěřitelně rozčiluje, protože společnosti, které PFAS vyráběly a používaly, jimi zaplevelily celý svět – a přitom za to nenesou žádnou zodpovědnost.“

Andrews volá po mnohem přísnější regulaci, která by ukončila veškeré používání PFAS, jež se nedají nahradit.

Že jde o hrozbu, která by měla zajímat každého, potvrzuje také Patrick Byrne, který zkoumá různé formy znečištění na britské Liverpool John Moores University, ale sám se na studii nepodílel. PFAS jsou podle něj „pravděpodobně největší chemickou hrozbou, které lidstvo v 21. století čelí“, uvedl pro agenturu AFP.

„Tato studie je důležitá, protože přináší první důkaz o rozsáhlém přenosu PFAS přímo z ryb na člověka,“ dodal.

Evropa má náskok

Tato studie vyšla těsně poté, co Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko v pátek předložily Evropské agentuře pro chemické látky návrh na zákaz PFAS.

Tento návrh, jenž je „jedním z nejrozsáhlejších v historii EU“, přichází poté, co těchto pět zemí zjistilo, že PFAS nepodléhají dostatečné kontrole a že je proto nutná regulace v rámci celého bloku evropských zemí.