Svaz mlynářů: Cenu mouky příští rok ovlivní dražší pšenice a nízké výnosy v EU

Cena mouky zůstane do konce roku stejná, v příštím roce by ji ale mohla ovlivnit vyšší cena pšenice i žita způsobená vysokou poptávkou ze zahraničí, klesající osevní plochou obilovin v Česku i Evropě a také nízkými výnosy obilovin v některých členských zemích. Například ve Francii zaznamenali letos pěstitelé snížení výroby u pšenice o 20 procent, v Německu o 17 procent. Mlynáře a pekaře trápí také špatná kvalita sklizených obilovin. Uvedené problémy ale neohrožují českou soběstačnost v obilovinách a nedostatek pro domácí spotřebu nehrozí. V rozhovoru s ČTK to řekl za Svaz průmyslových mlýnů ČR Pavel Filip.

Podle svazu roste cena pšenice již od sklizně. V srpnu stála tuna potravinářské pšenice 4777 korun, v říjnu dosáhla průměrná cena 4956 korun za tunu, uvedl Státní zemědělský intervenční fond. Svaz předpokládá, že ceny nadále porostou, což se v příštím roce nejspíš projeví i v ceně mouky. "Cena obilí tvoří skoro 80 procent všech nákladů mlýnů," podotkl Filip.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že ceny mouky jsou tento rok zatím nejnižší, hladká mouka v listopadu zlevnila meziročně o 15,8 procenta, kilogramové balení obchody prodávají za 17,43 koruny. Filip tvrdí, že se cena nyní vrací do normálních hodnot po skokovém zvýšení v roce 2022, které ovlivnila válka na Ukrajině. Do konce roku významné změny v ceně neočekává.

V současnosti podle něj cenový vývoj brzdí nahromaděné zásoby z předchozích let. Letošní úroda v ČR z hlediska kvality nebyla příznivá, zejména kvůli podprůměrnému obsahu bílkovin, který letos činí 12,1 procenta, což je proti pětiletému průměru o 0,9 procenta méně. Pro pekařské zpracování je potřeba více než 12,5 procenta. Podle Filipa lze nedostatek bílkovin mírně upravit, ale jen do určité míry.

Problém představují také výsledky sklizně v Evropě, nižší výnosy a klesající osevní plocha. Sklizňová plocha základních obilovin v ČR letos klesla v porovnání s pětiletým průměrem o čtyři procenta na 1,2 milionu hektarů, v Evropě pokles představuje 2,5 procenta.

Nedostatek pšenice v některých evropských zemích zvyšuje poptávku po české produkci, která se v současnosti ve velkém vyváží. "Za první tři měsíce nového marketingového roku se již vyvezlo 677.000 tun pšenice převážně do Německa," tvrdí Filip. Pro mlynáře to představuje problém, protože vysoká poptávka tlačí cenu nahoru a snižuje se nabídka kvalitní pšenice.

Mlynáři zatím nepředpokládají, že by byl nedostatek vyhovující pšenice pro pekárenské zpracování, ale je podle nich potřeba jí zablokovat, aby nebyla exportována do zahraničí.

Přestože situaci na trhu s obilovinami a mlýnskými výrobky označil Filip za nestabilní i kvůli kolísání cen, nepředpokládá, že by se v Česku v příštích letech významně změnila struktura výroby mlýnů. České mlýny podle dat svazu loni vyrobily z 1,1 milionu tun potravinářské pšenice 865.800 tun pšeničné mouky a z 100.000 tun žita 80.000 tun žitné mouky. Meziroční pokles způsobila změna poptávky. Přibývá zpracovaného ovsa, kterého mlýny loni na vločky a mouky zpracovaly 38.000 tun, ještě před několika lety bylo množství poloviční. Čeští zemědělci loni sklidili přes 5,2 milionu tun pšenice, letos 4,7 milionu tun.

V budoucnu by podle Filipa také bylo žádoucí, aby se mlýny zaměřily na inovaci zpracování, u základní mouky totiž zisk činí do jednoho procenta, větší zisk je u speciálních druhů, například jemně mletých nebo vysoce lepkových, které jsou vhodné pro výrobu mraženého pečiva.

 

Vývoj počtu mlýnů v ČR

	2019/20	2020/21	2021/22	2022/23	2023/24
Pšeničné mlýny	38	38	37	37	38
Žitné mlýny	15	15	15	15	15

 

Výroba pšeničné a žitné mouky v českých mlýnech (v tunách)

	2019/20	2020/21	2021/22	2022/23	2023/24
Pšeničná mouka	975.000	936.000	897.000	975.000	866.000
Žitná mouka	92.000	96.000	88.000	88.000	80.000

 

Zdroj: Svaz průmyslových mlýnů ČR

 

trp rot