Podle dotazníků se dnes myslivci anonymně přiznávají, že rysů ročně uloví mezi 15 až 25 jedinci. Přitom tyto šelmy jsou přísně chráněné a jejich zabíjení je trestné.
Medvědici Emu sledují ekologové pomocí speciálního obojku už od dubna. Aktuálně přechází mezi hranicemi se Slovenskem v okolí Javorníků. Je to zatím jediný medvěd, který se u nás delší dobu vyskytuje, a je možné, že se u nás natrvalo usadí.
Ještě před třemi sty lety byly šelmy jako rys, vlk či medvěd běžnými obyvateli našich lesů. S nástupem vlády Marie Terezie se ale ocitly v nemilosti. Tereziánské lesní řády a změna způsobu hospodaření umožnily střílet šelmy všem, dokonce i poddaným. Za zastřelení se začaly vypisovat odměny, a tím jejich populace rychle klesala.
Nyní se k nám po dlouhé odmlce začínají vracet.
Nejlépe se momentálně daří vlkům. V roce 2014 ekologové zaznamenali první smečku. Dnes už jich je 16. „Je to asi 50 až 70 zvířat. Ten počet se nedá přesně říct, protože dynamika ve smečce je velká. Na jaře se narodila vlčata, která teď dorůstají. V zimě zase může počet klesnout, jak se vlci rozptylují, někteří můžou být zastřeleni nebo zahynou na silnicích,“ říká expert na velké šelmy z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Nejvíce vlčích smeček je aktuálně v severních a východních Čechách, což odpovídá tomu, že se k nám vlci nejvíce šíří z Německa a Polska. Viděni byli ale i třeba na Šumavě nebo na Třeboňsku. A navracejí se i do Beskyd, kde byli v 90. letech vystříleni.
S návratem vlků ale nejsou všichni spokojeni, momentálně řádí na Broumovsku, útočí na hospodářská zvířata a místní farmáři požadují po státu řešení. „Vlci u nás ano, ale ne všude. Sepsali jsme petici, v níž požadujeme udělat rajonizaci. To znamená zavést oblasti, v nichž se budou moct vlci střílet,“ navrhuje starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant.
Podle Kutala jsou ale vlci pro naši krajinu důležití. Zvláště proto, že jejich potravu tvoří především přemnožení divočáci a kopytníci, kteří zase způsobují škody zemědělcům a lesníkům. Navíc vyvrací, že by hlavním zdrojem potravy vlků byla právě domácí zvířata.
Vlků přibývá a už jsou i u měst. Myslivci chtějí jejich počty regulovat |
„U vlků jsou nejvíc viditelné škody na hospodářských zvířatech. My jsme ale díky analýze trusu schopni odhadnout, kolik procent tvoří domácí zvířata a kolik divoce žijící zvěř. Víme, že ta hospodářská jsou relativně málo početná,“ vysvětluje Kutal. Potravní analýzy ukázaly, že domácí zvířata tvoří pouze čtyři procenta jejich potravy.
Zatímco vlků je v Česku několik desítek, populace rysů dosahuje stovky. Jsou však trnem v oku myslivcům. Někteří z nich je považují za škodnou a ve svých revírech je nechtějí. Zhruba 10 procent myslivců se anonymně přiznává, že nějakého rysa upytlačili. Důvodem není jen averze, ale také touha po trofeji. Podle ekologů je ročně upytlačeno 15 až 25 jedinců.
Konec pytlačení
Problémem se začalo zabývat ministerstvo životního prostředí, které teď připravuje sadu opatření, jak pytlačení zabránit. „Dlouhodobým cílem je úplné vymýcení ilegálních otrávených návnad v přírodě,“ poznamenává mluvčí resortu Ondřej Charvát. Jedním z těchto opatření je například využívání speciálně cvičeného psa, který bude prohledávat okolí otráveného zvířete v okruhu až tisíc metrů.
Zároveň ministerstvo chce farmářům zajistit náhradu škod způsobených zejména vlky. „Cílem je zajištění dlouhodobé existence vlka, medvěda a rysa jako volně žijících druhů na území České republiky a zároveň minimalizovat hospodářské škody a konflikty,“ doplňuje Charvát z ministerstva životního prostředí.
Nejméně se daří návratu medvědů. Zatím se na naše území vydává nejčastěji medvědice Ema, kterou ekologové od dubna monitorují metodou telemetrie. Jde o speciální obojek, který posílá souřadnice, kde se zvíře zrovna nachází. Díky této metodě tak mají ochránci data pomáhající vyvracet obavy lidí. „U aktuálně sledované medvědice byla obava, a my jsme si to zpočátku také mysleli, že by mohla být lidem nebezpečná. Díky tomu obojku ale vidíme, že se pohybuje primárně v lese, na loukách a k vesnicím přichází jen výjimečně, a není to tedy medvěd, který by vyhledával lidskou přítomnost nebo třeba odpadky,“ vysvětluje Kutal.
