„Nejzbytečnější cukr“ by mohla postihnout nová daň. Výrobci se brání

90’ ČT24: Daň na cukr v nápojích (zdroj: ČT24)

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

Nějakou formu daně na slazené nealkoholické nápoje zavedla padesátka zemí světa, včetně dvanácti členů Evropské unie. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) se v těchto zemích buď mění chování výrobců, kteří mění množství cukru ve výrobcích, nebo spotřebitelů, kteří raději sahají jinam.

Ekonom Jakub Komárek z PAQ Research poukazuje na poznatky z Francie a Spojeného království. Zejména ostrovní země podle něj ukazuje, že hlavní efekt má daň na výrobce, protože je motivuje ke snížení obsahu přírodních i umělých sladidel. V Británii po zavedení taxy klesla konzumace cukru o šestatřicet procent.

Za ještě pádnější argument pro zavedení daně Pláteník považuje negativní vliv cukru na zdraví ve formě obezity, větší kazivosti zubů, nebo dokonce přispění k rakovině. „Je opravdu důležité zabývat se tím, jak spotřebu cukru omezit, a daň je jednou z cest,“ podotýká. Příznivý efekt daně na zdraví Čechů by očekával až v dlouhodobém horizontu.

Drinky proti buchtám

Taxa by v českém pojetí měla podle náměstka směřovat na konkrétní látky a soustředit se má na tekutou podobu. Cukr v tekuté podobě má závažnější vliv třeba na kazivost zubů. Nebavíme se o cukru třeba v koupené buchtě,“ vysvětluje.

Právě tím se brání výrobci slazených nápojů. Výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová v 90’ ČT24 sdělila, že slazené nápoje jsou zodpovědné jen za čtrnáct procent přijatého cukru. „Kalorie nejsou primárně z nealkoholických nápojů, je to zcela evidentní,“ míní a poznamenala také, že například Dánsko, Norsko či Estonsko daň zavedly, ale posléze ji zrušily, protože její efekt nebyl prokázán.

Předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík upozorňuje, že slazené nápoje obsahují „nejzbytečnější cukr, který do sebe můžeme dostat“. „Pokud vypijeme dva litry coly, téměř překonáme celkovou denní spotřebu cukru, kterou bychom měli mít,“ ilustruje.

Cukr v nápojích se dle Haluzíka vstřebává rychle a tělu nepřináší nic, což není případ například potravin s cukrem. „Zdanění cukru ve sladkých nápojích samozřejmě nevyřeší obezitu, ale mělo by to být jedno z mnoha opatření, které může motivovat správným směrem a může pomoci,“ podotýká lékař. Pacienti s obezitou podle něj často konzumují velké množství slazených nealkoholických nápojů.

Prevence a menší náklady na léčbu

Ministerstvo zdravotnictví myšlenkou na zdanění sladkých nápojů usiluje o změnu preferencí spotřebitelů, potvrzuje Pláteník a zdůrazňuje, že je nejen potřeba léčit nemocné, ale také se bavit o tom, jak udržet co nejvíce lidí co nejdéle zdravých. Konkrétní nastavení je na politické debatě, ale klíčový je princip, dodává. „My chceme, aby se cukru konzumovalo méně. Chceme, aby byly zdravější alternativy.“

Jakubcová upozorňuje, že výrobci postupně sami od sebe množství cukru v nápojích snižují. „Závazek tady je na snížení až na 33 procent v roce 2025. Probíhá to už nějakou dobu,“ rozvedla.

Komárek z PAQ Research upozorňuje, že Češi dnes konzumují průměrně dvakrát více cukru, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Pětina obyvatel trpí obezitou, další část nadváhou, přičemž jen obezita přijde české zdravotnictví na třicet miliard korun ročně. „Jsme zvyklí se bavit o daních tak, že chceme získat nové zdroje, ale myslím, že v tomto opatření jde převážně o snížení výdajů států zejména do budoucna, protože stoupají a stoupají,“ konstatuje.

Podle Jakubcové ale v případě zavedení taxy nastane odliv zákazníků do okolních zemí, kde třeba výrobky pořídí levněji. Nižší odbyt pak povede k menší ekonomické výkonnosti firem a může mít za následek i propouštění, nastínila.