Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se rozhodla podpořit individuální těžbu palivového dříví. Od úterý až do konce července nabízí v samovýrobě kubík za symbolickou desetikorunu. Běžná cena je sedmkrát vyšší.
Lesníci musejí do léta odtěžit 12 tisíc metrů krychlových polomů, na likvidaci stromů s ulámanými vrcholy však nemají kapacity.
Podpoření samovýroby je jedním z opatření, jak zbrzdit postup lýkožrouta smrkového. Pokud se podaří odstranit poškozené dřevo, sníží se šance na jeho rozšíření.
„Kůrovec primárně vyhledává oslabené stromy a ty pak napadá. Stromy, které mají po zimě zlomené vrcholové terminály, laicky řečeno špičky, jsou pro něho velmi atraktivní,“ upozorňuje vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.
Lokality s vrcholovými zlomy jsou roztroušené po celých Krkonoších od těch nejnižších až po partie horní hranice lesa na ploše 1 300 hektarů. Celkový objem ochranáři odhadují na zhruba tisíc kubíků.
Zájemci o samovýrobu se mají obrátit na jedno ze šesti územních pracovišť Správy KRNAP, kde se dozvědí podrobnosti a místa, kam si mohou pro dřevo přijet. Lesníci sprejem označují stromy, které jsou vhodné ke zpracování.
První rojení lýkožrouta se blíží a popadané dříví je z lesa potřeba vytěžit do konce července, aby z něj brouk neměl možnost vylétnout. Do toho data platí cena 10 korun za metr krychlový.
„Běžně se palivové dřevo v samovýrobě prodává v průměru za 70 korun za kubík, desetikoruna je cena vyloženě symbolická,“ poznamenává mluvčí správy parku Radek Drahný.
Samovýrobci za rok v Krkonošském národním parku za rok obvykle vytěží 200 až 300 kubíků. Ochranáři doufají, že zájem nyní vzroste.
S motorovou pilou se na Krásnou pláň nad Strážným v úterý vydal Ivo Hlávka z Vrchlabí. „Dřevo na topení potřebuju a cena je víc než zajímavá. Těžím tam, kde je možnost. Na rok mi stačí deset kubíků. Topím výhradně dřevem, takže už nemám srovnání, o kolik je to levnější než vytápět plynem nebo elektřinou,“ říká.
Těžba polomů začala později kvůli dlouhé zimě
Ochranáři začali s těžbou polomů, jakmile slezl sníh. Celkem mají v evidenci 12 tisíc kubických metrů polomů.
„Je zde v podstatě stoprocentní předpoklad, že je kůrovec napadne,“ zdůrazňuje vedoucí oddělení lesního hospodářství Zdeněk Čermák.
Těžit se kvůli dlouhé zimě začalo o něco později než v předchozích letech, i proto je podle něj pomoc samovýrobců zásadní. Na vytěžení vrcholových zlomů nemají lesníci kapacity.
V loňském roce správa parku v krkonošských lesích uskutečnila 60 tisíc kubíků nahodilých těžeb, které způsobily vichřice, sníh a škůdci, z toho polovinu tvořilo kůrovcové dříví.
Aktuální vývoj počasí s nižšími teplotami a relativním dostatkem srážek lesníkům v boji s lýkožroutem pomáhá. Jaký objem těžby v národním parku bude v letošním roce, se zatím nedá přesně odhadnout. Záležet bude především na klimatických podmínkách.
„V současnosti máme podle naší evidence napadeno zhruba 600 kubíků. Odhadujeme, že do pololetí bude napadeno přibližně pět až šest tisíc kubíků. Pro další vývoj je naprosto zásadní počasí,“ naznačuje Zdeněk Čermák.
Správa KRNAP je letos připravena, pokud si to okolnosti budou žádat, nasadit do boje s kůrovcem chemickou asanaci napadeného dříví. Poprvé po desetileté pauze k ní přistoupila loni.
Postřik ochranáři aplikují na skládky kmenů, které zakryjí plachtou a lýkožrouta smrkového tak uvězní. Díky netkané textilii nedochází k rozšíření aerosolu do okolí. Stejné látky se používají v zemědělství pro zabíjení škůdců.
„Tato metoda nám umožňuje reagovat velmi rychle na aktuální situaci. Chemický postřik chceme aplikovat pouze v neodkladných případech,“ řekl už dříve náměstek ředitele správy parku Václav Jansa.
Lesníci v Krkonoších ošetřovali v létě 2018 vytěžené dřevo postřikem:
27. července 2018 |
