Vlkům na Šumavě dávají antikoncepci. Jsou přemnožení a prodej se nedaří

Události: Antikoncepce pro vlky (zdroj: ČT24)

Národní park Šumava se marně snaží prodat některé vlky ze svého centra v Srní. V tříhektarovém výběhu má povoleno maximálně patnáct jedinců. Teď je jich čtrnáct. Jedinou dočasnou možností je proto podávání antikoncepčních přípravků.

Před čtyřmi roky se po Srní rozběhl první vlčí pár: samec z plzeňské zoo a vlčice z bavorského Lohbergu. Teď má smečka čtrnáct jedinců, a vedení parku se tak dostalo téměř na maximální kapacitu výběhu.

Chtělo proto zvířata prodat, ale za dva roky se to podařilo jen u jediného kusu, který směřoval do Polska. Vedení parku také jedná s chovateli z Pyrenejí o prodeji dalších jedinců. Je to ale komplikované. „Nikdo si do stávajícího chovu nepořídí samotné zvíře s ohledem na to, že by mohlo trpět,“ vysvětluje mluvčí správy šumavského parku Jan Dvořák.

Podle vedení parku je proto nutná regulace vrhů. „Snažíme se ty vlky udržet pořád ještě bez kastrací a bez nějakých zásahů, takže jsme použili antikoncepci,“ říká zoolog Návštěvnického centra Srní Oldřich Vojtěch.

V zahradách množí vlky léta

Vlci žijí v Srní v tříhektarovém prostoru, který by normálně stačil i pro víc jedinců. Kvůli hierarchii ve smečce ale nechce správa parku počet vlků navyšovat. „Některá z těch vlčat by se snažila dostat pryč, nebo si smečku nějak rozdělit,“ přibližuje problémy Vojtěch. To už se částečně stalo, když vůdčí samec zabil pět mladých vlků.

Regulaci chovu musí řešit i zoologické zahrady. Jenže ty na rozdíl od šumavského parku dlouhodobě spolupracují v doplňování smeček. „Množíme a chováme je od roku 1999, tak se nám vždy podařilo mláďata umístit do jiných zoologických zahrad v tuzemsku i v zahraničí,“ popisuje mluvčí zoo Plzeň Martin Vobruba.

Šancí pro šumavský park jsou hlavně začínající chovy u nás nebo v zahraničí. K tomu je ale potřeba řada povolení. V Česku od veterinární správy a příslušného krajského úřadu.