Návštěvnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem letos klesla o 14 pct
01.01.2025 | ČTK
Návštěvnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem se letos meziročně snížila o skoro 14 procent. Jeho různé části si prohlédlo 73.189 lidí, vloni jich bylo 84.647. Hlavní příčinou poklesu bylo špatné počasí, které ovlivnilo návštěvnost venkovních programů, řekl ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek.
"Museli jsme zrušit jednu z našich největších akcí nazvanou Kladruby naruby. Její součástí mělo být i vytvoření českého rekordu v zapřažení 24 starokladrubských koní," uvedl Machek. Akce Kladruby naruby se měla konat 14. září, kvůli silným dešťům a hrozbě povodní ji však hřebčín odvolal. Uskuteční se v náhradním termínu 13. září v příštím roce.
Do areálu v samotných Kladrubech přišlo 44.589 turistů, do hřebčína ve Slatiňanech 23.862 lidí a do nově opravených výcvikových stájí v Heřmanově Městci 4738. Zájmu o vnitřní expozice v Kladrubech počasí neuškodilo, meziročně se návštěvnost zvýšila asi o šest procent.
Poslední akcí letošního roku byly prohlídky nazvané Zimní království starokladrubských koní, které se konají 26. a 27. prosince v Kladrubech a Slatiňanech. Oba areály si za dva dny prohlédlo celkem 764 lidí.
Hřebčín pořádá během roku různé akce pro veřejnost. Kromě speciálních prohlídek areálů mezi ně patří například jezdecké soutěže, závody spřežení, výkonnostní zkoušky hřebců a klisen, komentované projížďky, drezurní závody nebo Hubertova jízda. "Příští rok si budeme připomínat 80 let chovu starokladrubského vraníka ve Slatiňanech, kde budeme pořádat 28. června velký jezdecký den," řekl Machek.
Krajina pro chov a výcvik koní v Kladrubech nad Labem byla v roce 2019 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V minulých pěti staletích byla formována chovem starokladrubského koně, které je jediným původním plemenem chovaným na českém území. Hlavní přístupové osy krajiny se nekříží jako jinde přes zámek, ale přes stáje. Na osy navazuje území pastvin vymezené stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice ozdobený cizokrajnými stromy.
Hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 český král a římský císař Maxmilián II. V roce 1579 ho Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Stát ho převzal v roce 1918. Nyní je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.
dos ver
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii Venkov
- Chovatelka na statku trápila koně i psy hladem a žízní, dostala podmínku (13.02.2025)
- Svět žasne nad českým bobrem. Dobyl stránky největších časopisů i novin (13.02.2025)
- Norsko získalo první loď pro ukládání oxidu uhličitého v podmořském úložišti (12.02.2025)
- Sběr plechovek, jaký svět neviděl (12.02.2025)
- Povodí Moravy a Povodí Odry budou mít nové ředitele, Ministerstvo zemědělství dokončilo výběrová řízení (12.02.2025)
- Pohádkové stromořadí. Alejí roku 2024 se stala platanová alej v Protivíně (10.02.2025)
- Ceny řezaných květin před Valentýnem kvůli vysoké poptávce každoročně rostou (10.02.2025)
- Pestrá krajina 2024: důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o přírodu (07.02.2025)
- Šesté letošní ohnisko ptačí chřipky v ČR je v malochovu na Rokycansku (07.02.2025)
- Farmáři získají 2,3 mld. Kč na rozvoj venkova, z peněz mohou třeba založit dílnu (07.02.2025)