https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mokrad-zadrzi-v-krajine-vic-vody-nez-umele-nadrze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mokřad zadrží v krajině víc vody než umělé nádrže

8.10.2018 01:45 | PRAHA (Žít krajinou)
A aby to nebylo jednoduché, i mokřady se dělí na několik druhů.
A aby to nebylo jednoduché, i mokřady se dělí na několik druhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Asi všichni víme, co je mokřad, a umíme si ho představit. Ale je tomu opravdu tak? Nevidíme prostě jen místo, kde je mokro a které nevysychá? Tak tomu bylo v češtině kdysi. Od 70. let máme díky RNDr. Janu Květovi z Jihočeské univerzity přesnou definici. A také už dnes víme, k čemu jsou nám mokřady dobré a proč se o ně máme starat.
 

Mokřadem rozumíme přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, který má své specifické vlastnosti. Voda zde takzvaně odpočívá, téměř neproudí a nachází se zde po celý rok nebo alespoň jeho větší část. Takže je to například močál, jezírko, rašeliniště, podmáčená louka, ale i léta vypuštěný rybník nebo lom, ve kterých zbylo trochu vody. A důležité je, aby se zde nacházely typické rostliny a živočichové. Pokud ano, jde o mokřad, a ne jen o nějakou louži z posledního velkého deště. Typickými příklady mokřadních živočichů jsou rozmanité druhy vážek, čápi, volavky, obojživelníci, čejky a mnoho dalších. Z rostlin se zde nacházejí třeba orchideje a masožravé rostliny. Své místo zde mají i jiné, ne tak vzácné, přesto pro ekosystém důležité rostlinné a živočišné druhy.

Není mokřad jako mokřad

A aby to nebylo jednoduché, i mokřady se dělí na několik druhů. Rašeliniště nebo také blata či slatě jsou trvale zamokřeny. Tvoří se zde velké množství biomasy, ale díky nepříznivým podmínkám pro dekompozitory (rozkladače) se biomasa ukládá na dně a nerozkládá se nebo se rozkládá velmi nedostatečně. A díky nedostatku vzduchu pak vzniká rašelina.

Dalším druhem jsou mangrovové porosty nebo jen mangrovy. V Česku se nevyskytují, protože jejich přirozenou lokalitou jsou delty řek, kde se potkává sladká voda se slanou, či mořská pobřeží kde hladina vody často kulminuje. Typické jsou pro tropické a subtropické oblasti.

Bažina je typem pouze sladkovodního mokřadu. Znakem bažin je pomalý průtok vody, který je často ještě zpomalen výskytem husté vegetace. Je v nich obsaženo více rašelinných částic, ale ne tolik jako v rašeliništích.

Slanisko, jak už název napovídá, se vyznačuje vysokým podílem soli obsažené ve vodě i v půdě. Slaniska se vyskytují jak v blízkosti moří, kde za slanost vody zodpovídá moře, tak ve vnitrozemí, kde zasolení většinou vzniká vlivem minerálních pramenů. Typickou je zde slanomilná flóra.

K čemu nám mokřady jsou

Mokřady pozitivně ovlivňují vodní režim v krajině. Jsou přirozenou zásobárnou vody a jsou specifickým prostředím pro různé druhy rostlin a živočichů. Jde o jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří mezi největší biotopy s nejvyšší biologickou aktivitou, v tom se řadí hned za deštné pralesy a korálové útesy. Mokřady také zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Například 10 m² mokřadů zadrží až 9 000 litrů vody.

Mokřady sice patří k nejdůležitějším ekosystémům, zároveň však i k nejohroženějším. Zejména kvůli zemědělství a další činnosti člověka se plochy mokřadů stále zmenšují nebo zanikají. Na vině je také plošné odvodňování, stavby vodních nádrží, narovnávaní a zahlubování říčních koryt, urbanizace a těžba rašeliny.

Velké mokřady, které se u nás nacházejí, jsou dnes naštěstí chráněny státem. Mezi ty největší a nejznámější patří krkonošská rašeliniště, mokřady Liběchovky a Pšovky, lednické rybníky, podzemní Punkva, třeboňská rašeliniště atd. Ty jsou zároveň zahrnuty i v Ramsarské úmluvě, která chrání mokřady především jako přirozené biotopy pro vodní ptactvo.

V Česku je však i nespočet mokřadů rozlohou sice menších, ale pro životní prostředí a ekologickou rovnováhu stejně důležitých. Proto jsou mokřady na vhodných místech vykupovány, obnovovány a následně chráněny. V rámci pozemkových úprav vrací mokřady do krajiny i Státní pozemkový úřad. Jako se tak stalo například v Lichkově a na dalších místech. Offroady a ochrana mokřadů

Může se to někomu zdát zvláštní, ale terénní auta mohou přispět k ochraně mokřadů. U Jihlavy se konají v Pístovských mokřadech brzy zjara a na podzim závody offroadů. Soutěž pořádají jejich fanoušci společně s ochránci přírody. Zjistilo se totiž, že pneumatiky aut se chovají podobně jako stáda zubrů, kteří kdysi chodili k potokům pít a udržovali v jejich okolí mokrou a bahnitou půdu. Ochránci se k tomuto kroku nechali inspirovat třeba zkušenostmi z bývalého tankodromu u Rančířova, kde po řádění tanků našli vzácné listonohy a žábronožky.


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat ze serveru Žít krajinou.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FF

Franta Frantíků

13.10.2018 21:18
Jedná poznámka k textu.

Cituji: "Mokřady také zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Například 10 m² mokřadů zadrží až 9 000 litrů vody."

Tzn. mokřad zadrží 900 litrů/m^2. Zkusil jsem stejný parametr vypočítat pro každou přehradu v ČR, ke které byly k dispozici data na wiki (115 přehrad). Nejméně to vychází pro nádrže Moravská Třebová a Myslivny, které každá shodně zadrží 2000 litrů/m^2. Nejvíce zadrží nádrž staviště, 73 000 litrů/m^2 plochy.

Někde se stala chyba. Buď je číslo v textu špatně, nebo tvrzení není pravdivé, protože pak i ta "nejhorší" přehrada zadrží 2x více vody, než "průměrný" mokřad, ta "nejlepší" dokonce 80x více.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

14.10.2018 09:05 Reaguje na Franta Frantíků
Taky mi to přijde divné. Vždyť jen při metrové hloubce je na 1 metr čtvereční 1000 l vody. Velká většina rozlohy přehrady má hloubku mnohem větší.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

14.10.2018 09:06 Reaguje na Franta Frantíků
Taky mi to přijde divné. Vždyť jen při metrové hloubce je na 1 metr čtvereční 1000 l vody. Velká většina rozlohy přehrady má hloubku mnohem větší.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

11.11.2018 12:05 Reaguje na Franta Frantíků
Jak můžete srovnávat vodní plochu se "souší"? Nechcete rovnou srovnávat mokřady s mořem? To určitě zadrží ještě více vody na metr čtvereční...
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

13.10.2018 21:28
Jinak pokud by to autora dále zajímalo, info o přehradách lze získat zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_p%C5%99ehradn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%AD_v_%C4%8Cesku

Průměrná přehrada v ČR podle něj zadrží 11 100 litrů na m^2 plochy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

14.10.2018 13:34
Článek nesrovnává plochu na metr. Pochopitelně vodní nádrž na metr své plochy zadrží více. Pokud se jedná jednolitou vodní masu v průměrné výšce 11,1 m (odpovídá číslu v komentáři), tak jí mokřad nemůže kontrolovat.
Nadpis se pravděpdobně odkazuje na absolutní hodnotu počítanou z celkového objemu. Pointa článku, ale není v poměřování přehrady vůči mokřadům.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

14.10.2018 13:43 Reaguje na Martin Jasan
oprava "konkurovat" nikoliv kontrolovat.
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

14.10.2018 21:39 Reaguje na Martin Jasan
Pokud článek nesrovnává objem na metr čtvereční, pak tam nemá být uvedená jednotka objemu na metr čtvereční.

Já samozřejmě nechci zpochybňovat pointu článku. Věřte, že jako aktivní vodák bych přehrady nejradějí zrušil všechny...
Mokřady mám rád. Co ale nemám rád jsou dezinformace v médiích. Pak se toho chytají různé pochybné spolky a člověk se nestačí divit, čemu lidé uvěří.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.10.2018 20:19
K předchozím komentářům srovnávajícím mokřady a přehrady:
Problém s uvolňování vody u nádrží je, že nároky na plnění jejich funkcí jdou často proti sobě. Pokud chceme zadržet co nejvíce vody při povodni, držíme hladinu na minimu, ale tím neřešíme sucho, výrobu elektřiny ani rekreační využití. Pokud upouštíme vodu v době sucha, snižujeme hladinu a tím potenciál pro výrobu el. energie. Pokud je cílem rekreační využití, tak hladinu raději moc neupouštíme.

Navíc problematika sucha by se měla řešit v rámci celého povodí. Pokud máme řeky v napřímených, kanalizovaných a zahloubených korytech a v povodí zhutněnou a odvodněnou půdu, nebo rovnou zabetonovanou, tak nás přehrady nespasí.
Ideální by bylo navrátit údolní nivu řekám, vrátit jim původní koryta a dát jim možnost rozlivu, přizpůsobit tomu využití půdy, vytvořit mokřady ale také malé vodní nádrže. K tomu by se mělo přidat zodpovědné hospodaření v krajině.
To se ví dávno, ale bohužel jsou tady zájmy, které veškeré snahy o nápravu brzdí.


Odpovědět
FF

Franta Frantíků

14.10.2018 22:11 Reaguje na Jan Škrdla
Se vším souhlasím. Neberte mou námitku jako pokus o tvrzení, že by snad přehrada měla mít lepší vliv na životní prostředí, než mokřad.

Mne jde pouze o seriozitu. Článek nabádá k závěru, že přehradu lze na stejné ploše nahradit mokřadem. A to prostě není pravda.
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

15.10.2018 13:35
Mokřady, které jsou zásobárnou vody jsou bezohledně ničeny a nikdo s tím nehne. Příklad: Katastrem naší obce Tisem i sousedními má vést trasa dálnice D3. Když vezmeme v úvahu i ochranné pásmo dálnice, které je 500 m od osy dálnice D3 nalézají se v tomto prostoru jak mokřady tak i prameny vody. Zde budou zřízeny jen u naší obce čtyři retenční nádrže do kterých bude sváděna dešťová voda z tělesa dálnice, znehodnocená solí, ropnými látkami atd. Z retenčních nádrží potom bude odváděna právě mokřady a plochami se zásobami vod, které takto znehodnotí či zcela zničí. Pokazoval jsem na to v tisku, televizi obec posílala vyjádření na různé instituce, ale zcela bez výsledku. Už v roce 2006 jsme na ochranu těchto ploch vydali stavební uzávěru, o které bude jednat Nejvyšší správní soud, ale nevíme jak rozhodne tento. Jinak lze říci, že to není jen v naší obci, ale na více místech na trase D3 Posázavím a dále na jih. Patrně se jedná o nejhorší, nejškodlivější a nejdražší projekt, který mohl být zpracován.Situace se táhne již roky, jenže úředního šimla ke cvalu nedonutíš.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist