„Město aktuálně vlastní patnáct rybníků různé velikosti, další dva si pak ještě pronajímáme. A doposud se na nich hospodařilo tak, že podnikatelské riziko neslo právě město,“ přiblížil starosta Martin Mrkos.
Do většiny městských rybníků byla dávána rybí obsádka, přičemž následný odborný dozor i péče o šupináče a jejich chov, včetně krmení a finálního výlovu, byly v rukou komerčních rybářství, především společnosti Kinský Žďár. Ta si pak práci fakturovala a město inkasovalo určitou částku za prodané ryby. Žďár tak ale zároveň musel nést například i ekonomické následky špatné rybářské sezony.
„My už nechceme nadále toto podnikatelské riziko podstupovat. Zároveň bychom chtěli přesunout náklady plynoucí z udržování rybníků na budoucí nájemce neboli pachtýře,“ vysvětlil Mrkos.
Záměr pachtu plánuje radnice vyhlásit co nejdříve, aby se ideálně již zkraje příštího roku ujal městských rybníků nový hospodář. Vyvolávací cena má začínat na 15 tisících korunách za hektar, starosta však očekává finální částku klidně dvojnásobnou. Konečnou sumu ale určí až veřejná soutěž.
V CHKO platí pravidla, chov není pro každého
„Je třeba si uvědomit, že jde o rybníky v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, kde platí určitá pravidla a omezení, takže chov ryb tam není úplně pro každého,“ vyjádřil se k plánovanému záměru Petr Kulhánek, vedoucí úseku rybářství společnosti Kinský Žďár. Také cena až 30 tisíc korun za hektar se mu zdá poměrně vysoká.
Přes 20 hektarů vodních ploch, jichž se zmíněná veřejná soutěž týká, se nachází hlavně v takzvané vetelské soustavě jižně od Žďáru. Město je chce propachtovat jako celek. „Konkrétně jde o rybník Peršlík, Horní a Dolní Vetla, Blátivý, Pivoňovský a Pobočný,“ vyjmenoval Mrkos. Kromě vetelské lokality se záměr vztahuje ještě na rybník Kamenný za areálem sběrného dvora v Jihlavské ulici.
V případě Dolního a Horního Honzovského rybníka na okraji chatové oblasti Krejdy, které si Žďárští k chovu ryb pronajímají od Státního pozemkového úřadu, dojde k výpovědi nájemní smlouvy.
Zbývající městské vodní plochy jsou roztroušeny v zastavěné části Žďáru. Tyto nádrže, mezi něž patří rybník Velký Žďárský - místními nazývaný spíše Horní či „Horňák“, dále Velký Posměch, Göttlerův rybník a dvě menší vodní plochy v místní části Stržanov, si radnice míní ponechat.
Za změnou postoje je odbahnění „Horňáku“
K intenzivnímu chovu ryb však rozhodně využívány nebudou. A to ani v případě Horního rybníka poblíž centra, kde se doposud chovaly ryby velmi hojně, a loveni odtud navíc byli již „hotoví“ tříletí šupináči, nikoli jen násada.
„Horňák“ však čeká v brzké době odbahnění a další úpravy, což by stejně vedlo k přerušení chovu. „A právě tento fakt byl i podnětem ke změně celkového přístupu k hospodaření na městských rybnících,“ uvedl Radek Zlesák ze správy majetku městské firmy Satt, která má na starosti mimo jiné i rybníky ve vlastnictví města.
Změna počítá u vodních ploch nacházejících se přímo ve městě s takzvaným extenzivním chovem ryb. Voleny tedy budou pouze takové rybí druhy a jejich množství, aby tvořily přirozené a pestré vodní prostředí pro řadu organismů.
„Rybochovná funkce bude v těchto případech potlačena. Chceme klást důraz hlavně na biodiverzitu (druhovou pestrost - pozn. red.), retenci a čistotu vody. Takové přirozeně funkční rybníky a jejich okolí pak lze nabídnout lidem i jako místo pro odpočinek a relaxaci,“ vysvětlil Zlesák.
Největší potenciál k využití pro veřejnost má aktuálně právě Horní rybník. Projekt na odbahnění již notně zanesené nádrže počítá rovněž s parkovými úpravami v jejím okolí. „Tento rybník se přímo nabízí k využití jako klidová a relaxační zóna, včetně možnosti koupání v širším centru města,“ dodal Mrkos.
