Agrární analytik Petr Havel má za to, že v budoucnu tuzemské výrobce a prodejce potravin čeká další cesta dolů žebříčkem.
„Pokles Česka v pořadí z pátého na čtrnácté místo může mít více důvodů. Lze mezi ně řadit například pomalu postupující změny týkající se šetrnějšího zemědělského hospodaření v krajině a s tím související nízkou dostupnost produktů ekologického zemědělství, tedy biopotravin. Ty spotřebitelé v Česku navíc téměř nekupují a v průměru za ně každý občan za rok utratí jen zhruba 500 korun,“ řekl MF DNES analytik.
Další příčinou zhoršení skóre podle něj mohou být rostoucí ceny potravin, které v Česku zdražují rychleji než v jiných státech.
Evropská unie vyjídá svět a plýtvá potravinami, kritizuje světový fond |
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý připomíná, že index zahrnuje nejenom ceny, nabídku a kvalitu potravin, ale také stav vodních zdrojů, polí či lesů, zemědělský výzkum nebo politické vlivy a sociální dopady.
„Co se týká oblasti bezpečnosti potravin, tam je situace velmi dobrá. Ministerstvo dlouhodobě podporuje modernizaci potravinářských provozů, a to jak z Programu rozvoje venkova, tak z národních zdrojů. České potraviny jsou dlouhodobě hodnoceny jako bezpečné, s nízkým rizikem pro spotřebitele,“ sdělil Bílý.
Podle Havla stát nedostatečně rychle promítá do tuzemského zemědělství plánované změny v evropské zemědělské politice. „Lze ale konstatovat, že ani zatímní čtrnácté místo v uvedeném žebříčku není žádnou tragédií, pokud si uvědomíme, že v deklarovaně nejvyspělejší potravinářské politice světa, tedy v EU, je zapojeno 27 zemí, takže řada členských států Unie je stále ještě ‚pod námi‘,“ doplnil.
„Předotovaná“ konkurence
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal se domnívá, že se tak naplňují rizika, před kterými komora varuje. Tuzemské kvalitní potraviny podle něj čelí konkurenci předotovaného, ale méně kvalitního zboží, které se prodává v obchodních řetězcích.
„Horší umístění Česka v GFSI vyplývá také z poklesu kupní síly obyvatel, pro které se kvalitní potraviny stávají cenově nedosažitelnými. GFSI poukázal dále na nedostatečnost zemědělské infrastruktury. Vzhledem k nutnosti generační obměny pracovníků v zemědělství, která z důvodu nízkého zájmu mladých o tento obor probíhá jen s velkými obtížemi, zemědělců stále ubývá,“ řekl prezident komory.
Naopak Doležal vyzdvihl, že si Česko nepohoršilo v kategorii přírodních zdrojů. „Svědčí to o výhodných podmínkách pro provozování zemědělské prvovýroby na našem území,“ sdělil.
Potravináři chtějí nižší DPH
Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová upozorňuje na problémy s cenovou dostupností potravin. „V této kategorii kleslo Česko v meziročním srovnání o 13 míst na 22. příčku. V kategorii Kvalita a bezpečnost je Česko na 35. místě hlavně kvůli nadměrné konzumaci nežádoucích nutrientů, například vysoký obsah nasycených mastných kyselin, vysoká konzumace soli a podobně,“ vysvětlila Kavanová.
Na ceně potravin se podle ní podílejí také státní zásahy, zejména pak daň z přidané hodnoty, která je v Česku patnáctiprocentní na rozdíl od sousedních zemí.
„Polsko má pětiprocentní DPH, v současné době na 300 základních položek 0 procent DPH, Německo sedm procent, Rakousko a Slovensko po deseti procentech. Pro snížení ceny by jistě pomohlo alespoň dočasné snížení DPH na potraviny na úroveň pěti procent,“ sdělila.
Každá země teď bude potraviny držet pro své lidi, říká zemědělec Jiří Milek |
Kvůli rostoucím nákladům by se podle Kavanové mělo diskutovat o tom, jestli nenechat sníženou DPH na základní potraviny trvale. „Pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva je a bude současná situace těžko únosná a bez pomoci státu se tyto skupiny obyvatelstva ocitnou prakticky v bezvýchodné situaci,“ uvedla.
Ceny potravin v Česku v posledních měsících vytrvale rostou. V dubnu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla cena chleba o 20,3 procenta, máslo podražilo o 31,6 procenta a brambory o 19,2 procenta.
O necelých devět procent vzrostla také cena masa, přičemž ceny vepřového byly meziměsíčně vyšší dokonce o 23,3 procenta. O více než čtyři procenta podražila zelenina, cukr o téměř osmnáct procent. Mouka zdražila o necelých dvacet dva procent.
