Novým šéfem NP České Švýcarsko se stane Petr Kříž, ministr ho jmenuje ve středu
Ministerstvo uvedlo, že Jurečka jmenuje nového ředitele Správy NP České Švýcarsko Petra Kříže ve středu na MŽP ve 12:30. Současně se uskuteční krátká tisková konference, při které Kříž představí své vize dalšího směrování národního parku.
V současné době Kříž, který se narodil v roce 1975 v Děčíně, vede regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO České středohoří. V předchozích letech pracoval i na Správě CHKO Labské pískovce. Vedle péče o území CHKO a výkonu státní správy se podílel mimo jiné na realizaci projektů z Operačního programu Životní prostředí a z programu Life a je členem Rady NP České Švýcarsko, doplnilo MŽP.
V Českém Švýcarsku vypukl koncem července rozsáhlý lesní požár, který zasáhl přes 1000 hektarů. Hasiči bojovali s plameny v těžko přístupném terénu 20 dní. Starostové některých obcí v Českém Švýcarsku si opakovaně stěžovali na nedostatečnou komunikaci se správou parku už před vypuknutím požáru. Benda vedl národní park od července 2008, skončil 30. září. Po jeho odvolání MŽP vypsalo na obsazení uvolněného místa výběrové řízení.
"Od nového ředitele si slibujeme lepší komunikaci ve směru k obcím a zlepšení postavení obcí v radě parku," řekl ČTK starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022). "V případě pana Kříže se jedná o zkušeného pracovníka ochrany přírody, věříme, že do problematiky národního parku se dostane lehce," uvedl. Doplnil, že obce v Českém Švýcarsku nyní společně řeší prevenci před požáry.
Na jmenování nového ředitele národního parku a nového ministra životního prostředí netrpělivě čeká Hřensko. "Jmenování nového ředitele je pro nás zásadní a dobrá zpráva. Konečně budeme mít oficiálního partnera, s nímž můžeme jednat," řekl ČTK starosta Hřenska Zdeněk Pánek (Soutěsky-věc veřejná). "Potřebujeme se co nejdříve sejít a vytyčit strategii, jakým způsobem se přikročí k obnově soutěsek. Zatím nemáme vůbec jasno, kdy se tam bude co dít," uvedl starosta. Obec provozuje plavbu na lodičkách po říčce Kamenice mezi soutěskami. "Geologové tam provádí průzkum. Potřebujeme být pravidelně informováni o dění, abychom věděli, kdy tam můžeme pustit na opravu přístaviště naše lidi. Moc bychom si přáli, aby se provoz lodiček obnovil na startu nové turistické sezony," uvedl starosta.
Přečtěte si také |
Nevím, z jakých skutečných důvodů mě ministryně odvolala, říká bývalý šéf NP České Švýcarsko Pavel BendaNárodní park České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, přičemž na německé straně je o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Zbyněk Šeděnka
22.11.2022 11:30Slavomil Vinkler
22.11.2022 16:51Zbyněk Šeděnka
22.11.2022 17:45 Reaguje na Slavomil VinklerSlovan
22.11.2022 18:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaChcete podpořit vznik smíšeného lesa? Co takhle nasadit na kmeny některých stromů nádoby se semeny z MÍSTNÍCH stromů? Taková jedna sojka si schová klidně 10 000 semen a spotřebuje cca. 2000. Za rok! Ten zbytek zůstane v půdě a ve vhodném prostředí začne růst. Ušetří se peníze, bude to přirozenější, stromky nebudou mít poškozené kořeny hned po vysazení, budou disponovat "pamětí" svého rodiče (např. místní klimatické podmínky - protože i strom si pamatuje, učí se, přizpůsobuje a všechny ty své znalosti pak předává dál svým "dětem"), nebudou od mládí dopováni hnojivy a vodou jako uměle vypěstované stromky (takže budou mnohem lépe umět hospodařit s oběma složkami) atd. Ony i ty břízy, osiky a jiné pionýrské dřeviny poskytnou alespoň stín s vláhou.
Jenže to by nebylo asi vono, kdyby do toho člověk neměl strkat přímo své pazoury.
Slavomil Vinkler
22.11.2022 18:17 Reaguje na SlovanSlovan
22.11.2022 19:10 Reaguje na Slavomil VinklerA k té druhé větě - v tom případě máme jaksi problém po celé republice. Jaké je řešení? Vykácet?
Slavomil Vinkler
22.11.2022 19:42 Reaguje na SlovanHospodářská plantáž se určitě poměrně rychle vykácí (obmýtí 50-80 let + kůrovec). Co si pak nasadí majitel se uvidí.
Slovan
22.11.2022 21:47 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.11.2022 08:28 Reaguje na SlovanSlovan
23.11.2022 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
22.11.2022 20:31 Reaguje na SlovanSlovan
22.11.2022 21:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, NPČŠ je území nemálo ovlivněné člověkem - není důvod tvrdit opak. Proto se ale v NPČŠ praktikuje obnovní managment, jehož cílem je danou oblast dostat přeci jenom do přirozenějšího stavu. To se prostě děje a dít bude. Nerozumím ale tomu, proč by se to mělo praktikovat všude. Jsou vybrané cílové plochy, kde se "řeklo", že se to tam dělat prostě nebude (asi je k tomu důvod). Ostatně - jak v uměle vysázeném lese zjistíte např. konkurenční vztahy mezi dřevinami? No nijak. Tady je problém prostě jediný - spousta lidí je netrpělivých a příroda "pomalá". Některým se prostě čekat nechce.
Zbyněk Šeděnka
23.11.2022 08:24 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
23.11.2022 09:19 Reaguje na SlovanSlovan
23.11.2022 15:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVe svém prvním příspěvku jsem napsal docela jasně, proč si myslím, že je zalesňování uměle odchovanými stromky ve školkách nevhodné pro zalesnění 1. zóny NP. A že to lze udělat i jinak. V okolí spáleniště jsou listnaté stromy, ze kterých se získají semena. Z nich posléze vyrostou stromy navyklé na specifické místní prostředí. Ty budou celkem logicky více prosperovat než ty z bůhví odkud a vychované v dokonalém prostředí s dostatkem živin i vody. Využít přirozené šiřitele je to nejpřírodnější, co můžeme, kromě úplného ponechání, udělat. O sběr se dokáží postarat určitě i nějaké ty neziskovky s dobrovolníky, takže to fakt drahé nebude. Jenže znovu opakuji - příroda může být "pomalá" a Vy jste netrpělivý jako mnozí jiní. První vyrostou rychle rostoucí ale nízkověké pionýrské stromy a až pak ty buky, duby apod. Vy je tam ale chcete mít hned. Nejste ochoten dát té přírodě čas... to já nechápu a chápat ani nechci.
Většina sekundárních lesů v tropech je tamní nálet, kdy se les samovolně šíří. O tom se samozřejmě skoro nepíše ve srovnání se zalesňovacími akcemi. I tam se však používají převážně stromy vypěstované ze stromů z blízkého okolí. To se u nás neděje, u nás se kouká jen na prachy a bere se co je nejlevnější.
Aby bylo jasno, nejsem odpůrce zalesňovaní ani v tropech, ani u nás. Jsem ale přesvědčen o tom, že zrovna les je ukázkový biotop, kde si to příroda umí zařídit lépe než to dokážeme my.
Jarka O.
23.11.2022 10:12 Reaguje na Slovan„.. problém prostě jediný - spousta lidí je netrpělivých a příroda "pomalá". Některým se prostě čekat nechce.“ To nebudou znalci, jen ti, kteří věří alarmistům a médiím. Musí vysvětlovat, ze čekat se musí na všechno, možná je to únavné a těžké, ale čekání bude v případe přirozené i umělé obnovy lesa.
Slovan
23.11.2022 19:09 Reaguje na Jarka O.Jednotlivé stromy nemění samozřejmě to, že se jedná o monokulturu. Já nevím jakou konkrétní oblast myslíte, ale v případě NPČŠ to víme. Na přiložené fotografii si zhodnoťte, zda se jedná o monokulturu v pravém slova smyslu nebo zda se jedná o les, kde jednoduše převládá v současné době smrk, ale monokultura to úplně taky není.
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=O8mbZ2ipYGwAX8E05aA&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AfCncngAnhvzhMlBdPLHZT1du9QWzohPQU4cgTLkw_y2aA&oe=638374E0
Jinak ano, čekat se bud tak či tak. Myslel jsem to tak, že na ty vytoužené buky a jiné dřeviny budeme čekat trošku déle než vyrostou, protože jim budou stínit rychle rostoucí pionýrské dřeviny. Nemyslím si však, že je to špatně. Konkrétně buku to naopak prospěje... však ho tak i ta příroda "vymyslela". Může růst klidně stovky let ve stínu jiných druhů (tak dlouho ale ty pionýrské dřeviny nerostou) a v okamžiku, kdy dostane příležitost, všechny vytlačí. V našich podmínkách je to snad nejkonkurenceschopnější strom.
Jarka O.
24.11.2022 11:49 Reaguje na SlovanVy jste psal, že je důležité z přirozené obnovy zjištovat např. konkurenční vztahy mezi dřevinami, a já tak trochu nevím, na co to je dobré, anebo jestli se to už dávno neví, a jak se to bije s výsadbou stromů. K tomu, co píšete o buku, je to fakt pravda, nejkonkurenceschopnější strom? Jeden mezivýsledek vztahu mezi stromy jsem viděla v Jeseníkách, kde byly jednotlivé buky nasazené pod vzrostlé jesenické smrky a výsledkem byly pokroucené jabloně, to už zařídila příroda. Zatím ty bukové proutky měly asi do 2,5 m do výšky, ale tvar nebyl nijak rovný. Tak to vypadalo v tmavším lese a konkurenci smrku, bez pomoci člověka. Mohlo to být i půdou.
A superrychlý růst jak v tropickém pralese asi očekávat nemůžeme, ne?
Slovan
24.11.2022 22:09 Reaguje na Jarka O.Konkurenční vztahy mezi dřevinami jsou důležité, pokud máme např. pochopit, kam se les jako takový posouvá s globálním oteplováním. Nejsem naivní, tohle se ve většině našich lesů, které jsou hospodářské, nezjistí, protože tam do toho enormně zasahuje člověk. Vykácí se a následně se vysadí co chce hajný a jede se dál jen s jinými stromy. Vytrácí se taková ta rozmanitost, ten konkurenční boj. Co se nechce se vyseká. Pokroucené stromy nikdo nechce a tak se vysekají. Proč? Protože takové stromy se nehodí na pilu a je jedno, že tyhle stromy mohou být těmi geneticky odolnějšími než ty krásně rovné. V některých částech spáleniště v NPČŠ se ale pojede takříkajíc nanovo a pokud člověk nezasáhne, bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se tam ten les bude vyvíjet.
Vidíte a teď jste vlastně sama napsala, proč je buk král českých lesů. Nevadí mu stín. Pokud půjdete někdy do trošku zachovalého bukového lesa, schválně se podívejte, kolik světla tam proniká. Minimum, je tam neustálé příšeří. Malé buky rostou přirozeně extrémně pomalu a pokud nedostanou dostatek světla, mohou být podobně prťaví i sto a více let. Pro ně to není problém, naopak. Výhodou také je, že takto pomalu rostoucí buk je díky malé fotosyntéze pro zvěř hořký a ne moc lákavý. Ne v dnešní krajině. Naopak buk vysazený na holině bude velice chutnat. Slunce do nich tankuje energii, ty stromky tedy automaticky produkují spoustu cukru, rychle rostou, na podzim mají větší pupeny a pro zvěř jsou tak naopak pochoutkou.
Zbyněk Šeděnka
23.11.2022 19:18 Reaguje na Jarka O.Slovan
23.11.2022 21:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVy se bavíte o 50 km, já spíše o vzdálenostech alá druhá strana republiky. To je špatně. Nebo jsou snad podmínky např. v Beskydech stejné jako v NPČŠ? Úplně nejlepší je použít místní semena, což je snad i logické.
A Vy víte, co tam bylo před lidským hospodařením? Zase se tu snažíte prosadit určitý typ lesa jako svatý grál a běda, jak to bude vypadat jinak než je Vaše představa...
Jarka O.
24.11.2022 11:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSlavomil Vinkler
23.11.2022 08:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSlavomil Vinkler
23.11.2022 08:39 Reaguje na Slavomil Vinklerpřevést na NP.
Zbyněk Šeděnka
23.11.2022 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
22.11.2022 18:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLukas B.
22.11.2022 18:35Svatá Prostoto
23.11.2022 12:24 Reaguje na Lukas B.Tím by v tom sívíčku fakt nepomohl.
A jak na jednu stranu chápu, že odvolání ředitele bylo asi nejsnazším způsobem, jak situaci uklidnit ... teď i do budoucna ... tak ty ofiko důvody odvolání byly hodně pitomé.
Loajalitu mohu očekávat, pokud se nesnažím z druhého udělat obětního beránka. V opačném případě se z loajality stává ochota si nechat srát na hlavu, že.
Břetislav Machaček
23.11.2022 17:18doporučoval entomolog Čížek. Hasičům to příště zakážou hasit a stát
ušetří desítky miliónů ze hašení, protože je to přece pro přírodu O.K.
Jsem tak zvědav, zda náhodný nálet je cílem a nebo dojde na likvidaci
nepůvodních a nevhodných dřevin vzešlých z náletů a kdo bude určovat
poměr jednotlivých dřevin a jejich vhodnost pro NP.