Odborníci přezdívají kornatci Velký piškot. Je to podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínající právě piškot.
Kornatec velký se mimo Šumavu vyskytuje aktuálně jen v Žofínském pralese, pak až v Moravskoslezských Beskydech.
„Je to neuvěřitelné. O kornatci velkém na území národního parku máme poslední záznamy z let 1905 až 1907, kdy jej popisovali odborníci v oblasti Plechého a Želnavy,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.
Podotýká, že první nález v loňském roce by vysloveně náhodný. „Objevili ho naši lesníci v oblasti Medvědí stezky na Stožecku poté, co ho vysypali z kůrovcového lapače. Už tehdy jsme si s kolegy entomology říkali, že jeho populace nebude jen o pár kusech, ale bude určitě větší, protože šance, že by náhodně spadl do lapače ojedinělý exemplář, je asi tak velká, jako vyhrát jackpot v loterii,“ líčí Dvořák.
Dnes už entomologové po velkém monitoringu vědí, jak je silná populace tohoto brouka v okolí Hučiny a masivu Třístoličníku. Jde zatím o desítky kusů, ale výskyt bude zřejmě mnohem větší, protože zkoumání je teprve na počátku.
„Množství zaznamenané na jediné šumavské lokalitě mnohdy nezaregistruji v Beskydech za celý rok. Navíc právě v Beskydech má populace tohoto brouka sestupnou tendenci,“ tvrdí Jiří Procházka entomolog ze Zemského muzea v Brně.
Kornatec velký je pralesním specialistou, který se vyskytuje pouze v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků velkých dimenzí, které jsou kolonizovány troudnatci – dřevožijnými houbami.
Tato torza navíc musejí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou.
„To, že jsme ho objevili v oblasti Třístoličníku, souvisí právě s odumřením horního stromového patra vlivem kůrovcového žíru a následném dozrání dřeva nastojato. Potvrzuje se tak, že právě tady jde o prales ve všech jeho podobách. V případě Hučiny ale jde o populaci mimo hlavní gradační plochy, takže i to je pro nás překvapení,“ vysvětluje Vladimír Dvořák.
Objevil se i roháček jedlový
Vědci navíc hlásí ještě další objevený druh. Je jím roháček jedlový, který je stejně velký jako kornatec.
„Ten pro svůj život potřebuje dostatek mrtvého dřeva, které je hodně rozložené a má takzvanou hnědou hnilobu. V tomto dřevě se vyvíjí z larvy až po dospělce. Kmeny opouštějí až dospělí brouci a ani ti nemigrují na velké vzdálenosti,“ popisuje Pavla Čížková ze Správy Národního parku Šumava.
Silná populace kornatce velkého je v okolí Hučiny a masivu Třístoličníku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
