„Všechno tak zdražilo, že už nemůžeme nakupovat a jíst to, co chceme. Bereme jen to, co si můžeme v současné chvíli dovolit. Moje dětí nedostávají takovou stravu, jakou by měly mít,“ řekl pro agenturu Reuters devětačtyřicetiletý Selcuk Gemici, který pracuje jako automechanik v tureckém městě Istanbul. Musí zajistit obživu pro svou ženy i dvě děti a v současné chvíli konzumuje hlavě fazole, těstoviny nebo bulgur.
Rostoucí ceny potravin navyšují riziko občanských nepokojů a tlačí na politiky, aby přišli s určitou podporou. Tím by se ale mohla inflační spirála ještě více roztočit. Řada států po celém světě si takovou finanční pomoc kvůli nakumulovaným dluhům, a tedy rozvratu tamějších veřejných financí, ani nemůže dovolit.
Přichází vlna protekcionismu
Jednotlivé státy po celém světě se zároveň v poslední době zdráhají své produkty i vyvážet. Řadí se k nim třeba Indie, která během uplynulého víkendu zakázala vývoz své pšenice. Podobně je na tom i Indonésie, která pro změnu už nebude vyvážet palmový olej. To tak růst cen může v dalších týdnech ještě podpořit.
„Když se zvyšuje cena potravin, vnímání inflace zvětšuje a přispívá to i k růstu inflačních očekávání,“ řekl pro Reuters Marcelo Carvalho, který pracuje v oblasti výzkumu rozvojových trhů ve společnosti BNP Paribas. Podle něj válka na Ukrajině nejenže narušila dodávky potravin, ale také hnojiv, proto by se inflace potravin měla týkat i nadále.
Nejvyšší inflace v USA je ve městě Midland. Trápí tamní firmy i místní |
Světová banka očekává, že málo rozvinuté ekonomiky v letošním roce porostou o 4,6 procenta. Ještě před pár týdny se ale jejich hospodářský růst měl pohybovat okolo 6,3 procenta. Spotřebitelé ale kvůli vysokým cenám své výdaje značně osekávají, což se promítá i do hospodářské výkonnosti.
„Všechny ceny vzrostly. Týká se to oblečení, zeleniny, drůbeže, vajec... Co mám dělat?“ ptá se šedesátiletá prodavačka šátků z egyptského hlavního města Káhiry.
Vlády mají tři možnost
„Neexistuje snadné řešení tohoto problému,“ řekla pro Reuters analytička Polina Kurdyavková ze společnosti BlueBay Asset. Vlády mají podle ní v podstatě tři možnosti. Mohou spotřebitelům finančně pomoci, nechat růst cen být a čelit tak hrozbě případných sociálních nepokojů, anebo udělat něco mezi tím.
Některé státy už zareagovaly. Například Turecko navýšilo svou minimální mzdu, a to už v prosinci o asi padesát procent. Podobný krok v dohledné době plánuje třeba i Chile a o velké sociální pomoci svým obyvatelům uvažuje i vláda Jihoafrické republiky.
