30 let ochrany přírody v Česku: start z nuly se podařil, přibývají ale nové hrozby

Do Česka se postupně vracejí také rysové. Trvale se usídlili hlavně na Šumavě a v Novohradských horách, menší populace žije také v Beskydech.

Do Česka se postupně vracejí také rysové. Trvale se usídlili hlavně na Šumavě a v Novohradských horách, menší populace žije také v Beskydech. Zdroj: Šelmy.cz - Karel Brož

Brzy po revoluci vznikl zákon o ochraně přírody a krajiny. „Už v roce 1992 se podařilo nastavit klíčová legislativní pravidla pro ochranu tuzemské přírody a krajiny, která jsou srovnatelná s vyspělými státy,“ hodnotí význam normy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
V roce 1990 vzniklo samostatné ministerstvo životního prostředí. Prvním ministrem samostatné instituce byl ekolog Bedřich Moldan.
Před sametovou revolucí byl na českém území jediný národní park, dnes jsou čtyři. Jako první porevoluční vznikl v roce 1991 Národní Park Šumava, největší v Česku.
Na Šumavě žijí desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než v šumavských mokřadech. Na snímku Chalupská slať.
Jen několik měsíců po šumavském parku vzniká Národní park Podyjí, naopak nejmenší v Česku.
26
Fotogalerie

První zákon o ochraně přírody, první samostatné ministerstvo, řeky, do kterých lze bez obav vstoupit, tři nové národní parky. To je jen velmi stručný výčet z pozitiv, která přinesly tři dekády systematické ochrany životního prostředí v Česku. Všechny negativní trendy se nicméně po sametové revoluci zvrátit nepodařilo a přibyly některé nové hrozby. Podívejte se do galerie zachycující především úspěchy péče o českou přírodu a krajinu.  

Na konci 80. let patřilo Československo k nejznečištěnějším zemím Evropy. Důsledkem byly mimo jiné mrtvé lesy v Krušných horách a řeka Bílina, která protéká severočeskou uhelnou pánví, hrála všemi barvami. Situace se od té doby výrazně změnila. „Od devadesátých let se podařilo prudce snížit emise z průmyslové výroby, zejména oxidu siřičitého. Díky tomu postupně došlo ke zlepšení stavu lesů,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Odborníci vyzdvihují především stoupající čistotu povrchových vod. „Díky výstavbě čističek odpadních vod doslova v každé vsi se dnes můžeme bez obav koupat prakticky v jakékoliv řece včetně těch velkých, jako třeba Labe,“ říká spoluzakladatel ekologické organizace Arnika Martin Slanský.

Do české přírody se také začaly vracet dříve vymizelé druhy. „Celoevropská i tuzemská ochrana velkých šelem a dravců přispěla k tomu, že se nám tato zvířata vracejí. Do naší přírody patří, například vlk přispívá k regulaci stavů divoce žijících velkých kopytníků, kteří jsou přemnoženi a způsobují miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách,“ říká Karolína Šůlová z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ne všechny problém se ale daří řešit a navíc přibývají některé nové. „Trend zlepšování kvality povrchových vod zpomalil, především u menších toků, zároveň se objevují nové, méně viditelní typy znečištění, jako jsou léky, látky narušující funkci hormonů, kosmetika, mikroplasty,“ upozorňuje vedoucí toxické kampaně Greenpeace Jan Freidinger.

Ministerstvo životního prostředí poukazuje na negativní vlivy stoupající životní úrovně obyvatel – vyšší tlak na zábory půdy nebo fragmentaci krajiny kvůli výstavbě dopravní infrastruktury. „Podobně dochází k masivnímu a plošnému úbytky hmyzu a ptactva kvůli průmyslovému pojetí zemědělství nebo k ničení lesů, kterému nahrává monokulturní pěstování smrku. Tyto vlivy umocňuje probíhající změna klimatu, která přináší další tlak na původní druhy,“ uzavírá Pospíšilová.