I když budeme lépe třídit a omezovat plasty, v roce 2040 jich bude v oceánech zase víc. Jak to?
Co se dá udělat pro to, abychom nezanechávali v životním prostředí a světových oceánech tolik plastů? Vzniku až 30 % plastových odpadů můžeme předejít tím, že je nebudeme coby jednorázové produkty vůbec používat. Můžeme je buď úplně zrušit nebo použít znovu a tím prodloužit jejich životnost. Až 17 % dalších plastových odpadů můžeme vyřadit tím, že je nahradíme jinými produkty. Třeba papírové sáčky. Kolem 20 % plastů můžeme efektivně recyklovat. Zredukovat plastové výrobky můžeme o 23 % i tím, že je budeme správně třídit do kontejnerů. A je tu také 10 % pro zlepšení, když budeme bojovat proti jejich nelegálnímu skládkování. Možností je evidentně vcelku dost, pro zhruba 430 milionů tun plastových odpadů ročně můžeme najít lepší řešení.
Zmíněná čísla vychází z práce badatelů univerzity v Leedsu, kde si dali hodně práce s tím, aby zmapovali konkrétní cesty plastových odpadů do oceánů, kde se většina nesprávně odložených plastů nakonec akumuluje. Vytvořili k tomu model Plastic-to-Ocean (P₂O), na jehož základě dokázali vypočíst, kde je prostor pro zlepšení. A rovnou nabízí i výhled do budoucnosti: Pokud bychom všichni zapracovali a začali naplňovat ony procenty výše vyjádřené aktivity, kolik plastů by se do oceánů dostalo v roce 2040? Čekáte nulu? Odpověď nepotěší. Bylo by to kolem 480 milionů tun. Další 2,2 miliardy tun by byly spáleny a 850 milionů tun by zůstalo ležet jen tak někde na zemi. Jak to? Problém je v onom slůvku „všichni“.
Už teď jsou tu 2 miliardy lidí, kteří nemají možnost nakládat s plastovými odpady jiným způsobem než je odhození-spálení-spláchnutí řekou do oceánu. A v roce 2040 jich bude ještě víc. Takže i když teď 5,5 miliard lidí „šlápne do pedálů", nejlepší, čeho mohou dosáhnout, je potenciální snížení množství plastových odpadů v životním prostředí o 430 milionů tun. On to není úplně zlý výsledek. Kdyby se nesnažil vůbec nikdo, v roce 2040 by do oceánů mohlo zamířit až kolem 1,3 miliardy tun plastových odpadů. Jenže tu prostě část obyvatel planety Země nemá „pedály".
Zdokonalením odpadových strategií, provázaností recyklace s cirkulární ekonomikou, technickou inovací a prevencí vzniku odpadů dokáže část světa teoretiky snížit množství vlastních produkovaných odpadů do roku 2040 až o 80 %. Což zní hezky. Jenže se zapomíná na to, že tam, kde odpadové hospodářství prakticky neexistuje (to jsou ony více než 2 miliardy lidí) je dnes na váhu „produkována“ nadpoloviční většina veškerých globálních odpadů. Z práce badatelů v Leedsu a výstupů Plastic-to-Ocean modelů tedy vychází, že jestli chceme mít plastových odpadků v oceánech za příští dvě dekády méně, musíme začít přemýšlet o dvou a více miliardách lidí, kteří zatím nemají možnost, jak lépe nakládat s odpady. Tedy, ne že by se vůbec nesnažili. V sektoru odpadového hospodářství“ – tedy kusového sběru, pytlování, svozu, třídění, rozebírání (a pálení) tu nejisté zaměstnání nachází kolem 11 milionů lidí (což je 58 % všech lidí zaměstnaných v odpadovém hospodářství na celém světě). Jenže to na dlouhou trasu a společný cíl, oceán bez plastových odpadků, nestačí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Vladimír Hošek
3.8.2020 05:52Radomír Dohnal
3.8.2020 06:37 Reaguje na Vladimír HošekPavel Hanzl
3.8.2020 07:55 Reaguje na Vladimír HošekVaclav Sobr
3.8.2020 11:07 Reaguje na Pavel Hanzldokážete to vykupovat po celé planetě?
Mám zážitek z indie - tam to nikdo neřeší - prostě plast letí na ulici a když je ho moc udělalají přes něj další vrstvu cesty.
Pavel Hanzl
3.8.2020 11:34 Reaguje na Vaclav SobrPokud by zrovna v Indii byla rupka za petku ve výkupu, NIC by na ulici nelétalo.
Problém je v tom, že to chce organizaci a někdo to musí zaplatit. Proto by byla ideální uhlíková daň, vybíraná přímo u těžební spoečnosti a použitá právě na OZE pro chudé státy a třeba výkup a recyklaci odpadu.
Jnže to by se musel celý svět domluvit, to by nesměli ropáci vše sabotovat. Takže nereálné....
Svatá Prostoto
3.8.2020 14:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.8.2020 18:19 Reaguje na Svatá ProstotoJenže by to šlo možná tak, že Evropan by tam měl fabriku na recyklaci plastů a ty by od místňáků kupoval. Když někdo veze někam zboží, jede taky i zpátky a může vézt pytel petek třeba na střeše. Když ví, že je prodá, přetrhl by se.
Galipoli Petr
4.8.2020 08:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.8.2020 09:44 Reaguje na Galipoli PetrLukáš Kašpárek
4.8.2020 06:55 Reaguje na Vladimír HošekVy jste fakt génius....
A jestli patříte k těm co si nechali energo lobby nalhat, že pokud něco spálím, tak to zmizí, tak jste jen další blázen, co tleská poškozování nás všech.....
Vladimír Hošek
4.8.2020 07:12 Reaguje na Lukáš KašpárekMiroslav Vinkler
3.8.2020 06:24Pavel Hanzl
3.8.2020 10:20 Reaguje na Miroslav VinklerVladimír Hošek
3.8.2020 20:11 Reaguje na Pavel HanzlTak jako posedlost pana Brabce suchem. V lednu jsem se od něj dověděl, že letos zažiju sucho jaké tady 500 let nebylo.
Pavel Hanzl
3.8.2020 20:45 Reaguje na Vladimír HošekJenže CO2 někam neodprší.
Samozřejmě těch kritérií je daleko více, ale princip je stejný. Pálit uhlovodíky jen kvůli energii je prasárna, vnoučata budou mít problém z čeho dělat plasty. A ty smetiště se budou hodit.
Galipoli Petr
4.8.2020 08:39 Reaguje na Pavel HanzlLukáš Kašpárek
4.8.2020 06:58 Reaguje na Miroslav VinklerSpalování čehokoliv je ta nejškodlivější varianta nakládání......
Pavel Hanzl
3.8.2020 07:50Když jsem byl kluk, byly na okrajích polí hromady starých zemědělských strojů a všude se válel železný šrot, jakmile se začal vykupovat, země se rázem vyčistila. A dnes kus starého železa neleží nikde.
Krejcar Stanislav
3.8.2020 10:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.8.2020 10:16 Reaguje na Krejcar StanislavAle skládkování nemusí být takový problém, protože se vrací fosilní uhlík zase pod zem a může se v budoucnosti využít jako ložisko uhovodíků. Až s tím budeme umět lépe pracovat.
Vaclav Sobr
3.8.2020 11:12 Reaguje na Krejcar Stanislavhlavně ne tady u nás aby se to započítalo v Evropě...
Faktickou recyklaci tady v Evropě neděláme... to je průmysl který je velmi náročný na elektřinu... a její cena (s poplatky za síťové služby a příspěvky na OZE) v Evropě stále zdražuje...
(formálně levná silová elekřina nezlevňuje tak rychle aby to nahradila)
takže recykovat u nás se prakticky nevyplatí protože finální celková cena energií je moc vysoká.
Krejcar Stanislav
3.8.2020 18:17 Reaguje na Vaclav SobrPavel Hanzl
3.8.2020 18:24 Reaguje na Krejcar StanislavVladimír Hošek
3.8.2020 21:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.8.2020 10:08 Reaguje na Vladimír Hošekvaber
3.8.2020 09:24Vaclav Sobr
3.8.2020 11:30 Reaguje na vabera finální účty za elektřinu - včetně poplatku za OZE a poplatků distributorům za dráty a stabilizaci jí v Evropě udělali zcela nerentabilní - co se plastů týká - u skla a papíru to ještě jde.
Vaclav Sobr
3.8.2020 11:10s papírovými pytlíky nahrazujícími mikroteňáky je to pohodné... ano ten papír se snáz někde rozloží... akorát škody vzniklé jeho výrobou a spotřeba papíru snažícím se nahradit plasty (což navíc papír se stejnými higienickými parametry nedá...) nám zničí lesy do pár desetiletí.
krátkodobě to vypadá jako zlepšení ale je to dlouhodobě ještě méně udržitelné.
Pavel Hanzl
3.8.2020 20:47 Reaguje na Vaclav SobrLukáš Kašpárek
4.8.2020 07:01 Reaguje na Vaclav SobrBřetislav Machaček
6.8.2020 18:46Zatím se výrobce o recyklaci nemusí postarat a tak vesele vyrábí dál.
Konzument konzumuje a zahazuje pro něho nyní bezcenný odpad.Zálohování
by určitě vyřešilo část problému,ale otázkou bude,aby byl vykoupený obal
opravdu zrecyklován a né pouze darován i s odměnou za likvidaci někomu,
kdo ho někam uloží a opustí.Tak zachází s odpadem mnoho firem na jeho
likvidaci a Černého Petra dostane někdo jiný.Energetická náročnost
recyklace a využitelnost recyklátu je neúměrná vůči ceně nového plastu
a tak do ní nadšeně nikdo nejde.Nízká výrobní cena plastů nenahrává
jejich recyklaci a dokud se toto nezmění,tak plasty planeta zaroste.
Energetické využití je možné,ale náklady na odlučování všech škodlivin možná předčí náklady při spalování uhlí či surové ropy.Řešení vidím
pouze v preferenci skutečně recyklovatelných materiálů,byť s větší
energetickou náročností na výrobu a v preferenci zdrojů energie s čím
nejmenším podílem jakýchkoliv odpadů i po ukončení jejich provozu.
Doprava na velké vzdálenosti si žádá lehké plastové obaly,které místní
produkce nepotřebuje.Místní produkce se srovná i se zálohovanými obaly
a taky je nutná změna myšlení,zda nestačí jeden obal místo sáčku v krabici.
Obal prý zboží prodává,ale dobrý výrobek si koupím klidně i bez obalu,jen
mít tu možnost.Zatím nás tak čeká pouze další navyšování výroby plastů
a úsměvné nápady,co s tím.K smíchu to ale bohužel není.
Pavel Hanzl
7.8.2020 21:52 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
8.8.2020 17:20 Reaguje na Pavel Hanzlmožnost zakoupit zboží balené jinak,než v těchto drahých obalech.Cenová politika řízená pouze trhem,tak bohužel toto
nevyřeší ani daňovou regulací.Pouze direktiva nařizující
náhradu jednorázových obalů za vratné,či recyklované na
náklady výrobce,to vyřeší alespoň částečně,protože by to
muselo fungovat globálně a bez vyjímek.To je ale utopie
a tak Svět bude stejně zavalen plasty.Vůle pár uvědomělých zemí to bohužel nezastaví,protože se výroba i odbyt zhojí
v rozvojových zemích a zemích,kde není uvědomění lidí na takové úrovni.Rozdíly vidíme i tu,kde konkrétní domácnosti
třídí o třídu lépe,než anonymní sídliště.Ale to už je na
jinou diskusi o společenském uvědomění některých občanů.
Nejlepší recyklací,je plast nahradit sice energeticky
náročnějším papírem,ale zrecyklovatelným třeba pouhým
rozložením v kompostu.Do ceny plastu se bohužel nezapočítávájí ty náklady a energie na recyklaci,ale jak už
píšu výše,tak výrobci to je jedno,když to zákazník zaplatí.