Česká republika se v kvalitě života umístila mezi 149 státy na 24. místě. Proti loňskému roku tak dosáhla lepšího umístění o dvě místa, přičemž přeskočila i USA. Prvenství udrželo Norsko, na druhé místo se dostalo Dánsko a bronz obhájilo Švýcarsko. Nejhůře dopadly africké státy Čad, Středoafrická republika a Jižní Súdán. Index každoročně sestavuje společnost Deloitte s neziskovou organizací Social Progress Imperative.
Česko si v žebříčku kvality života polepšilo o dvě místa. Přeskočilo i USA
Ačkoliv se Česko v pořadí posunulo vzhůru, bodově si mírně pohoršilo. V mezinárodním Indexu společenského rozvoje, který hodnotí země v desítkách různých kategorií, získalo 84,36 bodu ze sta možných. Loni to bylo 84,66 bodu. Česká republika si polepšila zejména v ekonomických ukazatelích.
Země si dlouhodobě drží dobré postavení v základních lidských potřebách. Ukazatel výživy a základní lékařské péče se zlepšil o jedno místo, naopak se lehce zhoršil ukazatel přístřeší. Zlepšení je patrné u základních lidských práv a osobních svobod. Výrazně se Česko posunulo v přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak se zhoršilo v kvalitě životního prostředí a v přístupu k informacím.
Osobní práva jako problém
V žebříčku se nyní řadí za Koreu a před Estonsko, které rovněž předehnalo USA. „I ty nejbohatší země mají slabiny, které musí řešit. Celosvětově bychom měli být znepokojeni, že klesají ukazatele osobních práv. A to i v kolébce demokracie, jakou je USA,“ uvedl prezident Deloitte Josef Kotrba. „Porovnáme-li státy visegrádské čtyřky právě v oblasti osobních práv, tak je Česko daleko před Slovenskem, Polskem a Maďarskem,“ dodal.
Od roku 2014 se kvalita života na světě průměrně zlepšila o 2,31 bodu na 64,47 bodu. A oproti loňsku si svět polepšil o 1,01 bodu. Z globálního hlediska je největší zlepšení v oblastech přístřeší, úrovně pitné vody a hygieny, přístupu k informacím a přístupu k vyššímu vzdělání.
Češi zbohatli
Ze studie Allianz Global Wealth Report 2019, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa, pak vyplynulo, že celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo, a to ve vyspělých i v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta. Tento trend se ČR vyhnul a bohatství českých domácností vzrostlo o 4,4 procenta. Češi zůstávají nejbohatší ze zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci. V žebříčku si proti loňsku polepšili na 25. místo.
Češi se za rok 2018 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu o jeden stupeň výše než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv si Česko také polepšilo, hned o dva stupně, 28. místo vyměnilo za 26. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.