V Česku se radikálně liší vývoj počtu jednotlivých druhů ptáků, tvrdí vědci
24.03.2023 | ceskenoviny.cz
V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla v tiskové zprávě Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
Tuzemské prostředí vyhledávají podle PřF UK také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v ČR klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. V Česku tak ubývá mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. "Dálková migrace vyšla jako vůbec nesilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků," řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.
Dále v ČR podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem z tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.
"Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí," zdůraznil Storch.
Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku 80. let.
Autor: ČTK
Další články v kategorii Venkov
- Obce v česko-slovenském příhraničí chtějí s pomocí fondů rekonstruovat vinné sklepy (05.06.2023)
- Obrovská chaluhová skvrna přináší na floridské pláže nebezpečné bakterie (05.06.2023)
- Oblast s výskytem afrického moru prasat na Českolipsku mění název a zmírňují se v ní opatření (02.06.2023)
- V Olomouckém kraji bylo loni devět ohnisek včelího moru, méně než dřív (02.06.2023)
- Student zkouší vyrobit hnojivo z odpadu, který vzniká v recirkulačních chovech ryb (31.05.2023)
- Lobby agroholdingů se snaží znovu zneužít Program rozvoje venkova (31.05.2023)
- Jan Valeška z AMPI: Naším záměrem je přivádět lidi blíže ke krajině, v níž žijí a která je živí (29.05.2023)
- Lidé mohou do konce měsíce přihlásit stromy do ankety Strom roku (26.05.2023)
- Letohrad otevírá opravenou zámeckou oranžerii s expozicí papoušků (26.05.2023)
- Odborníci hledají přístupy k péči o rybníky, řeší obsádku i invazní druhy (24.05.2023)