Vlci na Šumavě zabíjí čím dál víc ovcí, ploty podhrabou nebo přeskočí

Petr Panenka ze Srní našel nedávno na pastvině dvanáct mrtvých ovcí. Zabili je vlci. Podobné útoky se během posledních dvou měsíců odehrály také v okolí Hartmanic. Škody, které letos šelmy způsobily, jsou už teď vyšší než ty loňské.

Vlci se na Šumavu vrátili v roce 2015. Na území národního parku jich nyní volně žije asi pět.

„Skutečný počet se může lišit. Je těžké ho stanovit. Fotopasti zachytily výskyt jednoho zvířete v oblasti Lipenska, dalšího u Nýrské přehrady. Tři zvířata se pohybují u Srní,“ vyčíslil mluvčí parku Jan Dvořák.

Tento rok správci parku neevidují žádná vlčí mláďata. „Je ale možné, že se narodila a přešla na bavorskou stranu, což se v minulosti stalo,“ podotkl Dvořák.

Náhrady škod řeší zoolog Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí. Podle něj se většina případů týká ovcí, okrajově koz nebo telat.

„Jsou v uzavřených výbězích a pro vlky se stávají snadnou kořistí. Proto je důležité pastviny dobře zabezpečit. Ohradníky musejí mít alespoň 150 centimetrů vysoký pevný plot nebo být elektrické. To je zákonem daná podmínka. Snažíme se ale, aby si chovatelé ještě pořizovali speciálně vycvičené pastevecké psy. Mohou na ně dostat dotaci od státu,“ sdělil Vlček.

10 fotografií

Zároveň připustil, že zajištění nikdy nebude stoprocentní. Z praxe ví, že vlci se například podhrabou nebo plot přeskočí.

„Třeba u Stodůlek nedaleko Prášil jsou mnohahektarové výběhy, které nejde úplně uhlídat. Mimo to je Šumava přetížená turisty. Stane se, že plot poničí, a to pak způsobuje problémy,“ nastínil.

Nejvíce útoků se odehrává na jaře a podzim. Predátoři mají podle Vlčka stabilní lokality, kde obvykle loví. Patří mezi ně především okolí Srní, Hartmanic a Prášil.

V části Šumavy, která spadá pod Plzeňský kraj, zabili vlci od ledna do května čtyřicet hospodářských zvířat.

Události, které se staly od června do současnosti ještě nejsou sečtené, protože posudky zatím nejsou uzavřené.

Prevence a náhrady škod po útocích predátorů Důležité je zabezpečit zvířata pevnou ohradou v kombinaci s elektrickým ohradníkem, případně ještě kolem natáhnout lanko a zavěsit na něj červené vlající praporky. Zahánět zvířata na noc do salaší nebo přístřešků a místa zabezpečit. U většího počtu zvířat by si farmáři měli pořídit pastevecké psy, kteří by stáda trvale hlídali, na zhruba sto ovcí se doporučuje jeden pes. Pokud vlk napadne hospodářské zvíře, chovatel musí škody zdokumentovat a nejpozději do 48 hodin událost nahlásit. Cena odškodného se liší podle druhu a stáří zvířete, například za jehňata a kůzlata do 12 měsíců věku dostanou chovatelé 3 500 Kč, za ovce, kozy nebo neplemenné berany 6 000 Kč.

Úředníci od začátku roku chovatelům v kraji vyplatili 350 tisíc korun, za celý loňský rok byla částka o 35 tisíc nižší. „Náhrada za dospělou ovci činí šest tisíc. Ne všichni zemědělci jsou se sumou spokojeni,“ upozornil Vlček.

Podle chovatele Panenky jsou reálné ztráty vyšší. Pokud totiž vlk svou kořist odtáhne do lesa a majitel ji nenajde nebo nemá jehňata ještě označená, o finanční kompenzaci přijde.

„Loni to bylo několik desítek mláďat, která se čerstvě narodila. Ani jsem je nestačil označit a už byla pryč. To jsem pak papírově nemohl dokázat,“ zdůraznil.

Od února 2018 do letošního léta už farmář žádal o odškodnění osmkrát. Naposledy se šelmy přiblížily až k jeho domu.

„Ovce jsou tak vyplašené, že se bojí zůstávat na louce. Mám tady ohrazený plácek, na kterém spí. Za nimi je kotec se psem. Nad ránem jsem uslyšel hrozný hukot. Vlci hnali padesátihlavé stádo přes dvůr nahoru na kopec Spálený vrch až do lesa. Přišel jsem o dvanáct kusů. Další čtyři pokousané stále ošetřuji, což taky něco stojí,“ popsal Panenka.

Opatřil si elektrické ohradníky a ploty zvýšil na dva metry. Pořídit si pasteveckého psa však neplánuje. „Bojím se, aby nezranil turisty, kteří chodí přes pastviny, jak se jim zachce,“ zdůvodnil.

Vlčí výběh v návštěvnickém centru v Srní (10. 1. 2018)

Všechny dostupné metody zabezpečení se snaží využívat Fatima Bradáčová. Ona a její manžel chovají přibližně 250 ovcí. Pastviny se rozkládají od Rejštejna až po Modravu.

„Máme elektrické ohradníky, zkoušeli jsme i sítě. Pořídili jsme si pasteveckého psa. Místa s námi vždycky projde, ale ve stádu ho nenecháváme. Někteří turisté nerespektují žádná pravidla, takže nechceme riskovat konflikt,“ řekla Bradáčová.

Chovatelé také chtějí plochy označit pachovými stopami psů. Ani přes všechna tato opatření se jim však nedaří hospodářská zvířata zcela ochránit. V srpnu vlk ulovil ovci a chovného berana. Ročně jde o deset až patnáct kusů. Bradáčová se však domnívá, že chovatelé na Šumavě s určitými ztrátami počítat musejí.

„Je to dáno lokalitou. Dříve jsme tu zase měli rysy, kteří způsobovali škody. Situaci řešíme tak, že si necháváme vždycky nějaká jehňata navíc,“ uzavřela.

Vlci do přírody patří, řekla v Rozstřelu Tanja Askani