https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/invazni-srsen-z-asie-je-dalsi-hrozbou-pro-evropske-vcely-medonosne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Invazní sršeň z Asie je další hrozbou pro evropské včely medonosné

12.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Šíření druhů mimo původní areál sice může některé ekosystémy obohacovat, ale zdaleka ne vždy je taková biologická invaze prospěšná. Z momentálního šíření sršně asijské (na snímku), která byla zaznamenána až u Hamburku, entomologové radost rozhodně nemají.
Šíření druhů mimo původní areál sice může některé ekosystémy obohacovat, ale zdaleka ne vždy je taková biologická invaze prospěšná. Z momentálního šíření sršně asijské (na snímku), která byla zaznamenána až u Hamburku, entomologové radost rozhodně nemají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Husemann / independent.co.uk
Šíření druhů mimo původní areál sice může některé ekosystémy obohacovat, ale zdaleka ne vždy je taková biologická invaze prospěšná. Z momentálního šíření sršně asijské, která byla zaznamenána až u Hamburku, entomologové radost rozhodně nemají. Představuje totiž další významnou hrozbu pro přírodní populace včely medonosné. Píše o tom Independent.
 

Sršeň asijská je svým domovem v Indii, střední Číně a také Indonésii. V Evropě byla zaznamenána poprvé v roce 2004, když francouzští celníci na přístavišti v Bordeaux nalezli několik jejich hnízd v lodních kontejnerech. Připlula sem se zásilkou bonsajů. V následujících letech prokázala značnou schopnost adaptace na místní chladnější podmínky a poměrně úspěšně se šířila. Zvládla překonat i geografickou bariéru Pyrenejí a usadila se ve Španělsku a Portugalsku. Postupuje i na sever. V roce 2011 byla zaznamenána v Belgii a Německu. Pro názornost, rychlost šíření těchto sršní do nových teritorií byla odhadována na 75 kilometrů za rok. Jenže to už nejspíš neplatí.

Kupředu, na sever!

Letos v lednu totiž byla její hnízda zaznamenána i v Hamburku, tedy výrazně před očekávanou zónou jejího postupu krajinou. Na případ upozornil entomolog tamní univerzity, Martin Husemann. „Současný objev několika hnízd musíme brát vážně, ať už se jedná jen o prázdná hnízda, jediný živý exemplář nebo plně ustavenou populaci.“ Proč? „Když vezmeme v potaz její rychlost a její relativně vysokou míru tolerance vůči klimatickým podmínkám, není vůbec nepravděpodobné, že by tu byla také schopna reprodukce.“ Jinými slovy, pokud je sršeň asijská už teď v Hamburku, může se rozšířit prakticky do celé Evropy. Což zrovna nepotěší.

I když je sršeň asijská asi o třetinu menší, než naše „domácí“ obecná, vytváří mnohem početnější kolonie. V průměru až o 6000 kusech. A byť se jejich dospělci živí rostlinným nektarem a šťávami, pro své mladé larvy aktivně loví jiný dostupný hmyz. Jejich letky si koordinovaně dokáží poradit třeba s mouchami, jsou to opravdu dobré „stíhačky“. Svými loveckými schopnostmi nemrhají na průměrné a nevydatné zdroje. Preferenčně útočí tam, kde je snadno dostupné potravy nejvíce. Například na včelí úly. V Evropě si to mohou dovolit, protože naše včely medonosné jsou proti nim prakticky bezbranné.

Jako by to včelám nestačilo

Výsledek? Pokud můžeme porovnávat s Francií nebo Španělskem, kde už se sršní asijskou mají zkušenosti, tvoří sestřelené a ulovené včely mezi 33-65 % proteinů v sršním hnízdě. V otevřené krajině spíše ta menší procenta, ovšem ve městech včely jako zdroj potravy invazních sršní dominují. Za jednu sezónu dokáží „ve svém regionu“ sršně vyhubit kolem 5-8 % včelstev, 15-30 % dalších může výrazně oslabit. Záleží pochopitelně na konkrétních podmínkách v místě.

Pro včely medonosné, ať už ty volně žijící nebo v úlech včelařů, z toho nic dobrého neplyne. Kromě nepříhodné nabídky potravy na monokulturních „hladových“ lánech, parazitárních infekcí, postřiků a pesticidů se teď budou ještě muset obávat nepůvodních sršňů. Dopady na produkční schopnost zemědělství nebo ekonomiku evropských států mohou být značné. Nezvaný host, sršeň asijská, akcelerující úhyn včel medonosných, nás může přijít opravdu draho.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2020 05:37
A zase ta klimatická změna. Pojďme řešit příčinu, ne následky. I když přizpůsobit se budeme muset. Třeba chovem početnějších včelstev.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.2.2020 06:38 Reaguje na Katka Pazderů
Příčinu - nechtěný transfer z Asie do Evropy už nelze zhojit. Viděl jsem dokument z Francie o této sršni a nic ke smíchu to nebylo. Této problematice se měla EU věnovat již dávno a vyčlenit prostředky na její likvidaci.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.2.2020 08:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
jo, mívali jsme srandu z průjezdu autem kaluží s nějakou desinfekcí na hranicích, z celníků, co nutili na hranicích vyhodit (anebo tepelně upravit)všechno jídlo (komická příhoda, kdy tetka v osmdesátých letech cestou autem do bulharska vařila na hranicích na primusu dvě plata vajec natvrdo).
a tak dlouho jsme z toho měli srandu, a máme zrzavé slimáky, sršáně, voskovičku, raky, karasy a bůhvíco dalšího ještě.

jo a s klimatickou změnou to má společného zhruba tolik, jako kapr a králík v austrálii.
Odpovědět
VK

Václav Kain

12.2.2020 09:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
V Evropě se řeší jiné věci a ne nějaké včely.Nazhromáždit co nejvíce moci a zůstat co nejdéle u lizu.Z té Asie nám jsem jdou samé vybrané lahůdky.
Odpovědět
Pa

PavelA

12.2.2020 08:15 Reaguje na Katka Pazderů
Početnější včelstva?Nevím co si pod tím představujete.
Jakožto včelař vidím obranu v důsledné likvidaci asijských sršňů a přinejhorším ve šlechtění včel,které se mohou ubránit.ALE,taková včelstva mohou být od základu agresivnější.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

12.2.2020 11:59 Reaguje na PavelA
Jsem docela skeptický. Naše Apis mellifera sice měla před 6 miliony lety s Apis cerena společného prapředka, tedy nějaké společné geny mít mohou, ale doposud si "nevzpomněla" jak bojovat s varroa destructor a už tu máme další pohromu. Včela může být agresivnější sebevíc ale proti sršni mandarínské nemá šanci, AC s touto sršní bojuje tak, že se kolem ní včely shluknou a sršeň "uvaří". V přímém boji jsou bez šance.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.2.2020 18:00 Reaguje na PavelA
Takové šlechtění bude trvat desítky let, tolik času ani zdaleka nemáme. Jen pro informaci, šlechtění proti varoáze probíhá už od počátku devadesátých let, výsledky se začínají dostavovat až v poslední době.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

13.2.2020 09:49 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud vím, tak nikdo nešlechtí včely, naopak šlechtíme si kleštíky, které jsou odolné proti akarididům. V nějakých oblastech již např. Gabon vůbec nefunguje. Krásnou přednášku o tom měl pan Peterek v Brně. Kdybychom před 30ti lety rozchovávali pouze z toho co přežilo, tak jsme mohli být dále, místo toho si každý kupuje "zaručeně nejlepší" Singerku z Rakouska a je mu jedno jak je odolná. Pak následují masové úhyny.
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_kurzy&task=vms
Odpovědět
Pa

PavelA

13.2.2020 10:14 Reaguje na Miloš Vondruška
Máte pravdu,některá léčiva,zdá se,nefungují.A bude to tím "šlechtěním"-špatnou aplikací.Kleštíka lze zvládat i jinými léčivy,jak dlouho ale,to nikdo neví.
Spíš se naše včely potýkají s "tím" co se na kleštíka nabalí-viry.
P.Peterek hovoří krásně,selským rozumem,ale chybí mu praxe.Jakkoliv je to na škodu,neposuzuji.
A rozchovávání přeživších včelstev-selekce,u nás moc nejde.Neb jsme převčelenou zemí.
Co stojí za úhyny?To právě nikdo pořádně neví.Ostatně SVS žádné masové úhyny neeviduje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.2.2020 15:26 Reaguje na Miloš Vondruška
Doporučuji prostudovat práci Dr. Johna Kefusse
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 10:43 Reaguje na Katka Pazderů
A zase ta pitomost s klimatem. Invazní druhy se šířily i v doznívající malé době ledové.
Na ničení hnízd těchto sršní bude nutné nasadit účinné insekticidy, bez ohledu na jekot ekologů, chovatelů škodlivého hmyzu. Bude nutné posílit naše chovy včely medonosné geny včel z Japonska a Číny (a dalších asijských zemí), které se dokáží s útokem těchto sršní (byť ne stoprocentně účinně) vypořádat. Existuje i možnost technického opatření - zvýšit vnitřní teplotu v úlu, protože sršeň hyne při teplotách, které včele medonosné ještě nevadí. Mohlo by se zkusit dovézt přirozené nepřátele těchto sršní ze zemí, kde jsou doma (v případě některých invazivních druhů se to povedlo).
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

12.2.2020 09:01
S jistým masochismem očekávám, kdy někdo navrhne import asijských včel, které se proti asijským sršňům bránit dovedou...
Odpovědět
Pa

PavelA

12.2.2020 09:07 Reaguje na Radomír Dohnal
Já taky...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 10:45 Reaguje na Radomír Dohnal
Provedl jsem, byť bych byl spíše pro křížení s našimi než dovoz těchto včel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.2.2020 18:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Takové šlechtění bude trvat desítky let, tolik času ani zdaleka nemáme. Jen pro informaci, šlechtění proti varoáze probíhá už od počátku devadesátých let, výsledky se začínají dostavovat až v poslední době.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:12 Reaguje na Jakub Graňák
Genetická manipulace se dá zvládnout daleko rychleji.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.2.2020 15:27 Reaguje na Jan Šimůnek
A jak by jste geneticky manipuloval? Přidal by jste gen z tygra, nebo ze žraloka?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.2.2020 08:46 Reaguje na Jakub Graňák
Spíš z jejich příbuzných, které žijí v zemích odkud ta sršeň pochází, a tudíž si s ní dovedou alespoň částečně poradit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.2.2020 20:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Bude trvat dekády takové včely rozšířit do objemu současných včelstev. Navíc to neřeší problematiku nedomestikovaných opylovačů.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

15.2.2020 21:39 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlas.

Nemluvě o tom, že to celé by předpokládalo vědět přesně jaké geny to jsou - nepochybuji vůbec o tom, že to bude polygenní dědičnost. A pak izolace genů, amplifikace, vložení .. a doufání že to všechno klaplo, že se cestou něco nepodělalo, že se na nic nezapomělo .. a pak rozšiřování "super včel" vzniklých v omezených počtech (vystavených tedy obecným rizikům vyplývajících z inbreedingu), pak doufání jak to bude s dědičností té DNA úpravy (dominantní/recesivní?) - to celé komplikované haplodiploidním systémem u včel... no zkusit se to může, ale radši bych spoléhal na nějaký systém včasného hlášení výskytu těch nových sršní a jejich likvidace, o což se snaží tuším ve Francii, nevím s jakým úspěchem, ale co jim zbývá..
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

12.2.2020 12:09 Reaguje na Radomír Dohnal
Kdyby to šlo, tak to jistě již někdo dávno udělal. Pokud vím tak za posledních 300 let se včely převáží křížem krážem po celém světě. Naše Apis mellifera byla zavlečena do Ameriky, Austrálie, na dálný východ a do jiných zemí, kde není původní. Naopak my jsme si sem z Apis cerena přivezli alespoň parazity, jako je varroa destructor a nosema cerenae a plno virů. S chovem jiných druhů včel experimentoval např. Gregor Mendel, je zdokumentováno, že si z Ameriky přivezl bezžihadlové včely rodu Melipona, bohužel déle jak 2 roky se mu nepodařilo je uchovat při životě. Také se zde převážely včely v rámci Evropy, u nás jsou vidět včely s žlutým proužkem, což je znak Italské ligusticy, navíc na našem území byla původní včela tmavá, dnes byla přežehlena Slovinskou Kraňkou. Tedy za těch pár let jsme v tom udělali pořádný hokej.
Odpovědět
Pa

PavelA

12.2.2020 13:11 Reaguje na Miloš Vondruška
Opoměl jste cílené šlechtění našich včel na mírnost.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

13.2.2020 09:44 Reaguje na PavelA
Ano to že jsme skoro 100 let šlechtili včely na mírnost, rozbíhavost a medný výnos a opomněli jsme další vlastnosti, např na hygienické chování je určitě špatně. Každopádně si nemyslím, že zrovna s tou sršní mandarínskou byla agresivita včel nějaká výhra, spíše naopak. Sršně nejdou po včelách (jsou schopny strávit leda tak létací svalstvo, kutikulu ne), těm jde o to dostat se do úlu a vyžrat plod. Sršeň je 3x větší než včela a má tvrdou chytinovou slupku, kterou včela neprobodne, tedy včela je naprosto bez šance. Tedy je otázka, zdali je dobré aby včely aktivně útočily na sršně v předem prohraném boji, asi je lepší, když to včely vzdají a schovají se v úlu, pokud dá včelař na česno mateří mřížku aby se do úlu sršně nedostaly tak mohou včely uvnitř v klidu vydržet, dokud útok sršně nepřestane bavit.
Odpovědět
Pa

PavelA

13.2.2020 10:43 Reaguje na Miloš Vondruška
Včely musí bránit česno.A vemte si,kolik včelařů běduje na vosy a nechopnost včelstev ubránit česna před vosami.
I to je důsledek šlechtění na mírnost.
Moje zkušenost je,že včelstva,která brání proti vosám dobře,jsou "ostřejší".Jak při práci s nimi tak třeba i při pouhém přiblížení se k úlu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

13.2.2020 01:31 Reaguje na Radomír Dohnal
Ony se sem dostanou dřív ty z Afriky. V Americe to s nima zkusili a uchytili se tam pěkně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.2.2020 17:53
Jenom další hřebík do rakve našemu včelařství potažmo hmyzím populacím ve volné přírodě.
Ale nebojme se, pan Vacek nám zde jistě přispěchá vysvětlit, že včely nepotřebujeme, hlavně, že máme továrny.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

13.2.2020 00:14
Z asijské sršně bych velký strach neměl, dosti úspěšně ji loví špirlice, kterou stačí vhodně umístit kolem úlů a je vystaráno. Horší je lesknáček úlový.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.2.2020 18:49 Reaguje na Josef Jakubů
Sarracenie? Jako vtip dost dobrý
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist