ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ministerstvo zjednoduší dovoz potravin, omezí administrativu

  • 41
Obchodníci sdružení ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR se začátkem tohoto roku rozčilovali, že stát zbytečně prodražuje dovoz potravin. Podle vyhlášky se totiž import jídla musí hlásit 24 hodin před jeho dodávkou na české území. Prezident svazu Tomáš Prouza navíc tvrdil, že legislativa je v rozporu s evropským zákonem o volném trhu.

Ministerstvo nyní poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu tohoto předpisu. Povinnost ponechalo, ale snížilo počet druhů potravin, které se musí hlásit.

Důvodová zpráva k vyhlášce počítá s tím, že by se dovoz hlásil pouze u nejrizikovějších položek, kam spadá mák, jablka, brambory, doplňky stravy a téměř všechny potraviny živočišného původu. „Návrhem dojde k výraznému zúžení rozsahu hlášení příchodu zásilek z dvaadvaceti sledovaných položek na pět. V rámci potravin živočišného původu dojde ke zrušení povinnosti hlásit příchozí zásilky hlemýžďů a medu,“ píše v důvodové zprávě ministerstvo. Novinka by podle něj měla platit od letošního července.

Zlevnění potravin brání podle obchodníků hlášení dovozů, možná dočká změny

Prouza namítá, že změna není dostatečná. „Vyhláška nedává smysl jako celek. Pokud z ní vypadne několik málo položek, které tvoří naprosté minimum dovozů, ty ostatní musí obchody sledovat a vykazovat nadále. Navíc kontrolní orgány budou dál kontrolovat, jestli náhodou kamion s čerstvými potravinami nepřejel hranice o pět minut dřív,“ uvedl.

Úprava nesníží podle něj ani byrokratickou zátěž obchodníků, ani interní náklady. „Navíc to, že ministr kosmeticky zruší půl procenta hlášení, nic nemění na protiprávnosti celé úpravy, která si zaslouží jediné: kompletně zrušit,“ řekl MF DNES. Pokud ministr zemědělství Marek Výborný chce, aby potraviny zlevňovaly rychleji, musí podle Prouzy přestat bránit volnému trhu. „A chránit malou skupinu dodavatelů neschopných prosadit se na volném trhu,“ doplnil.

Zemědělcům vyhláška nevadí

Agrární komora ČR naopak vyhlášku chápe. Sice i pro její členy znamená administrativní zátěž, ale je podle mluvčí organizace Barbory Pánkové důležitá pro ochranu spotřebitele.

„Vyhláška má smysl především v otázce produktů živočišné výroby a obecně potravin podléhajících rychlé zkáze. Apely na zrušení této vyhlášky ze strany obchodníků, což má údajně vést ke zlevnění potravin, působí poněkud zoufale. Otázkou je, zda tím chtějí přesvědčit zákazníky, že za zdražování nemohou, nebo vedení v zahraničí, že naopak dělají vše pro maximalizaci zisku na českých zákaznících,“ sdělila MF DNES mluvčí.

Farmáři budou kvůli obchodu řešit emise, děsí je papírování

Aktuální znění vyhlášky pochází z roku 2015, tehdy se ale pouze snížila doba nutná k nahlášení živočišných produktů ze dvou dnů na jeden, aby byl termín stejný jako pro rostlinné potraviny.

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý dříve uváděl, že hlavním účelem vyhlášky je naplnit evropské právo. „Doposud jsme nikdy nebyli informováni o tom, že by to způsobovalo problémy se zásobováním či nedostatek některé komodity na trhu,“ dodal s tím, že vyhláška ukládá pouze informační povinnost, což chrání české spotřebitele, protože se dají správně zacílit úřední kontroly zboží.

Doposud jsme nikdy nebyli informováni o tom, že by to způsobovalo problémy se zásobováním či nedostatek některé komodity na trhu

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý

Schodek agrárního obchodu se loni meziročně zlepšil o 19,1 procenta – klesl ze 47 na 38 miliard korun. Za vylepšením stál podle Bílého vývoz cigaret, přípravků k výživě zvířat a řepkového oleje. Předloňské výsledky byly druhé nejhorší za dobu, co je Český statistický úřad měří. Loňské výsledky jsou srovnatelné s covidovým rokem 2020.

Pro český zahraniční obchod nadále platí, že se například vyváží mléko, ale mléčné výrobky jako sýry či jogurty, tedy výrobky s vyšší přidanou hodnotou, se naopak dovážejí. Nejhorší situace je u vepřového masa, jehož dovoz se jen za loňský rok zvedl o více než pětinu, přivezlo se ho za 22,2 miliardy korun. Stát pomáhá exportům prostřednictvím agrárních diplomatů, kteří jsou například v Číně nebo ve Spojených státech.