https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ostravsti-vedci-zmapovali-promeny-hory-knehyne-za-poslednich-250-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ostravští vědci zmapovali proměny hory Kněhyně za posledních 250 let

22.5.2023 11:30 | OSTRAVA (ČTK)
Foto | Karel Šilhánek / Ostravská univerzita
Geomorfologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity zmapovali proměny třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd - hory Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se proměňovala v uplynulých více než 250 letech. Jejich závěry mohou v budoucnu pomoci například s přesnějším určením rizika sesuvů v dané oblasti, sdělil mluvčí fakulty Stanislav Janalík.
 

"Geomorfologové jsou z různorodých prvků krajiny schopni vyčíst detaily o jejím historickém vývoji i faktorech, které se promítly do její proměny. V době, kdy se ve velkém řeší klimatická změna, nám jejich výzkum může nabídnout nadčasové závěry," uvedl Janalík.

Ostravští odborníci při vytváření chronologie spolupracovali s klimatology brněnské Masarykovy univerzity i Českého hydrometeorologické ústavu, od nichž získali potřebná meteorologická data i jejich analýzu. Díky propojení výzkumných metod tak dostali přehled o vývoji hory za posledních 252 let. Společný výzkum v Moravskoslezských Beskydech nedávno představili na stránkách vědeckého časopisu Catena.

Kněhyni si vědci pro své zkoumání vybrali záměrně, protože má původní smrkové porosty. To jim umožnilo hledat v jejich dřevě informace ze vzdálené minulosti. "Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, které jsou založené na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně. Náš přístup byl unikátní zejména v tom, že se nám podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů. Výjimečné je pak dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory," uvedl za výzkumný tým katedry fyzické geografie a geoekologie Karel Šilhán. Právě s pomocí letokruhů vědci mimo jiné dokázali vyčíst riziko sesuvu půdy.

V publikovaném textu výzkumníci poukázali na to, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy. Vliv na proměnu oblasti Kněhyně pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.

"Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území," doplnil Šilhán. V praxi už obdobný výzkum využili například ve Švýcarsku. Výzkumný tým počítá s využitím své metody i v pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde ji chce aplikovat na tamní staré buky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist