Krájení salámu začalo...

Dnes nám omezují optiku, za rok zbraně a za tři roky olověné střelivo. Bleskem z čistého nebe lze nazvat nedávné případy, kdy na základě vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu „implementující“ regulaci EU ohledně obchodu s vojenským materiálem, Celní správa ČR začala při dovozu a vývozu zadržovat a pokutovat optické zaměřovače zbraní se zvětšením nad 9x. Postup celníků tak uvrhává do právní nejistoty nejen stovky prodejců lovecké či sportovní optiky, ale i tisíce myslivců, kteří si chtějí třeba jen zajet na Slovensko na jelena nebo do Rakouska na kamzíky a vezou s sebou tento, podle nového právního výkladu, „vojenský materiál“.

Omezení optiky je nečekané a nikdo o něm dopředu neinformoval. Je to však jen předvoj dalších omezení a zákazů. Do října 2018 má ČR zrušit náš skvělý zákon o zbraních a nahradit jej jiným zákonem, který bude kompatibilní s novou směrnicí EU omezující zbraně, o čemž jsem mnohokráte informoval. Naštěstí ČR podala 8. srpna 2017 k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost směrnice.

Ani my se nevzdáváme a na žalobu se nespoléháme. V Senátu jsme již dvakrát přednesli naše argumenty a fakta proti přeregulaci legálních zbraní a za podporu ústavního práva na zbraň jménem 100 000 petentů. Dne 5. října v 10 hodin se má konat veřejné slyšení Petice v Senátu ve větším formátu a 11. října má Senát hlasovat o novele zakotvující ústavním právo na zbraň. Jednání jsou veřejná a vítán je každý, kdo se chce naši věc svojí účastí podpořit.

V mezičase však nepozorovaně Evropská komise zakrojila zbraňový salám i z druhé strany. Do roku 2022 chtějí zakázat i olověné střelivo, a to nejen brokové, ale i kulové a malorážkové. České Ministerstvo životního prostředí však chce být ještě rychlejší a stanovilo si prioritu, že olověné střelivo zakáže do tří let bez ohledu na to, že olovo má prakticky nenahraditelné fyzikálně-technické vlastnosti.

A lze s tím vůbec něco dělat? Něco přece jen může udělat každý a jednoduše - přijít k volbám, zvolit si svoji stranu podle své nejlepší úvahy a vykroužkovat preferenčními hlasy nahoru ty poslance, kteří v uplynulém období vystupovali a hlasovali pro legislativu příznivou pro myslivce.

Zmizí zahraniční puškohledy z trhu? Dovozci se bouří.

Počínání Celní správy ČR v praxi znamená, že z trhu postupně mohou vymizet zahraniční značky loveckých puškohledů se zvětšením nad 9x a veškeré elektronické zaměřovače včetně nočního vidění, které začalo být mezi myslivci velmi populární kvůli africkému moru prasat a veterinárnímu opatření umožňujícímu dříve zakázaný noční přísvit. Podle právního výkladu ministerstva puškohledy totiž patří mezi tzv. vojenský materiál, s kterým se nakládá ve zvláštním režimu. Mluvil jsem s několika prodejci zbraní a mnozí z nich již říkají zákazníkům, že si musí vybrat jen to, co mají na skladě, a nic nového dovážet nebudou, protože se bojí, aby jim to nebylo zabaveno, a aby nebyli sankcionováni. Jeden z prodejců Radim Polách z firmy Cairo CZ si postesknul: „Ta nová vyhláška je nesmysl, zabavili nám při dovozu optické zaměřovače s tím, že se jedná o vojenský materiál, a bojím se, že dostaneme pokutu. Žádná jiná země tu EU regulaci takto neimplementovala. V Rakousku i Německu optiku dováží a prodávají normálně".

Vážnost situace potvrzuje i další prodejce Pavel Cink z firmy Sport & Defence: „Je to návrh Evropské komise, který ale takto přísně žádná jiná země nepojala. Problém je, že seznam vojenského materiálu neprochází přes zákon a poslance, prostě co tam úředníci dají, to je vojenský materiál. Nemohu si dovolit dovážet optiku, kterou mi zadrží a dají flastr. Brání mi to v mojí obchodní činnosti, na kterou mám koncesi. A nejsme sami, v současné době žádná firma nemůže nic dovést ani vyvézt, pokud nemá speciální licence - ty však znamenají prověrky NBÚ, mraky dokladů, není to nárokové a stojí spoustu peněz. Pokud se to nevyřeší, toto zboží zmizí z trhu." A do třetice nechme zaznít názor jednoho z největších znalců zbraní u nás, Jaroslava Pekaříka z brněnské firmy Alfa Proj: „Je to naprosto škodlivé nesmyslné opatření, které nemá pražádný vliv na omezení terorismu. Celosvětový trh je natolik velký a dobře zásobovaný levnou optikou z asijských zemí, že to neomezí ani teroristy, ani bojovníky v Africe. Tímto se pouze ukrajuje z krajíce našim obchodníkům, a hlavně to zasahuje do svobod a práv běžných slušných občanů."

A co přesně říká vyhláška MPO?  

Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů zmiňuje optické zaměřovače v seznamu vojenského materiálu takto:SVMe 1 d. odnímatelné zásobníky střeliva, tlumiče hluku výstřelu, speciální zbraňové podpěry, optické zaměřovače zbraní a tlumiče plamene pro zbraně uvedené v bodech SVMe 1a), SVMe 1 b) a SVMe 1 c). Poznámka 5: Bod SVMe 1 d) se nevztahuje na optické zaměřovače zbraní bez elektronického zpracování obrazu s maximální 9násobným zvětšením, pokud nebyly speciální konstruovány nebo upraveny pro vojenské použití nebo pokud nemají zabudovanou záměrnou osnovu speciálně určenou pro vojenské použití. A co tedy s tím? Než podnikneme nějakou protiakci k zastavení tohoto nesmyslného omezení, je potřeba shromáždit další informace a zkušenosti. Přestože jsou právní výklady naprosto nejednoznačné, je zbytečné o tom spekulovat, protože v praxi jsou puškohledy již zabavovány.

ČR podala žalobu na paskvilní EU směrnici o zbraních, která má šanci zabránit implementaci v roce 2018

Záměr vlády podat na směrnici žalobu jsme dlouhodobě podporovali, jak jsem informoval již dříve. Povedlo se, Vláda 8. srpna 2017 podala k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost směrnice! Konečně má nějaká země odvahu říci, že císař je nahý - že ta směrnice je diskriminační paskvil, který neomezí žádný terorismus, ale jen slušné občany plnící si svoje povinnosti. Chceme-li si zachovat pozici šesté nejbezpečnější země světa, nejedná se o nic jiného, než o pud sebezáchovy, na rozdíl od iniciátorů směrnice Francie a Velké Británie, tedy zemí které se v bezpečnosti potácejí až v páté desítce mezi Ghanou a Sierrou Leone. Když jsem se seznámil s argumenty žaloby, tak musím uznat, že je velmi kvalitně napsaná a podpořená kromě jiného stopadesátistránkovým rozborem. Teoreticky je tedy možné, že soud vydá během několika měsíců předběžné opatření na zastavení implementace. Koneckonců neimplementace této směrnice je naším cílem, a bylo by to asi nejlepší řešení. Už to není jen naše národní záležitost, ale počínání naší malé středoevropské země dnes bez nadsázky sleduje a fandí nám celý lovecký a střelecký svět díky celosvětovému mediálnímu rozruchu, který jsme tím způsobili.

Triumvirát pod vedením zelených „Zbraně lidem do rukou nepatří"  

Protože se nespoléháme jen na případný úspěch žaloby na neplatnost směrnice, hřejeme si ještě druhé želízko v ohni - návrh na ústavní právo na zbraň. Osud novely ústavního zákona o bezpečnosti, zakotvující ve dvou větách ústavní právo na zbraň, má však nyní v rukou Senát, který určil garančním výborem Ústavně-právní výbor, a dále věc přikázal k projednání Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a Komisi pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Funkce zpravodajů novely se bohužel ihned ochotně ujal triumvirát zapřisáhlých odpůrců držení zbraní ve složení Eliška Wagnerová (Strana zelených), Václav Láska (Strana zelených) a Jiří Dienstbier (ČSSD).

Krédem těchto senátorů je že „zbrojní průkaz by měl být vydáván výjimečně, zbraně lidem do rukou nepatří, na to máme policii, kterou si platíme". Velmi nestandardní je, že předsedkyně komise Wagnerová projednávala novelu již dne 11. července 2017, tedy o dva týdny dříve, než byl vůbec sněmovní tisk doručen do senátu (24. 7.). Wagnerová označila usnesením komise návrh novely zákona za „nepotřebný a potenciálně škodlivý" ještě dříve než ležel na stole, a předtím, než vůbec plénum určilo výbory a komisi k projednání.

Je to netransparentní politicky účelový krok zcela v rozporu s řádnými procesními principy, což je obzvláště zarážející počínání vzhledem k tomu, že předsedkyně Wagnerová je, jak sama sebe označuje, „emeritní ústavní soudkyně". Prostě paní Wagnerová je jasně, soudnickou terminologií řečeno, podjatá a její počínání je neprofesionální. Je to, jako kdyby odsoudila dopředu podezřelého předtím, než ho vůbec uvidí a než jsou na stůl doručeny podklady, důkazy a obhajoba. Musím říci, že soudkyni s takovými zvyky bych se tedy pod ruku dostat nechtěl, ani kdybych byl křišťálově čistě nevinný.  

Přinesli jsme do Senátů Peticí čítající již 100 tisíc podpisů  

Když zelená senátorka Eliška Wagnerová vyhlásila legálním držitelům zbraní osobní džihád, opakovaně se vyjadřujíce proti ústavnímu právu na zbraň, museli jsme vymyslet protiakci. Proto jsme již 25. 7. 2017 poprvé navštívili Senát, a přinesli půl metráku podpisů spolu s iniciátorem Petice pplk.. v.v. Pavlem Černým a mistrem světa ve sportovní střelbě Adamem Tycem. Předsedovi senátu Štěchovi a místopředsedovi senátu Kuberovi jsme předali 40 tisíc z celkových 100 tisíc podpisů Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU.  

Senát udělal názorový přemet, o ústavním právu budou hlasovat nakonec ještě před volbami

Podruhé jsme přišli do Senátu na jednání senátního petičního výboru, kde jsme přednesli naše argumenty a fakta proti přeregulaci legálních zbraní a za podporu ústavního práva na zbraň jménem 100 000 petentů. Senátorům jsme ústy iniciátora petice pplk. Černého předložili naše expertní i občanská stanoviska podložená fakty a zkušenostmi ze zahraničí. Hned na úvod nás šokovalo, že nám bylo oznámeno, že senát zařadí na program jednání novelu zakotvující ústavní právo na zbraň již 11. října 2017, kdy má proběhnout závěrečné hlasování. Přitom dva měsíce senátoři prohlašovali, že z toho nechtějí dělat předvolební téma (i když už to naštěstí pro nás dávno předvolebním tématem je), a chtěli závěrečné hlasování o novele posunout až na dobu po volbách. Naštěstí senátoři souhlasili, že hlasování předřadí tzv. veřejné slyšení Petice v Senátu 5. října v 10 hodin. Projednání je veřejné, takže každý se může dojet podívat na vlastní oči.  

Co mohu ještě osobně udělat, aby neomezili zbraně?

  K definitivnímu schválení ústavního zákona je třeba opět 3/5 většina jako ve sněmovně, ale naštěstí ne 3/5 všech, ale „jen“ přítomných senátorů. Například kdyby bylo přítomno všech 81 senátorů, tak by bylo potřeba 49 hlasů PRO, když bude přítomno např. 50 senátorů, tak bude potřeba 30 hlasů PRO. Díky obrovskému mediálnímu zásahu slovo obyčejného slušného myslivce nyní váží více, překonejte proto případný ostych a napněte veškeré síly k osobnímu oslovení a přesvědčení senátorů, aby podpořili návrh. V seznamu senátorů www.senat.cz/senatori jsou k dispozici adresy kanceláří, telefony asistentů i e-maily. Hromadné neosobní e-maily však prosím neposílejte, ty nemá rád nikdo. Vyhledejte senátora z vašeho volebního okrsku či z vaší oblíbené strany a navštivte jej osobně. Ústavní právo na zbraň je praktický i symbolický krok k zachování našeho skvělého českého zákona o zbraních a zachování vnější i vnitřní bezpečnosti nás všech.

EU chce zákaz olova ve střelivu do roku 2022  

Evropská komise chce zakázat olovo nejen při lovu broky na mokřadech (to je jen první krok), ale nakonec všude, protože prý dochází k jeho rozsévání do přírody. Většina těžkých cenově dostupných kovů má však horší účinky než olovo a lehčí „náhrady olova“ - měď i zinek včetně jejich slitin, kromě ostatních nevýhod, jsou pro přírodní prostředí toxické a dokonce velmi toxické vůči rybám (měď se kumuluje v jejich žábrách) již při koncentraci přes 0,01 mg/l. Takže vyměníme olovo stovky let ověřené olovo ve střelivu, které nekoroduje, za další prvky, jejichž dlouhodobý účinek v přírodě nelze vůbec předvídat?  

Úřednická hra na demokracii

Evropské legislativě se věnuji dlouhodobě, takže mám bohaté zkušenosti s postupy Evropské komise v oblasti životního prostředí a přesně vím, kam míří. Prostě „přílohová legislativa“ je velmi nebezpečným trendem pro demokracii, protože vyvádí rozhodovací moc z rukou volených zástupců do rukou nikým nevolených, nikomu neodpovědných a prakticky neodvolatelných úředníků. A logicky platí, čím dále, tím hůře: zatímco třeba na obci si u úředníka či zastupitele můžeme stěžovat na problematičnost či nedokonalost nějaké místní vyhlášky, na ministerstvo v Praze hlas občanů doléhá již slabě, ale Evropská komise v Bruselu je pro občany už fakticky geograficky nedosažitelná.  

Jednoho dne probudíte a levné kvalitní olověné střelivo už nekoupíte

Jako obrovský problém vidím to, že připravovaný zákaz olověného střeliva nepůjde přes Europarlament, ale bude platit automaticky pro všechny členské země, protože obecný legislativní rámec nařízení EU pro chemické látky jménem REACH už byl schválen dávno před deseti lety. Zjednodušeně řečeno, jednoho dne se probudíme, nějaký úředník evropské komise jen aktualizuje přílohu pětisetstránkového nařízení REACH, kde prostě přibude další řádek „ammunition“ (střelivo) v jednom sloupci uvádějícím co vše olověného je zakázáno, a bude hotovo. Samozřejmě, že tomu předchází právě probíhající demokratická fraška ve formě internetové ankety Evropské agentury pro chemické látky ECHA se zavádějícími informacemi a potom bude i nějaké „veřejné“ projednání s odbornou veřejností. Ve skutečnosti však úředníci už mají ve svých hlavách dávno rozhodnuto. Kdo má třeba zájem o čtení na dlouhé podzimní večery, tak informace jsou ke stažení zde i v češtině:http://echa.europa.eu/web/guest/regulations/reach/legislation  

Olovo je fyzikálně-technicky nenahraditelné

Olovo bylo již zakázáno v benzínu, v pájkách pro elektroprůmysl a zatím zůstává v akumulátorech, střelivu a rybářských olůvkách. Ačkoliv olovo není z hlediska vlivu na životní prostředí optimální prvek, dosud za něj nikdo nenašel adekvátní náhradu. Ze zákazu olověného střeliva nejspíše budou existovat nějaké výjimky pro necivilní použití (vojenský průmysl), obdobně jako tomu je v případě olovnatých pájek pro vojenskou a kosmickou elektroniku (vím, o čem mluvím, protože jsem kdysi takovou „olovnatou“ elektroniku vyvíjel pro Mezinárodní orbitální stanici ISS). To je však slabou útěchou. Nás, civilní střelce, čeká výrazné zdražení střeliva, a až nám dojdou zásoby na přebíjení, tak na pistolové střelivo pod 5 Kč a puškové pod 25 Kč zbude jen nostalgická vzpomínkou na historii.  

A jaké máme odborné argumenty proti zákazu olověného střeliva?

Pro krátké zbraně (zejména pistole) a dlouhé zbraně – kulovnice jsou sice vyvinuty bezolovnaté střely, avšak jsou ze slitin s obsahem mědi 60 až 90%. A jak známo, ani měď není vhodná do přírodního prostředí a konstrukce z jiných materiálů zatím není reálná.   Zatížení přírodního prostředí střelami z loveckých kulovnic je vzhledem k rozlohám honiteb natolik nepodstatné, že zákaz tohoto olověného střeliva naprosto postrádá smysluplnost a je spíše charakteru šikanování a odrazování. Při sportovní střelbě na většině střelnic (kromě brokových) lze technicky zajistit lapání jakýchkoliv střel do lapacího zařízení a není třeba proto měnit materiál střel.   Střely kulovnic jsou opatřeny buď pláštěm ocelovým, tombakem plátovaným nebo pláštěm tombakovým. Koroze v přírodním prostředí nastává velmi pomalu, řádově v desítkách až stovkách let. Proto se zplodiny rozpadu olova dostávají do prostředí zcela minimálně.   Nařízení používání neolověných broků mimo mokřady (v polích či lesích) by při dnešních počtech brokových výstřelů (při dnešním nízkém stavu drobné zvěře) mělo opravdu minimální význam. Jejich používání má snad smysl u vodního ptactva na shromaždištích během tahu, kdy na relativně malé ploše jsou vystřílena velká kvanta brokových nábojů (USA, mořské pobřeží v Dánsku apod.).   U sportovní střelby se jedná o střílení velkého množství nábojů. Zde vzniká otázka životnosti hlavní, kterou by bylo nutno teprve ověřit. Také je zde vyšší nárok na balistické vlastnosti střely, zejména přesnost.   Kompaktní střely mají vyšší tendenci k odrazům, než střely s olověným jádrem, a hrozí tedy zvýšení počtu úrazů osob.   Dosud vůbec nebyly vyvinuty kompaktní neolověné střely pro malorážku, což je velmi důležitá zbraň jak pro sportovce, tak i pro myslivce.   Povinnost užít neolověné broky by s sebou neslo všechny problémy známé z lovu na mokřadech - nižší dostřel zbraně a vyšší podíl postřelené zvěře.   U všech nábojů lze očekávat výrazné zdražení oproti střelivu obsahujícímu olovo.  

Volby mohou rozhodnout, jaká bude příští myslivecká legislativa

Občas slýchávám, že „politika do myslivosti nepatří“. Bylo by to hezké, ale kdo si toto myslí, pak se nemůže divit, že mysliveckou politiku bude dělat někdo za nás o nás bez nás. Pokud se obáváte, čím vším nás zákony v budoucnu omezí, je zde jednou za čtyři roky možnost jít k volbám, zvolit si svoji stranu podle své nejlepší úvahy a zkusit vykroužkovat preferenčními hlasy nahoru poslance, kteří v uplynulém období vystupovali a hlasovali pro legislativu příznivou pro myslivce anebo jsou dokonce sami myslivci.   Určitým vodítkem, alespoň co se týká zbraní, může být při kroužkování hlasování o zbraních ve sněmovně. V připojené tabulce je jasně vidět, který poslanec hlasoval PRO, který se zdržel a který hlasoval PROTI nám. Asi čtvrtina poslanců však již nekandiduje. Dalším vodítkem mohou být jména ze skupiny 35 poslanců z různých stran, kteří právo na zbraň navrhnuli: Roman Váňa, Milan Chovanec, Igor Jakubčík, Zuzka Bebarová Rujbrová, Bronislav Schwarz, Robin Böhnisch, Jan Birke, Miroslava Strnadlová, Vítězslav Jandák, Jiří Zemánek, Jiří Koskuba, Jaroslav Foldyna, František Adámek, Jiří Petrů, Jana Černochová, Dana Váhalová, Petr Kořenek, Jaroslav Krákora, Karel Černý, Pavel Havíř, Leo Luzar, Pavel Antonín, Zdeněk Soukup, Martin Kolovratník, Pavel Plzák, Miloš Babiš, Pavel Čihák, David Kasal, Zdeněk Ondráček, Ivo Pojezný, Václav Snopek, Stanislav Mackovík, Josef Zahradníček, Josef Šenfeld, Vojtěch Adam.   Přestože ústavní zákon prošel ve sněmovně drtivou ústavní většinou napříč všemi stranami, poděkování za schválení patří (nejen) těmto viditelně největším podporovatelům ve sněmovně i v médiích: z ČSSD Milan Chovanec, Roman Váňa, Bohuslav Sobotka a další; z ODS Jana Černochová, Marek Benda, Pavel Blažek a další; z ANO Bohuslav Chalupa, Bronislav Schwarz a další; z KSČM Zuzka Bebarová Rujbrová, Zdeněk Ondráček, Pavel Kováčik a další; z TOP 09 Daniel Korte, Zdeněk Bezecný a další; z KDU-ČSL Jan Bartošek a další; z Úsvitu Martin Lank, Marek Černoch a další.   Snad některým tato sněmovní informace pomůže k svobodnému rozhodnutí, takže přeji šťastnou ruku při volbách, ať máme dobrou mysliveckou legislativu, protože nás v příštích letech čeká několik novel: zákona o myslivosti, zákona o zbraních a zákona o ochraně přírody zavádějící omezení nepůvodních druhů.  

Bohumil STRAKA, předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF  Více informací o vývoji zbraňové legislativy na www.straka.eu/zbrane-strelivo a www.budpritom.cz