Středomoří čelí invazi mohutnatek. Okusovači prstů jsou v Chorvatsku, Řecku či na Kypru

Mohutnatka dělá v hmyzí říši čest svému jménu. Běžně dorůstá délky kolem deseti centimetrů, známi jsou ale i dvanácticentimetroví jedinci. „Na Kypr se mohutnatky nejspíš dostaly z pevniny,“ přiznali vědci ve studii zveřejněné v magazínu Travaux du Muséum National d’Histoire Naturelle „Grigore Antipa“.

Jedna z teorií je, že je přitahovala světla na východním pobřeží, další mluví o migraci za potravou kvůli úbytku zdrojů na místě, kde původně žily. Na Kypr létající a plavající hmyz nejspíš pomohl přenést vítr či vodní proudy.

Podle webu Live Science mohutnatky ke svému rozmnožování potřebují sladkovodní prostředí. Jsou to nelítostní lovci, mají kusadla podobná kleštím. Kořist znehybňují také jedovatými slinami a pak z ní vysají tekutiny. Na jejich jídelníčku jsou obvykle malé ryby, obojživelníci, želvy a jiný hmyz. Podle studie jsou mohutnatky schopny ulovit i malého ptáka.

Pro člověka nejsou životu nebezpeční, v některých zemích se jim ale říká „okusovači prstů“ – podle jejich nepříjemného zvyku zakousnout se nic netušícím lidem do prstů u nohou, což může být podle webu Live Science velmi nepříjemné. Silná bolest z kousnutí mohutnatky totiž může odeznívat až několik dní.

Lidé jim to ale vrací měrou vrchovatou. Například v Thajsku, ve Vietnamu či na Filipínách se poddruh mohutnatek (Lethocerus indicus) jí smažený či krátce povařený. Lze jej prý také zpracovat v pastách na bázi chilli a použít jako koření.

Oblast výskytu mohutnatek je široká – od jihozápadní Asie až po jihovýchodní Evropu. doputovaly už do Chorvatska, Bulharska či Řecka a Itálie. Ostrov Kypr až doposud chyběl, což se ale podle posledních hlášení vědců změnilo a snímky velkého hmyzu s označením místa výskytu na ostrově se stále častěji objevují i na sociálních sítích.