Správa KRNAP letos v Krkonoších vysadí desítky ovocných stromů tradičních odrůd

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos vysadí podél naučné stezky v Černém Dole na Trutnovsku desítky ovocných stromů tradičních krkonošských odrůd. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. Cílem projektu Návrat starých ovocných odrůd do Krkonoš je zvrátit trend, kdy jich v Krkonoších ubývalo. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Projekt finančně podpořil Nadační fond Škoda Auto, automobilka má závod také v podkrkonošském Vrchlabí.

"V loňském a letošním roce v Krkonoších přibude celkem 100 nových ovocných stromů. Padesátku původních ovocných odrůd jsme vysadili v roce 2023 nad Vrchlabím a v tyto dny sázíme další padesátku podél Naučné stezky svaté Barbory v Černém Dole. Dnes jsme jich vysadili 20, zbývající dosadíme v dalších dnech," řekl ČTK Drahný.

Projekt nezahrnuje jen samotnou výsadbu ovocných stromků. Součástí je také následná péče o mladé stromky po dobu dalších tří let. "Vysazujeme slivoně, hrušně, třešně a jabloně. Veřejnost se může těšit třeba na oblíbená Podzvičinská jablka či Holovouské malinové," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Staré odrůdy ovocných stromů v Krkonoších jsou historicky pěstované druhy, které se vyznačují vysokou odolností vůči místním drsným klimatickým podmínkám.

"Tyto odrůdy, často jabloně, hrušně nebo švestky, se adaptovaly na chladné klima hor a byly součástí tradičních krkonošských zahrad a sadů. Mají specifickou chuť, jsou často odolnější vůči chorobám a vyžadují méně intenzivní péči než moderní komerční odrůdy," uvedl Drahný.

Upozornil, že jejich zachování je důležité z hlediska biodiverzity a tradičního zemědělství. "Nově vysazené stromky se stanou také záložní populací genofondu starých ovocných odrůd, které využívali naši předci už za první republiky," dodal Drahný.

Například krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.

Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle Správy KRNAP nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice, tedy ovocné školky v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info