Soběstačný dům, výzkum klimatických extrémů i využívání vodíku. Konference představila inovativní projekty zaměřené na udržitelnost
27.06.2022 | Ministerstvo životního prostředí
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR uspořádala Konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR. Řečníci představili současné poznatky a důkazy o příčinách a projevech klimatické změny i inovativní české projekty, které nabízí udržitelná řešení.
Klimatická změna v důsledku lidské činnosti představuje vědecky podložený fakt. Současná úroveň globálního oteplování činí přibližně 1,1 °C od průmyslové revoluce. Dopady každý den pociťuje i Česká republika. „Jsme v bodě, kdy před klimatickou změnou už nelze zavírat oči. Je potřeba hledat řešení a cesty k udržitelnosti. Máme velkou odpovědnost k budoucím generacím,“ řekla Helena Langšádlová. Podle ministryně spočívá řešení této hrozby pro celé lidstvo i v zefektivnění využívání nejnovějších vědeckých poznatků a jejich přenesení do praxe.
Na konferenci společně s ministryní diskutovaly i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Mezi další vystupující patřili výzkumníci i úspěšní inovátoři. Řečníci tak představili např. projekt Perun, který se zaměřuje na výzkum klimatických extrémů, či projekt Český soběstačný dům. Ten se snaží zvyšovat míru energetické soběstačnosti u staveb v Česku.
„Změnu klimatu v současné době již naplno prožíváme. Devět z deseti nejteplejších let jsme zažili po roce 2000 a za stejnou dobu se zdvojnásobil roční počet tropických dní. Viditelně čelíme dopadům na naše lesy nebo zemědělství, další nás čekají v energetice, dopravě nebo turistickém ruchu. Pro efektivní přechod na nízko emisní ekonomiku i adaptace na změnu klimatu jsou tím nejzásadnějším technologické změny, tedy oblast, na kterou se musí zaměřit výzkum a vývoj,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
„Změna klimatu přímo ovlivňuje kvalitu našeho života, ať již jde o sucho, dostupnost potravin, extrémy počasí, bezpečnostní rizika nebo klimatickou migraci," říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Sektor, který je nejvíce postižen klimatickou změnou, je zemědělství. Souběh výskytu sucha, jeho stále delších a intenzivnějších epizod, a válečného konfliktu dvou zemí patřící k největším producentům potravin může znamenat nejen hladomory, ale i eskalaci nových konfliktů o jídlo a vodu, vyvolání migračních vln a ekonomických otřesů po celém světě. Je proto velmi dobré přemýšlet, jaká opatření máme přijmout na řešení klimatické změny. Řada pracovišť Akademie věd se této problematice intenzivně věnuje,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR.
Záznam z konference naleznete zde.
Společné prohlášení z konference VaVaI pro řešení klimatické změny v ČR.Kontakt pro média:
Vendula Kodetová
Sekce pro vědu, výzkum a inovace kodetova.vendula@vlada.cz
702 129 834
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz
Další články v kategorii Ekologie
- Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales (27.03.2024)
- Zastupitelé Libereckého kraje schválili dotaci z Fondu Turów pro Chrastavu (27.03.2024)
- Ministr Hladík: Evropská unie by měla podporovat transformaci uhelných regionů i po roce 2027 (27.03.2024)
- 20 milionů pro partnery projektů LIFE (26.03.2024)
- OSN: Nárůst elektronického odpadu je světově pětkrát větší než jeho recyklace (26.03.2024)
- Studie: Češi mají jednu z nejnižších spotřeb vody v EU, průměrně 88 litrů za den (25.03.2024)
- Boj o ornici směřuje ke kompromisu. Zákaz výstavby by srazil konkurenceschopnost Česka (20.03.2024)
- Zachycené emise uhlíku mohou mít obrovský potenciál, říká expert. Využít se dají v průmyslu i zemědělství (18.03.2024)
- Komise ustupuje zemědělcům. Nebudou muset plnit některé ekologické požadavky (17.03.2024)
- Tnout teď do stromů znamená brát domov živé přírodě. Vegetační klid končí, s kácením a prořezáváním počkejte na pozdní podzim (15.03.2024)