Během dvouletého výzkumu zaznamenali pracovníci České společnosti entomologické v lokalitě Skaličky 82 druhů much vrtalek, což jsou jeden až šest milimetrů velké mušky, jejichž larvy se vyvíjí v listech a stoncích rostlin, a 391 druhů brouků, z nichž více než šest desítek figuruje v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých a šest se dokonce řadí mezi kriticky ohrožené.
Jde například o brouky nosatce nebo střevlíčky, kteří se jinde na Moravě nevyskytují. A třeba zhruba čtyři milimetry velký střevlíček druhu Bembidion ruficolle podle entomologů kvůli úpravě a regulaci povodí vyhynul i ve většině střední Evropy, neboť k životu potřebuje zachovalý říční tok s nánosy štěrku a písku u břehu.
Právě to mu nabízí úsek Bečvy, kde by přehrada případně vznikla. Kromě toho zde byl objeven i druh mouchy vrtalky, jenž zatím v České republice nikde jinde zaznamenán nebyl.
„Výsledky předčily očekávání a doslova nám vyrazily dech. Vzácní a ohrožení brouci zde žijí všude – ve vodě, na březích i v mrtvém dřevě,“ komentoval závěry výzkumu Ondřej Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.
Podle entomologů objevené počty druhů nejsou konečné a lze předpokládat, že při dalších průzkumech budou nalezeny další.
„V celé republice lze nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ podotkl předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček.
Přehrada by znamenala konec poslední české štěrkonosné řeky
Velká protipovodňová stavba, která má v povodí Bečvy chránit až sto tisíc lidí, je u Teplic nad Bečvou plánována už od katastrofálních povodní roku 1997. Původně byl favoritem poldr, tedy suchá nádrž vedle řeky, později si ale přízeň začal získávat návrh postavit přehradu. Ta by pomáhala s nedostatkem vody v řece při stále častějších obdobích sucha a navíc by mohla sloužit i k rekreaci.
Lokalita Skalička |
Ekologové ale se stavbou přehrady nesouhlasí, neboť by podle nich bránila v pohybu rybám, a především by připravila řeku o schopnost splavovat štěrky. Bečva je přitom poslední takzvaně štěrkonosnou řekou v Česku, což znamená, že svou energii při povodních přetváří v pohyb štěrků.
Ochránci přírody také upozorňují, že okolí řeky u vesnice Skalička je cenné svou zachovalostí koryta, neboť zde tok přirozeně meandruje, dále jsou tu stromy volně popadané do vody a velmi důležité jsou už zmíněné nánosy štěrku a písku, takzvané lavice.
„V České republice se investují nemalé peníze do ochrany přírody, a tady by přehrada zničila jedinečné přírodní hodnoty. To přece nemá logiku,“ upozorňuje například Milan Veselý z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty.
Verdikt ke stavbě přehrady má dát velká analýza
Povodí Moravy nicméně upozorňuje, že během sucha může přehrada naopak pomáhat rostliny i živočichy žijící v řece či u ní chránit.
„S ohledem na zkušenosti z posledních let se zvyšuje význam funkce vodních nádrží pro zlepšování průtoků v řekách pod nimi, což má pozitivní vliv na udržení jejich ekologické funkce a zajištění příznivých podmínek pro vodní a na vodu vázaná společenstva, mezi která patří i druhy hmyzu zjištěné při výzkumu entomologů,“ shrnul mluvčí Petr Chmelař.
Povodí také připomnělo, že stavba přehrady je stále jen jedna z možností. V úvahu dál připadá zhruba sedm variant řešení protipovodňové ochrany, z nichž jen část počítá s trvale napuštěnou nádrží v různých podobách.
V současné době připravuje skupina odborníků velkou analýzu, jež zohledňuje všechny aspekty, včetně společenských, ekonomických či ekologických dopadů nebo ovlivnění podzemních vod. Ta doporučí nejlepší řešení.
„Kromě toho podobně zásadní stavby prochází povolovacími procesy, jejichž součástí je hodnocení vlivu na životní prostředí EIA či řízení o výjimkách dle zákona o ochraně přírody. Podkladem pro tato řízení musí být biologické průzkumy, které popíší stav dané lokality, včetně výskytu chráněných druhů. S výsledky výzkumů entomologů se proto rádi seznámíme a budou brány jako jeden z relevantních podkladů,“ doplnil Chmelař.
