Počet vlčích teritorií i smeček se v Česku loni meziročně zvýšil
26.02.2020 | ceskenoviny.cz
Počet vlků v České republice stoupá, osídlují zejména odlehlejší oblasti pohraničí. Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo 18 vlčích teritorií, meziročně o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo 16, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně. Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech zejména v hornatých a lesnatých oblastech. Přibyly také tři vlčí smečky, bylo jich 13. V dnešní tiskové zprávě o tom informovaly Hnutí Duha, Agentura ochrany přírody a krajiny, ministerstvo životního prostředí, Česká zemědělská univerzita a Univerzita Karlova.
Údaje jsou období od května 2018 do konce dubna 2019, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných nálezů stopních drah a trusu. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Oproti předchozímu roku se tam počet teritorií zdvojnásobil ze dvou na čtyři.
"Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat, vznik dalších teritorií i v příštích letech. Dominantním zdrojem dalších vlků bude stále středoevropská nížinná populace, ze Saska a Polska se tak budou šířit další jedinci na naše území. Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly," uvedl Vorel.
Na monitoringu a výzkumu se podílejí olomoucká pobočka Hnutí Duha, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa Národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny. Přeshraniční teritoria instituce konzultovaly s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděly Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Další články v kategorii Ekologie
- Energetická nezávislost Česka přichází skrz Modernizační fond. Evropa schválila další masivní investice do zelené modernizace ČR ve výši 73 miliard (28.03.2024)
- Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales (27.03.2024)
- Zastupitelé Libereckého kraje schválili dotaci z Fondu Turów pro Chrastavu (27.03.2024)
- Ministr Hladík: Evropská unie by měla podporovat transformaci uhelných regionů i po roce 2027 (27.03.2024)
- 20 milionů pro partnery projektů LIFE (26.03.2024)
- OSN: Nárůst elektronického odpadu je světově pětkrát větší než jeho recyklace (26.03.2024)
- Studie: Češi mají jednu z nejnižších spotřeb vody v EU, průměrně 88 litrů za den (25.03.2024)
- Boj o ornici směřuje ke kompromisu. Zákaz výstavby by srazil konkurenceschopnost Česka (20.03.2024)
- Zachycené emise uhlíku mohou mít obrovský potenciál, říká expert. Využít se dají v průmyslu i zemědělství (18.03.2024)
- Komise ustupuje zemědělcům. Nebudou muset plnit některé ekologické požadavky (17.03.2024)