https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-letos-v-np-podyji-napocitali-nejmene-vodnich-ptaku-za-dobu-scitani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci letos v NP Podyjí napočítali nejméně vodních ptáků za dobu sčítání

1.2.2023 13:05 (ČTK)
Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26.
Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26.
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání - 247. Bylo jich 13 druhů, sdělil mluvčí správy parku Radek Štěpánek. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.
 

"Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář," uvedla na webu správy parku Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.

Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. "Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli," uvedla ornitoložka. Jejich rostoucí počet je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které vědci sledují od roku 2019.

Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přesto, že malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak na území NP Podyjí vědci pozorovali slípku zelenonohou, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

1.2.2023 15:15
Nebude to ptačí chřipkou? A co otepletní, není to důvod, že k nám létá méně ptáků?
Pane Zvářal, jaký na to, prosím Vás, máte názor?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.2.2023 16:43 Reaguje na Michal Uhrovič
Děkuji za důvěru, ale tato otázka by si zasloužila komplexní rozbor, na který zde není prostor. Úbytek drobné zvěře (včetně ptáků) má setrvalou tendenci, byť meziroční kolísání některých druhů je též pozorováno a zde počasí má s největší pravděpodobností vliv. Dle mého názoru např úbytek až místní vymizení chocholouše se kryje s nárustem městské populace poštolky, která v letech latence hraboše přechází na lov ptáků. V tomto duchu by se dalo pokračovat, např nárůst populace sokolů v Jeseníkách způsobil zmenšení populace jestřába, jak uvádí ornitolog, který tuto oblast/kvadráty dlouhodobě sleduje. Tedy on konstatoval to zmenšení/vymizení populace j., zbytek si dovozuji z logického úbytku kořisti (kompetice). Jinde došlo k poklesu stavu raroha, zřejmě jako reakce na snížení dostupnosti/početnosti kořisti. Takže nejen nemoci, počasí, lovecký tlak na tahu, ale i vysoký predační tlak se podepisuje na spíše úbytku, než nějakém nárůstu stavu ptáků. Prostě chtít konstantní počty za všech okolností je iluzorní představa. Uvidíme, co přinesou další roky. Ale u většiny druhů zlepšení neočekávám. Prostě biologická ochrana funguje.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2023 06:28 Reaguje na Karel Zvářal
proto taky není nic jen černé nebo jen bílé...vše je propojené a pokud tu vzájemnou " závislost" nevidí, vznikají alarmistické předpovědi. Nicméně význam zásahů člověka do života ptáků je také výrazný a rozhodně ne vždy vhodný, tedy jestli vůbec někdy by byl neb vytváří výraznou nestabilitu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2023 16:10
Dnes jsem měl cestu do Karviné kolem soustavy poměrně velkých rybníků. Jsou
všechny bez ledu s tisíci vodních ptáků, ale řeky v okolí(Olše a Odra) jich
mají poskrovnu. Totéž pozoruji s havrany, kteří asi zůstali doma na severu
a s káňaty rousnými. Dokonce už tu táhla na sever hejna hus a brkoslavy
jsem letos vůbec neviděl. I drobotina má v přírodě dost potravy a na krmítko přilétají pouze místní, hrdličky a sojky. Stačilo ale těch pár
centimetrů sněhu a celodenní mráz a na krmítku byla bitva o potravu.
Mírná zima zachránila od maléru nejenom lidi(drahá paliva), ale taky
zvířata. Bohužel ale bez kání rousných nemusí naši místní predátoři
uregulovat počty hrabošů. Jó vše se vším souvisí a tomu vodnímu ptactvu
se nedivím, protože ten rybník jim nabízí neskonale více potravy, než
řeky, které navštěvují v mrazech pouze proto, že jim rybníky zamrzly.
Jinak ptal jsem se rybářů i myslivců kolikpak nalezli letos uhynulých
vodních ptáků a říkali, že téměř nic. Buď tu chřipku umí překonat a nebo
se šíří jinak. Není třeba virus v krmných směsích? A není tam záměrně?
Ono takové snížení stavů drůbeže nemusí být až tak špatný kšeft, neboť
nač se podbízet s levnou produkcí, když ji při nedostatku prodám dráž
a při menších nákladech a námaze! Postižená konkurence pláče, ale ti
ostatní juchají radostí!
Odpovědět
Pe

Petr

1.2.2023 17:08
A co lidi, lidi sčítat nezkoušeli? Možná by se to tím vyjasnilo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2023 19:54
Ale kormoránů - stále víc než dost !
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist