Pokud by se stáří stromu potvrdilo, byl by Gran Abuelo téměř o 600 let starší než současný oficiální rekordman v kategorii nejstarší strom na světě, kterým je borovice dlouhověká (Pinus longaeva) z Velké kotliny v Kalifornii, známá jako Metuzalém.

Kolem přesného stáří Pradědečka je však stále mnoho otazníků. K potvrzení jeho věku je zapotřebí analýza letokruhů stromu - metoda známá jako dendrochronologie, která je standardem pro určení stáří stromu. Data z ní nejsou v současné době úplná.

Gran Abuelo v ohrožení

„Ať už je stáří stromu jakékoliv, je v ohrožení a je třeba ho chránit,“ uvedl Jonathan Barichivich, vědecký pracovník v oblasti klimatu a globální ekologie v Laboratoři věd o klimatu a životním prostředí v Paříži a výzkumník, který vytvořil počítačový model související s možným stářím stromu.

Satelitní snímek přístavu Berenice Troglodytica (Baranis)
V Egyptě odkryli další tajemné místo. Z nového objevu až mrazí

Fitzroya cypřišovitá je vysoký, dlouhověký, stálezelený strom, jediný druh monotypického rodu, který roste pouze na jihozápadě Jižní Ameriky. Vyrůstá v Argentině a Chile, nesouvisle v pásmu mezi 40° až 43° jižní zeměpisné šířky.

„Je opravdu ve špatném stavu, a to zejména kvůli turismu. Kondice stromu byla navíc ovlivněna i změnami klimatu,“ řekl Barichivich pro Live Science.

Gran Abuelo, jehličnan, který se tyčí 60 metrů nad mlžným lesním porostem v národním parku Alerce Costero v Chile, byl původně považován za zhruba 3,5 tisíce let starý. Podle Barichiviche však vědci jeho stáří nikdy systematicky neanalyzovali. „Chtěli jsme vyprávět příběh tohoto stromu s jediným cílem - zhodnotit ho a chránit,“ řekl.

Matematický model pro výzkum stáří

V roce 2020 proto Barichivich a jeho kolega Antonio Lara, profesor lesnictví a přírodních zdrojů na Australské univerzitě v Chile, použili nedestruktivní techniku a vyvrtali ze stromu malé jádro, které zachytilo letokruhy stromu staré 2 465 let.

Vrták však nedosáhl do středu stromu o průměru 4 metrů, což znamená, že mnoho letokruhů ještě zůstalo nezapočítáno.

Aby bylo možné zohlednit zbývající roky růstu, vyvinul tým matematický model, který zohledňoval, jakou rychlostí obvykle fitzroye rostou, a to od stromku až po dospělý strom. Model rovněž zahrnoval změny rychlosti růstu v závislosti na konkurenci a výkyvech prostředí a klimatu.

Andy jsou nejdelší horské pásmo na světě. Velehory mají délku 7 240 kilometrů a šířku 200 až 700 kilometrů. Rozkládají se po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky od Panamy a Karibského moře až po Drakeův průliv u Ohňové země, v rozmezí od 11° severní šířky po 56° jižní šířky.

Tým poté použil tento model k simulaci růstové trajektorie jehličnanu. „Model odhadl, že strom je s největší pravděpodobností starý přibližně 5 400 let,“ vysvětlil Barichivich. 

„Absolutně nejstarší věk stromu v našem modelu byl šest tisíc let, existovala asi 80% pravděpodobnost, že strom má více než pět tisíc let, a všechny simulované trajektorie růstu předpověděly, že je stáří stromu nejméně 4 100 let,“ řekl.

Mořské trávy na oceánském dně
Šokující objev: Vědci našli největší rostlinu na světě, jde opravdu o giganta

Další faktor, který naznačuje, že je strom velmi starý, je biologický zákon známý jako kompromis mezi růstem a délkou života. Tento kompromis naznačuje, že pomalu rostoucí druhy mají tendenci žít déle. „Stromy fitzroye rostou neuvěřitelně pomalu - dokonce pomaleji než jiné dlouhověké druhy, jako jsou sekvoje obrovské (Sequoiadendron giganteum) nebo borovice štětinaté z Velké kotliny v Kalifornii,“ řekl vědec.

Jiní vědci jsou skeptičtí

Někteří odborníci na určování stáří stromů však časopisu Science Magazine řekli, že odhadu stáří stromů pomocí modelů nevěří.

„Jediný způsob, jak skutečně určit stáří stromu, je dendrochronologicky spočítat letokruhy, a to vyžaduje, aby byly přítomny nebo zohledněny všechny letokruhy," napsal časopisu Science Magazine v e-mailu Ed Cook, zakládající ředitel Laboratoře stromových letokruhů při Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Škodí turisté i změna klimatu

Ačkoli strom přežívá již tisíce let, jeho budoucnost je podle Barichiviche nejistá. Starobylý gigant byl obklopen úzkou chodníkovou plošinou, která drtí jeho poslední živé kořeny a nesčetní turisté, kteří se na strom každoročně přijíždějí podívat, jej dále poškozují. Majestátnímu stromu uškodily také klimatické změny a s nimi spojené desetileté sucho.

Barichivich a jeho kolegové navrhli, aby byl Gran Abuelo chráněn před dalším poškozováním. Kolem stromu tak vyrostlo třímetrové oplocení. 

Příběh Metuzaléma, nejstaršího stromu světa:

Zdroj: Youtube

Oficiálně nejstarším neklonovaným stromem na světě je exemplář americké borovice dlouhověké. Je zaznamenáno a schváleno, že věk borovice činí 4853 let. Tento strom s nejvyšším potvrzeným stářím dostal už dříve jméno Metuzalém.

Strom roste vysoko v kalifornské části pohoří White Mountains, konkrétně v přírodní rezervaci Inyo National Forest v lese Ancient Bristlecone Pine Forest – ten je podle webu tamního návštěvnického centra „domovem těch nejstarších stromů“.

Kvůli její ochraně drží americká lesní správa přesné umístění této borovice v tajnosti. Nachází se však mezi 2900 a 3000 metry nad mořem.

Strom Metuzalém byl starý 4789 let, když z něj – pravděpodobně v roce 1957 – odebrali vzorek dendrochronologové Edmund Schulman a Tom Harlan.

Borovice dlouhověká (Pinus longaeva) je severoamerická pětijehličná borovice s proměnlivou rychlostí a typem růstu a velkou snášenlivostí k extrémním přírodním podmínkám. Dožívá se nejvyššího známého věku ze všech neklonovaných rostlin na světě.