Ne každá sleva je opravdu slevou. Nepozorní zákazníci mohou platit stovky korun navíc

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
28. 7. 2022 5:30
Podle cenovky na regálu měla stát pomazánka 15 korun, u pokladny za ni však chtěli o deset víc. Skutečná cena bývá často vyšší než ta, která je uvedená u výrobku ve slevě. Za celý nákup pak může zákazník tratit i stovky korun navíc. Zákon přitom porušuje každá třetí sleva, obchodní řetězce kvůli tomu platí statisícové pokuty. Brání se tím, že jde o selhání jednotlivců, kterému nemohou zabránit.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Ne každá sleva na regálu v obchodě znamená, že zákazník opravdu ušetří. Pokud se spokojí s křiklavým oznámením "akce" a pozorně si neprohlédne skutečnou cenu zboží, může utratit stejně jako ve chvíli, kdy výrobek v akci není. Nebo jen nepatrně méně. "Uvádění senzačních slov jako 'sleva, akce, výprodej' či procentuální výše slevy může zaslepit i toho nejpozornějšího nakupujícího," upozornila vedoucí spotřebitelské poradny dTest Jana Marková. 

Právě akční slevy vyhledávají čeští zákazníci v obchodech čím dál víc. K nákupu zlevněných potravin, oblečení nebo drogerie je přiměla vlna rychlého zdražování v posledních týdnech. Způsobená je růstem cen energií i výpadky dodavatelských řetězců.

Kontroly České obchodní inspekce ukázaly, že prodejci při slevách porušili zákon ve více než třetině případů. Za poslední rok, od loňského do letošního července, provedli inspektoři zhruba 3600 kontrol slevového prodeje potravin a dalších výrobků v kamenných prodejnách i na e-shopech. Prohřešek proti zákonu zjistili v 1344 případech a udělili pokutu.

"V naprosté většině se jedná o porušení zásad poctivosti prodeje, kdy cena u výrobku ve slevě neodpovídá ceně účtované u pokladny," vysvětlil mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. 

Obchody se ale mohou proti pokutám odvolat, není tedy jisté, kolik nakonec zaplatí. Vyřizování pokut může trvat měsíce i několik let. Nakonec tak firma může platit statisíce nebo miliony korun. V uplynulém roce potrestali inspektoři například Billu dvakrát pokutou ve výši 800 tisíc korun, Kaufland 800 tisíc a Tesco Stores 700 tisíc korun. "Nejvyšší pokutu, dva miliony, uložila inspekce společnosti Penny Market," uvedl Fröhlich.

V Ivanovicích na Hané byly například v prodejně Penny nesrovnalosti v ceně osmi různých výrobků. Dětské termoprádlo mělo stát sto korun, inspektor přitom zaplatil tři sta. Za škvarkovou pomazánku dal 25 korun, ačkoli měla stát o deset méně. Zápis z kontroly vyčísluje rozdíl v neprospěch zákazníka 233 korun. 

"V současné situaci je pro nás co nejnižší cena prioritou. Na každé z prodejen připravujeme několikrát týdně speciální nabídky na stovky produktů," popsal mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík. Upozornil také, že jeho řetězec má na trhu nejvíce prodejen, přes čtyři stovky. Při tak velkém počtu podle něj může docházet k individuálním chybám. Do budoucna by jim měly zabránit elektronické cenovky. "Automaticky se změní stiskem jednoho tlačítka," řekl.

Inspektoři potvrzují, že právě poukazováním na lidské selhání v konkrétní prodejně se řetězce často brání, uvádějí například, že brigádník zapomněl cenovku změnit. "Problémy se však netýkají jedné provozovny, ale řady z nich. Nikdo nenutí obchodníky neustále vytvářet a měnit slevové akce. Pokud to nezvládají, nemusí to dělat v takové míře a tak často," prohlásil Fröhlich.

Selhání jednotlivců vyřešíme školením

Z řetězců potrestaných nejvyššími pokutami bylo Tesco jediné, které se odvolalo s tím, že sankci pokládá za nepřiměřenou. Chyby podle něj způsobilo přehlédnutí konkrétních zaměstnanců, kterým podle firmy není možné se zcela vyhnout. Vzhledem k tomu, že v každé prodejně je přes 25 tisíc druhů zboží, pokládá Tesco počet zjištěných chyb za překvapivě nízký. 

V odvolání firma dále uvedla, že by inspekce měla malé množství zjištěných chyb tolerovat a pokuty za ně neukládat. Podle Tesca neexistuje například způsob, jak zabránit krádežím cenovek nebo výjimečným opomenutím zaměstnanců.

S odvoláním společnost neuspěla, dál ale trvá na svém. Mluvčí Michal Kuzmiak pro Aktuálně.cz zopakoval, že k výjimečným pochybením může dojít. Například tehdy, když zaměstnanci opomenou vyměnit cenovky. "Zákazníkům vždy vrátíme cenový rozdíl a obratem na provozovně vyměníme správnou cenovku," prohlásil. 

Individuálním pochybením argumentuje i Billa, která má v Česku 247 prodejen. "Zaměstnanci na prodejnách po ukončení letákové akce nevyměnili regálovou cenovku, u výrobku tak zůstala akční cena, která již nebyla platná," vysvětlila mluvčí řetězce Dana Bratánková. Společnost podle ní v případě pochybení zaměstnance proškolí a zesílí kontroly správného účtování výrobku. 

Kontroly na prodejnách a školení pracovníků zmiňuje i Renata Maierl, mluvčí společnosti Kaufland. Firma podle ní přijala taková opatření, aby těmto chybám do budoucna předcházela. "Zajistili jsme četnější kontroly a probíhá pravidelné školení našich zaměstnanců," říká Maierl.

Zamezit umělému navyšování cen

Obchody podle inspektorů klamou zákazníky i jiným způsobem. Společnost Mountfield dostala například loni v prosinci pravomocnou pokutu deset tisíc korun za změnu ceny krátce před slevovou akcí Black Friday. U jedné z motorových pil uváděla 6. října snížení původní ceny 16 390 korun na prodejní cenu 8 690 korun. O den později ale inzerovala původní cenu 17 990 a prodejní 8 990 korun. 

Stává se také, že u výrobků informace o ceně zcela chybí. I takové pochybení končí v protokolu inspektorů, jedná se o porušení zákona o ochraně spotřebitele.

Marková z dTestu upozorňuje i na umělé navyšování ceny před slevovou akcí, následná sleva pak vypadá větší. Například máslo za 40 korun zdraží prodejce krátkodobě na 50 a pak ho prodává za 25 korun - s výraznou slevou 50 procent. Tak velká sleva podle Markové přiláká pozornost snadno. 

"Děje se to nejen u elektroniky a vybavení domácnosti, ale i v supermarketech u potravin. Často se také akce uvádějí slovy typu 1+1 zdarma. Zde je potřeba zbystřit, protože reklamovat lze jen produkt, za který zákazník zaplatil," uvedla Marková.

V boji proti klamání zákazníků by měla pomoci novela zákona o ochraně spotřebitele. Poslanci ji schválili v červnu, teď půjde do Senátu a poté ji musí podepsat prezident Miloš Zeman. Obchodníkům dává u slev nově povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní před začátkem akce. Pokud zboží nabízejí kratší dobu, pak musí uvést nejnižší cenu během ní. 

"Spotřebitel se bude lépe orientovat. Obáváme se ale, jak bude informační povinnost ohledně nejnižší ceny vypadat. Je možné, že tento údaj, pokud se nebude dobře prezentovat, mohou spotřebitelé přehlédnout," upozornila na možné úskalí Marková.

Video: Češi jsou na slevách závislí, nechají se napálit, říká ekonom Kovanda (26. 11. 2019)

Black Friday je jen marketing, slevy a původní cena se často neliší, jde až o polovinu případů, lidé se snáz nechají nachytat, nakupují už na Vánoce. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy