Včelaři mají nejhorší rok za 20 let. Medu je málo, lesní téměř nebude

„Letošní rok bude z hlediska výnosu medu zřejmě nejhorší za posledních dvacet let. Částečně jsou medy květové a řepkové, ale lesního je opět velice málo. Ve Střední Evropě je situace podobná,“ shrnul Milan Špaček, jednatel Společnosti Medokomerc.

Firma vykupuje med od včelařů z ČR i zahraničí a prodává do obchodních řetězců, má tak velice dobrý přehled o nabídce na trhu.

Podle Špačka byla dobrá snůška první dva týdny v květnu a od té doby aktivitu včel negativně ovlivňovaly zima, vítr a déšť. Mnozí včelaři tak nemají nejen med na prodej, ale sotva stočili množství, které pokryje jejich vlastní spotřebu.

Na predikce ohledně vývoje cen je podle něj ještě brzy. Uvedl, že se firma bude snažit absorbovat ceny na úkor svých zisků. „Pokud by mělo dojít ke zvýšení, tak ne dramaticky, jen v rámci korun,“ řekl.

Med zdraží až o 10 korun

Pravděpodobné zvýšení cen řádově o koruny potvrdila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová. „Nevyšlo počasí na jaře. Naši včelaři říkají, že padesát let nepamatují takové počasí, aby propršel květen a červen, tedy nejdůležitější měsíce, kdy včely opylují květy. Úroda bude podprůměrná. Med podraží řádově o koruny, možná deset korun,“ uvedla. Průměrná cena za kilogram medu se pohybuje okolo 160 korun, ve městech se blíží 200 korunám.

Důvodem, proč je málo medu, jsou kromě počasí větší úhyny zazimovaných včelstev na podzim loňského roku. Někteří včelaři přišli až o 80 procent.

Včelaři mají po sezóně, med je stočený, uskladněný nebo už prodaný do obchodů. Petr Cihlář, který se ženou řídí největší rodinné včelařství v tuzemsku, zdražil své letošní medy v průměru o 10 až 15 procent. Letošní rok hodnotí jako nejhorší za dobu, jakou se včelařině věnuje.

Podle Cihláře hrozí především nedostatek českého medu. „Letošek je tragický. Nevyšlo nám to nikde z 25 stanovišť. Už loni jsme měli nízký výnos, ale letos proti tomu klesl minimálně ještě o polovinu,“ hodnotí. Jako hlavní problém nevidí déšť, ale chladné jarní noci. Počasí způsobilo, že včely neprodukovaly moc nektaru a med měly v podstatě jen pro svoji potřebu.

Zahraničních smíšených medů z Bulharska, Španělska nebo například Argentiny, odkud mimo jiné dováží Medokomerc, je dostatek.

Zlaté loupeže

Nouzi o med mají i včely, které jej potřebují pro svou potravu a přežití zimy, včelaři proto musejí zakrmovat cukerným roztokem. Dochází také k rabování včelstev, což je běžný jev, kdy si včely zároveň v době nedostatku kradou med z úlů, jenže letos se to děje ve větší míře.

Včelaři si navzájem kradou včely. Jejich cena totiž výrazně stoupla

„Že v přírodě není žádný zdroj nektaru, vidíme i v našem závodu, který je už přes měsíc v obležení včel, které v přírodě nenašly žádný. Takovou situaci na přelomu června a července jsme dosud nikdy nezažili,“ popsal šéf obchodníka Medokomerc a bývalý včelař.

S tím je spojena jedna možná nepříjemnost. Kromě medu si totiž mohou včely do svých vlastních včelstev zanést roztoče přenášejícího virové onemocnění varroáza. Včelaři tak musejí rychle zahájit léčebná ošetření.

Kvůli varroáze od loňského podzimu uhynulo přes 50 tisíc včelstev, v tuzemsku se jich zazimovalo kolem 650 tisíc. V posledních letech je včel výrazně méně než v minulosti, kdy navíc nebyl problém, aby se včely uživily. Důvodů je celá řada.

„Dřív včely v přírodě vždy něco našly, poslední roky ale není nic a mají hlad. Je jiná příroda, osevní plochy. Důvodem jsou i monokultury - lány řepky a slunečnice. Když včely nemají nic jiného, je to pro ně jako dieta. Jsou podvyživené, klesá jejich imunita. A když k tomu přidáte pesticidy, mají velké problémy,“ řekla šéfka svazu Machová.