https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/superprasata-se-pripravuji-na-invazi-do-usa-varuje-kanadsky-zoolog
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Superprasata se připravují na invazi do USA, varuje kanadský zoolog

5.6.2023 05:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
První prasata divoká odcestovala z Evropy do Kanady na počátku osmdesátých let. O kvalitní zvěřinu byl na severu Americky vždy velký zájem a v uzavřených farmách chovaní divočáci vítaným způsobem rozšířili domácí nabídku.
První prasata divoká odcestovala z Evropy do Kanady na počátku osmdesátých let. O kvalitní zvěřinu byl na severu Americky vždy velký zájem a v uzavřených farmách chovaní divočáci vítaným způsobem rozšířili domácí nabídku.
Dorůstají až ke třem metrákům živé váhy, jsou nad očekávání vychytralá, disponují nepřekonatelným apetitem, rychle se množí. Kolik jich je? To vlastně nikdo pořádně netuší, ale mají nejspíš namířeno do Spojených států amerických. Zhruba tak lze popsat ekologický problém s kanadskými superprasaty.
 

První prasata divoká odcestovala z Evropy do Kanady na počátku osmdesátých let. Byl to nápad, který z řekněme obchodního hlediska neměl chybu. O kvalitní zvěřinu byl na severu Americky vždy velký zájem a v uzavřených farmách chovaní divočáci vítaným způsobem rozšířili domácí nabídku. O jejich maso byl opravdu velký zájem.

Kanadští farmáři brzy vnesli do výnosného chovu ještě jednu inovaci. Není tedy úplně jisté, jestli cíleně, nebo jen vlastní nepozorností. Chovaná divoká prasata se nicméně začala křížit s prasaty domácími.

Byl to ale nečekaný úspěch, protože kříženec si ponechal „růst na váhu“ prasete domácího i vynikající chuť pravé divočiny. Šlo o poměrně masivní zvířata, pokrytá huňatou srstí. Díky ní také dokázaly přežít zimy s dvoucifernými mrazy.

A taky – což se ukázalo být podstatné až později – prakticky necítili kopance elektrických ohradníků.

Tohle se vážně nepovedlo

Chutě se ale mění, a na konci devadesátých let už přestávala být tato zvířata z komerčního hlediska zajímavá. Trh s jejich masem se prakticky sesypal v létě 2001, což je také období, kdy byly zaznamenány první hromadné průniky těchto zvířat do kanadské přírody.

Tito překřížení divočáci se z kanadských vepřínů ven podhrabávali vždy, ale nyní na tom farmářům už tolik nesešlo. Někteří se jich vypuštěním zbavovali dokonce cíleně. Při jednom takovém zaznamenaném „útěku“ se jich do volné přírody dostalo 300 najednou.

Původní předpoklad, že se o ně „postará“ tuhá kanadská zima, se ukázal naprosto mylným. Pro křížence, kteří začali být nazýváni superprasaty či turboprasaty, nepředstavoval mráz nebo sněhové závěje sebemenší problém.

A pokud snad nějak zima a snížená dostupnost potravy redukovala jejich početnost, dokázali to hravě nahradit svou extrémní žravostí a plodivou silou. O tom, jak zásadní ekologický průšvih to je, už činovníci kanadské ochrany přírody nepochybovali.

Křížení dalo vzniknout zvířeti, které naprosto ignoruje tradiční klimatické bariéry a má jen pramálo přirozených nepřátel. Na bachyni nebo kance superprasete, jejichž váha se může pohybovat v extrémech mezi 270-300 kilogramy, si ani kanadské šelmy často netroufnou.

Zároveň jsou superprasata neuvěřitelně přizpůsobivá – mohou žít v otevřených prériích i v lesích, z nichž rytím dělají otevřené prérie.

A protože se do krajiny šířily z tolika ohnisek najednou, připomíná jejich invaze rozjetý vlak.

Američané zatím přistupují k možné hrozbě velmi laxně. „Měli by se přitom obávat, protože známe biologii superprasat. Jsou to nejspíš ti nejhorší invazní velcí savci na planetě,“ říká Brook.
Američané zatím přistupují k možné hrozbě velmi laxně. „Měli by se přitom obávat, protože známe biologii superprasat. Jsou to nejspíš ti nejhorší invazní velcí savci na planetě,“ říká Brook.

Všežravá a infekční

Superprasata jsou tzv. oportunističtí všežravci. To znamená, že sežerou prakticky cokoliv. Mohou pozřít drobné savce, plazy, ořechy, šišky a žaludy, mladé stromky, srnčí mláďata. Učiněnou pohromou jsou pro husy a kachny a další ptáky hnízdící na zemi a v pobřežních porostech. V žaludku jednoho takového turbokňoura byly nalezeny i pozůstatky dospělce jelence běloocasého.

Dokáží bez větších obtíží přeorat pole s pšenicí, ječmenem, řepkou či kukuřicí, poničit přichystanou obnovu lesa. Umí zdevastovat park anebo dokonce hřbitov. Nejsou plachá a neplatí na ně ani tradiční finty. Ploty, ohrady nebo elektrické ohradníky pro ně nejsou překážkou. Neplechu dělají „přímo“ třeba tím, že přispívají k dopravním nehodám na silnicích. Ale ještě větší škody se prý pojí s jejich nepřímým působením.

Tato křížená prasata jsou totiž hostiteli až 89 bakteriálních, virových a parazitárních onemocnění, která se mohou přenášet na hospodářská zvířata, volně žijící živočichy i člověka. Brucelóza, tuberkulóza, prasečí mor, salmonely a leptospirózy jsou teď kvůli superprasatům zanášeny do kanadské přírody stále častěji. Prasata totiž mohou snadno kontaminovat vodu, ve které se válejí, aby se ochladila.

Pašíci za dveřmi

Je to problém, který narůstá. Jejich stávající areál nyní zahrnuje plochu sedmi kanadských provincií, území o rozloze přibližně 780 000 kilometrů čtverečních. A každý rok se pak toto území rozšiřuje zhruba o 90 000 kilometrů. Jejich areál se přitom rozšiřuje východozápadním směrem. A také k jihu, kde už prakticky stojí na hranicích Spojených států amerických.

„Jedna taková zdrojová populace se nachází v Manitobě, a nedivil bych se, kdyby už jednotlivé kusy do USA pronikly,“ říká Ryan Brook, zoolog ze Saskatchewanské univerzity. Upozorňuje přitom na fakt, že Američané zatím přistupují k možné hrozbě velmi laxně. „Měli by se přitom obávat, protože známe biologii superprasat. Jsou to nejspíš ti nejhorší invazní velcí savci na planetě.“

Ze Států přitom zaznívá, že by ideálním způsobem kontroly populací těchto superprasat měl být lov. K tomu Brooks dodává, že Američané zjevně podceňují, jak výrazně jim v posledních letech kvůli nezájmu veřejnosti ubylo lovců. A ani v Kanadě, kde jich je víc, nepřinášelo lov superprasat výsledky.

„Každý rok mohou mít dva vrhy po šesti kusech. Rozmnožují se zkrátka příliš rychle na to, aby s nimi lovci dokázali držet krok,“ říká Brook. „Je to problém, který se nedá jen tak vyřešit kulovnicí a grilováním.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

5.6.2023 06:58
Ale Marie Teresie to vyřešila. No zajímavý rozdíl v pokroku lovu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.6.2023 07:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2023 08:11 Reaguje na smějící se bestie
A co takhle: Panthera altaica, v Kanadě místa dost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2023 08:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Navíc, v Americe je asi 5 dlouhých zbraní na hlavu.
Odpovědět
DA

DAG

5.6.2023 11:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Osobně si myslím, že prostě prasata neměli ideální životní prostředí. Zatím co dneska mají. Druhá věc je personál. Hajný každý den v lese a měl na starosti úsek asi tak 150 ha. Dneska přes dva tisíce.
Políčka malá remízy žádné, lesů polovina, Sudety a Šumava hodně odlesněná. Ten rozdíl v té krajině je fatální. Dneska ani u nás není reálné tuto zvěř vyhubit. Dokud se nezmění struktura krajiny.
Aspoň, že Čechům pořád chutnají ;)))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.6.2023 17:40 Reaguje na DAG
Přesně tak a když černá ničila úrodu na malém poli, tak si tam na ně večer počkal myslivec. Lovit je dnes zalezlou půl roku v kukuřici je možné tak leda v mysli někoho, kdo o lovu nemá šajn. Vytvořili jsme ji ideální prostředí k životu a tak se nejenom dobře množí, ale taky jsou i u nás stříleny
stále větší a větší kusy. Před dvěma roky volal do hospody
myslivec, aby mu kamarádi přišli pomoci naložit trofejního
kance do auta. Sám s ním ani nehnul a celý zbytek večera
bylo v hospodě o čem mluvit a sázet se, kolik váží. Prostě kus vyžraný z kukuřice jako "prase"!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2023 08:15 Reaguje na DAG
Spíš tehdy měl na starost 2 tisíce hektarů a dnes má třeba 20 tisíc. 150 hektarů je plocha 1000 x 1500 metrů a to je plocha, kde když je jediný člověk, na 2/3 toho území to zvěř ví, protože ho ucítí nebo uslyší a chová se podle toho. Pokud myslíte ale lesníka, protože jedině lidi, co se starají o les jsou u nás profesionálové. Lidi, co s dnes starají o zvěř jsou téměř všichni zájmoví myslivci.
Odpovědět
DA

DAG

6.6.2023 09:01 Reaguje na Radim Polášek
Do roku 1960 to bylo 463 ha, tak jsem to tak tipoval na dobu Marie Terezie, že to mohlo být tak těch 150ha.
No tenkrát taky dělali věci které pro nás jsou dneska už zapomenuté. Klučili pařezy, dělali dřevěné uhlí, sbírali byliny, lov a kdo ví co ještě. Navíc chodili všude pěšky. To zabere času na organizaci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2023 08:25
A to máte z toho, že jste si vybili Smilodona před asi 8 tisíci lety.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2023 08:29
Řekl bych, že v Kanadě spolupůsobení člověka a přírodního výběru vytvořilo když ne nový živočišný druh, tak aspoň odlišnou rasu stávajícího živočišného druhu.
Takhle šlechtí člověk, efektem F1 - křížením dvou hodně odlišných linií či ras zdůrazní životaschopnost a další vybrané vlastnosti. Vytvoří novou vnější formu stávajícího druhu a potom následným množením a striktním negativním výběrem - odstraňováním nevhodnýc jedinců z populace upevní v populaci žádané vlastnosti a sjednotí v chované populaci jeho soubor genů. A vytvoří tak novou, vyšlechtěnou, genově prakticky jednotnou linii.
Tady zřejmě jako striktní negativní výběr zapůsobilo drsné prostředí kanadských lesů. Přežila ta nejsilnější, nejodolnější a nejchytřejší prasata.
Navíc to současně probíhalo u mnoha chovatelů, tudíž generace úspěšných přeživších prasat v kanadských lesích si zachovala určitou genovou diverzitu a tudíž neslábla příbuzemským křížením.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.6.2023 18:44
Hm, Poláci doposud kříží divoká a domácí prasata s tím, že zvěřina je super. Znám lidi, co nic jiného ( echt divokého) neloví, mají dost strakatých. Ale nikdo si nemyslí, že jsou to turboprasata s IQ 100plus . Asi mají v Kanadě jinou vodu :-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

9.6.2023 13:47
Zrejme nastal čas vrátiť do ameriky levy. ;)

Keď už som pri tom, tak aj gepardy, lebo žiadna americká šelma nedokáže dohoniť vidloroha.
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

12.6.2023 00:12
Redukce lovem a grilováním vůbec nezní špatně. Možná to chce jen trochu lepší marketing :D
Nicméně evoluce prostě funguje, druhy zanikají, nové vznikají.... Jen je to asi daleko rychlejší, než jsme si mysleli.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist