Nevzdávejte boj proti klimatickým změnám, vyzval Guterres na konferenci v Madridu

„Čelíme klimatické krizi a bod, z kterého už není návratu, není daleko za obzorem. Je už na dohled a přibližuje se k nám velkou rychlostí,“ varoval už před začátkem summitu Guterres. „Musíme přestat vést válku proti přírodě a věda nám potvrzuje, že to dokážeme,“ dodal. 

Při zahájení summitu pak podotkl, že kdyby svět začal s razantním snižováním emisí před deseti lety, dosažení cíle pařížské dohody by bylo podstatně jednodušší. Apeloval také na velké znečišťovatele, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.

Summit bude opět řešit emisní povolenky

Jedním z hlavních témat jednání bude otázka obchodování s emisemi. Základním principem je umožnit zemi, která vypustila do ovzduší méně CO2, než jí bylo dovoleno, prodat ušetřené emise jiné zemi a napomoci jí tímto způsobem splnit její závazky.

Průměrná koncentrace CO2 byla loni nejvyšší v historii lidstva. „Znovu jsme překonali rekord v nárůstu koncentrace oxidu uhličitého, a tenhle nárůst stále pokračuje…. Víc než 90 procent tepla, které vyprodukujeme, se ukládá do oceánů, a ty se tak dosud ohřály o půl stupně, což vede k zvedání jejich hladiny,“ upozornil šéf Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Pomoc rozvojovým zemím vázne

Na stůl se dostane i další konfliktní téma, a sice finanční podpora rozvojovým zemím, která by jim měla pomoci čelit následkům změn klimatu a umožnit omezit emise z průmyslu a dopravy. Vyspělé země se zavázaly, že tyto příspěvky do roku 2020 zvýší na 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) ročně, čehož se ale stále nepodařilo dosáhnout.

Rozvojové země navíc žádají urychlit rozhovory o financování ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn. Ty budou podle nevládních organizací v roce 2030 dosahovat 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun) ročně. 

Současné sliby jsou málo

Tématem budou i způsoby uplatňování Pařížské klimatické dohody z roku 2015. V té si vrcholní představitelé téměř všech zemí stanovili za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období.

Přesný rok, se kterým se teploty porovnávají, není v dohodách OSN definován. Podle serveru BBC News vědci za tento přelom převážně považují období let 1850 až 1900, ačkoli průmyslová revoluce ve Velké Británii začala již v druhé polovině 18. století.

Součástí pařížské dohody jsou závazky omezit emise skleníkových plynů, které mají státy od roku 2015 každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahajuje klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí signatáři dohody představit nové národní klimatické cíle.

Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země madridské konferenci předsedá, v úvodním projevu vyzvala vlády jednotlivých států, aby předložily ambicióznější závazky snižování emisí skleníkových plynů ještě před vypršením lhůty.

Nové závazky přitom podle expertů musejí být podstatně ambicióznější než dosud. Program OSN pro životní prostředí vydal tento týden zprávu, v níž varuje, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3 až 3,2 stupně, což by vedlo k prudkým změnám klimatu s ničivými důsledky pro lidstvo.

„To opravdu není svět, který chcete zažít. A myslím, i vzhledem k tomu, že jsem sám dědečkem, že ho tu nechcete nechat pro svá vnoučata,“ dodal autor zprávy John Christensen.

Má-li se dodržet cíl zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 a 2030 snižovat o 7,6 procenta ročně. Zatím ale každý rok rostou a nic nenaznačuje, že by mohly začít klesat.

Klíčové bude, jak se ke snižování emisí postaví největší znečišťovatelé včetně Brazílie, Japonska a Spojených států. Americký prezident Donald Trump však nedávno oznámil, že USA oficiálně od pařížské dohody odstupují, protože závazek poškozuje americkou ekonomiku. Brazílie zase v rekordním tempu kácí své pralesy.

Demokratická předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ale v Madridu navzdory kroku Trumpa prohlásila, že Spojené státy se nadále řídí politikou stanovenou pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

Babiš: Česko závazky plní

Českou delegaci na prvním dni zasedání vede premiér Andrej Babiš (ANO), kterého doprovází ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „S potěšením mohu oznámit, že cíle do roku 2020 splníme, případně je ještě překonáme,“ řekl Babiš v projevu na úvod konference. 

V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. Do roku 2030 chce Česko dosáhnout snížení o 43 procent a do roku 2050 pak o 80 procent.

U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle premiéra cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent.

V souvislosti s energetikou Babiš prohlásil, že na fosilních palivech silně závislé Česko se musí více spoléhat na jaderné elektrárny. „Bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality,“ zdůraznil.

Babiš v Madridu dále například řekl, že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice. „Vzhledem k odlišným výchozím pozicím patří Česko k nejvíce zatíženým členům EU,“ dodal Babiš, který také kritizoval země, které závazky neplní.

Na konferenci jsou očekáváni nejvyšší představitelé asi padesáti zemí. Zatímco Evropská komise vyslala do Madridu své nově zvolené vedení, největší světoví znečišťovatelé ovzduší jako USA, Čína a Indie jsou zastoupeni delegacemi na ministerské či nižší úrovni, napsala agentura AP.  

Promluvit by měla Thunbergová

Na konferenci by měla vystoupit i šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v uplynulém roce inspirovala miliony studentů, aby vyšli do ulic světových měst a snažili se přimět politiky k důslednější ochraně životního prostředí. 

Polský ministr ochrany životního prostředí Michal Kurtyka před začátkem madridských jednání řekl, že nárůst ekologického aktivismu mezi mladými lidmi podtrhuje naléhavost boje s klimatickými změnami.

Španělský premiér Pedro Sánchez zase na úvod konference zdůraznil roli žen v boji proti klimatickým změnám. Uvedl, že jako první vyjádřila obavy z globálního oteplování v důsledku většího množství oxidu uhličitého v atmosféře americká fyzička a bojovnice za práva žen Eunice Footeová už v roce 1856.

Letošní konference se původně měla konat v Chile, to ale na poslední chvíli pořadatelství zrušilo kvůli pokračujícím protivládním demonstracím.