https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lide-podepisuji-petici-proti-kaceni-v-prirodni-rezervaci-vrch-baba-u-kosmonos
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé podepisují petici proti kácení v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos

6.2.2023 01:22 (ČTK)
Foto | MartinVeselka / Wikimeda Commons
Lidé z obce Horní Stakory a okolí od února podepisují petici proti nadměrnému kácení stromů v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na Mladoboleslavsku. Společnost Forestlaan, která tam od roku 2021 vlastní většinu lesa, začala s rozsáhlejším kácením loni. Podle Jiřího Hoštičky ze společnosti Forestlaan jde pouze o probírkové kácení, které je v souladu s platnými limity pro těžbu. Petici doposud podepsalo přes 760 lidí, řekla ČTK předsedkyně petičního výboru Eva Smažíková.
 

"Lidé jsou znepokojeni, dlouho se tam nic nedělo a loni se začalo kácet masivně, limity jsou podle nás velmi volné s ohledem na to, že je to rezervace, kde žijí vzácné druhy," řekla Smažíková. Iniciátoři petice žádají o okamžité zastavení těžby. Petici chtějí zaslat krajskému odboru životního prostředí, chráněné území je v péči Středočeského kraje. "Vůbec se nepočítá ani s tím, že by tam zůstalo mrtvé dřevo, které je potřeba třeba jako úkryt pro vzácné druhy, spíš se to začíná blížit lesoparku," doplnila Smažíková.

Na Českou inspekci životního prostředí a krajský úřad se už obrátila i místní ochranářská společnost. "Zajímavé je, že v bývalém hospodářském plánu se mohlo na jeden hektar vytěžit 1,9 metru krychlových dřeva a v tom současném pro roky 2022 až 2031 se může na jeden hektar vytěžit 5,77 metrů krychlových," řekla ČTK za Český svaz ochránců přírody Klenice Milada Vrbová.

Podle Hoštičky je kácení v souladu s platným hospodářským plánem. "Jedná se o probírku, z lesa se těží ty nejméně kvalitní stromy," řekl ČTK. Probírka má podle něj vytvořit podmínky pro další růst ponechaných stromů. "Porosty byly dlouhodobě zanedbané, a proto je zásah tak razantní," doplnil.

"Máme informace o prováděných zásazích na území přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos již z konce minulého roku, a to z několika zdrojů. Od té doby se situací zabýváme," řekl ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma. Těžbu podle něj aktuálně prověřuje Česká inspekce životního prostředí. "Ta se v souladu se svými kompetencemi obecně zabývá dodržením například schváleného objemu těžby, ale také způsobem provedení s ohledem na dodržení ochranných podmínek území," doplnil mluvčí. Do ukončení kontroly podle něj není možné podávat další informace. "Nicméně odbor životního prostředí a zemědělství nemá doposud informaci o tom, že by v rámci této kontroly bylo Českou inspekcí životního prostředí zjištěno zjevné porušení zákona vedoucí k zákazu takto prováděné těžby," uvedl mluvčí.

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena v roce 1950 na ploše 240 hektarů. V rezervaci jsou vzácné druhy rostlin i zvířat, které dokumentuje i naučná stezka s informačními tabulemi.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

6.2.2023 07:57
Šetrné proředění lesa v rezervaci může být velmi prospěšné. Jak to vypadá konkrétně na Babě nevím.
Odpovědět
va

vaber

6.2.2023 09:29
může se na jeden hektar vytěžit 5,77 metrů krychlových,
kolik je to stromů na 100x100m , tři nebo čtyři stromy?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.2.2023 14:14 Reaguje na vaber
To záleží na hmotnatosti stromů (stáří, bonita). Ve 120lese to může odhadem být asi 3-6 stromů (dle bonity, druhu), v probírce i desítky ks/ha. Ta rezervace je partně předržená pařezina. Asi by jí obnovené pařezení "prospělo". Resp. by pomohlo zvýšení biodiverzity. Záleží co se chrání... Nejspíš jde o takový ten laický poplach. Pro vlastníka, těžaře i místní ochranáře asi celkem nepříjemný. Příště asi budou muset nejdřív začít s osvětou a rubat až potom...
Odpovědět
Pe

Petr

6.2.2023 14:33 Reaguje na Dalibor Motl
Ono to není jednoduché. Toto je vycházkové místo a zároveň rezervace, součást většího celku lesa. K obnovení pařezení, které by z toho na mnoho let udělalo džungli, dnes není žádný důvod.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.2.2023 15:07 Reaguje na Petr
Souhlasím, že to není jednoduché. Naopak je to čím dál složitější. Dnes je jednodušší zorganizovat tlupu aktivních a nevzdělaných lidí, kteří Vám podepíšou ledacos.
Ilustračně z diskuse pod peticí:
"Jsm rodačka z Mladé Boleslavi a na Babu jsme chodili se školou i s rodiči celé dětství. Je nutné bojovat proti nenasytným lumpům, kterým je zcela jeno, že takové stromy, jako jsou např. na Babě rostou minimálně 100 let. Co zbyde po těchto nenasytech?"
Odpovědět
va

vaber

7.2.2023 09:52 Reaguje na Dalibor Motl
ono by možná bylo jasněji ,kdyby se sledovao poražené dřevo a jeho prodej,
potom by byly jasnější i pohnutky, které vedly majitele ke kácení ,
tedy zdali jde hlavně o peníze nebo o přírodu,
obvykle když se kácí jde o peníze
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

7.2.2023 23:50 Reaguje na Petr
Pařeziny v určitém objemu v ploše lesa je entomologicky cenná.
Nevím, proč džungli, pokud by se přerostlé "trsy" obnovily jen bodově.
Vždy záleží na rozsahu zásahu, od PC těžko soudit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2023 09:37
Rezervace se vyhlašovaly vždy za účelem ochrany něčeho vyjímečného, co
tam rostlo a žilo do doby vyhlášení rezervace. Představte si třeba řídký
pravidelně "čištěný" les od padlých souší s podrostem sněženek, či bledulí.
Ponecháme-li v něm padlé souše, větve a nálety keřů, tak záhy vymizí i
ty sněženky a bledule požadující půdu bez vrstvy padlých souší a větví.
Zahuštěním porostu bude v lese tma i na jaře a to jim svědčit nebude.
Takže co bylo důvodem vyhlášení rezervace a není ta průběrná těžba nakonec podmínkou udržení rezervace v dosavadním stavu? Ono dnes je trendem pouze
bezzásah, který ale může napáchat nevratné škody na podrostu a skladbě
dosavadního lesa. Vyhlásím rezervací bučinu, ale přestanu z ní odstraňovat
ostatní nálety. Bude to ještě bučina? A tak mohu pokračovat téměř u všeho,
kde si lidé pletou zakonzervováni stávajícího stavu s bezzásahem, který
tu rezervaci zcela znehodnotí. Neznám taky konkrétní lokalitu a prosím
o zvážení, proč vznikla a zda nejsou ty probírky způsobem k jejímu zachování ve stávající podobě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2023 11:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Rezervace je s dymnivkou, lilií, sasankami, jarní aspekt, ... atd. Pravděpodobně se jedná o dříve pařezák, nyní střední les s podrostem, (což potvrzuje i foto, je-li odtud). Je tedy velmi vhodné ho udržovat řídký. No plán péče není dostupný, jen na vyžádání, takže jsem nenahlédl.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.2.2023 14:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Odkaz na plán péče (ke stažení): https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=515
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.2.2023 14:37 Reaguje na Dalibor Motl
2.2.2 Lesní hospodářství
Chráněné území je tak protkáno soustavou geometricky vymezených obnovených porostů, ve
kterých se více méně opakuje kombinace dřevin: borovice, modřínu, červeného dubu, méně
osiky, lípy, jasanu atp. Naprostá většina těchto porostů pochází z doby, kdy bylo plánováno
přehlášení a zmenšení rezervace. Jejich současné stáří je cca 50 let, mladší porosty se objevují
jen sporadicky. Problémem je další generativní šíření zejména dubu červeného, ale i akátu.
Naopak pozitivním vlivem je přístup současných vlastníků, respektují ochranu území a při
jeho využívání dbají na dodržení podmínek ochrany.
(zdroj: plán péče o přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos, viz odkaz výše)
Odpovědět
JN

Josef Novák

6.2.2023 13:22
Dobrý den, jedná se o pařezinu , kterou státní lesy chtěli přeměnit pomocí borovic a červených dubů na hospodářský les. Po restituci se zde 30 let nic nedělalo a nyní nový majitel se pokouší dát les do pořádku, odstranit červené doby i borovice, které prořeďuje a místy posazuje duby . Místním "ochráncům přírody" se nelíbí kácení nepůvodního dubu červeného i prořezávka v místním porostů pařeziny. Za mého dětství se toto konalo každý rok, ale to byl svět ještě normální.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.2.2023 15:54 Reaguje na Josef Novák
Děkujeme za info, pokud je to tak, jak píšete, místo kritiky zaslouží majitel pochvalu! Duby červené je třeba vyměnit za naše, jedno to určitě není, jestli "takový nebo makový".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2023 17:06 Reaguje na Josef Novák
Taky děkuji za info. a je vidět, že je vše jinak, než prezentují
ochranáři. Podvědomě jsem tušil potížismus a propagaci bezzásahu,
který je nyní posledním hitem aktivistů. Prostě lenivce štve, že
je někdo pracovitý a udržuje krajinu ve stavu, kvůli kterému
byla vyhlášená rezervací. Ano, kdysi byl svět ještě normální!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.2.2023 18:46
Ano správně! Tak se to musí! Vše pokácet, vytěžit a rozjezdit! Toho bohdá nebude aby si nějaké tén aktévista ochrenář na nás vyskákoval! :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2023 19:07 Reaguje na Petr Eliáš
Kdo tomu nerozumí, tak se zmůže pouze na to, co vy a to u všech
těch vašich štěků na všech Webech a u všech diskusí. Ubohé!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2023 07:47 Reaguje na Břetislav Machaček
👍
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.2.2023 08:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Mám ti udělat přehled všech tvých blábolů za poslední, já nevím, rok? Ne? Tak raději drž pusu a šoupej nohama. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.2.2023 09:00 Reaguje na Petr Eliáš
Včera a dnes ovšem těžce blábolíš sám, ubožáčku!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.2.2023 09:01 Reaguje na Karel Zvářal
Nechceš si dát raději tlačenku, buřtíku? :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2023 09:08 Reaguje na Petr Eliáš
Styď se! Nemáš argumenty, přijdou urážky?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.2.2023 09:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Jojo, koukej jak se stydím. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2023 09:06 Reaguje na Petr Eliáš
Udělej a zkus je alespoň jednou vyvrátit argumenty
bez těch ideových štěků a urážek. Tvé jednoduché
věty ukazují na tvé jednoduché myšlení a na nic
jiného se nezmůžeš. Ubohé!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.2.2023 09:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo ty ubohý ignorante? A mám začít třeba u toho, jak jsi tu vyřvával že SSSR nenakupoval těžební technologie na Západě? Nebo třeba teď naposled u Číny? :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2023 17:15 Reaguje na Petr Eliáš
Ještě, že máš tetu Wiki a Google a nepotíš nic
ze své hlavy, ale nezapomeň, že i tam je pouze
to, co tam někdo napíše. A napíše tam to, co
chce a co nemusí být vždycky pravda.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

8.2.2023 00:02 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud v tom lese máte chráněné rostliny, které potřebují minimálně polostín, ne stín, tak nic jiného, než prosvětlit vám nezbývá.
Ze seznamu co uvádí na wiki jsou rostliny, které kvetou před rozvinutím listů stromů, ale také jsou tam rostliny, které vyžadují polostín, prosvětlené plochy apod.
Takže soudy bych nechal na odborníky, kteří lokalitu prohlédnou a posoudí.
Pokud je tam červený dub a akát, tak rozhodně ven. Ale kvalifikovaně, aby se zamezilo kořenové a pařezové zmlazení.
Být vlastníkem lesa, požádám o dotaci na péči o přírodní rezervaci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.2.2023 11:55 Reaguje na Pavel Jeřábek
Máte zbytečné tomu pánovi něco vysvětlovat. On pouze kope
do lidí, kteří uvažují v souvislostech a nemají v oblibě
zkratkovitá řešení. Pro něho je i hloupý ochranář pánbůh
a kritik ďáblem. Je typickým produktem dnešní doby jediné
"pravdy" bez diskusí a kritiky. Tak si to přeje a pokud
to tak nebude, tak by nechal klidně odpůrce zavřít. Je
to nový EKO bolševismus jediné , byť pomýlené "pravdy".
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

14.2.2023 11:51
Kde se ta petice dá podepsat? Je to cenné místo, a kromě toho jsme tam v osmdesátkách s ochranáři sázeli duby. Kousek od hájovny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist