Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu podle Milka ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny.

Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci podle Milka doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.

Zelenina v regálech obchodu s potravinami. Ilustrační snímek
Blýská se na lepší zítřky? Některé potraviny už začaly zlevňovat

Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí.

Prouza: Na krizi vydělaly agroskupiny

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza zveřejnění závěrů antimonopolního úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin.

Později poznamenal, že podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měly velké zemědělské firmy loni nejvyšší zisky v moderní historii.

Češi si v posledních týdnech v obchodech připlatili i za vejce.
Růst cen potravin v ČR: Je šestý nejvyšší v EU. Rekordně zdražily cukr i vejce

„Chápu, že se pánům z vedení Agrární komory líbí okrádání občanů této země, ať už přes uměle navýšené ceny nebo přes miliardy neefektivních dotací, ale je jasné, že jejich éra končí a příští rok už si budou muset platit alkohol i prase do tomboly na Agrárním plese sami,“ dodal.

Kdo může za růst cen?

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová na sněmu AK řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin podle Večeřové činí přirážka obchodních řetězců 100 a více procent.

Podle Večeřové je třeba umravnit obchodí řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí.

Maso. Ilustrační snímek
Češi v době drahoty šetří, kupují méně masa. Prodejci vyhlížejí grilovací sezonu

Podle Doležala jsou obchodní řetězce jádrem pudla mnohých problémů tuzemského zemědělství. „A to včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které řetězcům nemusíme přímo prodávat,“ řekl Doležal, podle kterého ministr zemědělství na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval.

„K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ dodal Doležal.