Sedláci apelují na využití potenciálu nové SZP

Nejen o nastavení takových podpor v rámci nové Společné zemědělské politiky po roce 2020, které povedou ke skutečnému rozvoji celého venkova s důrazem na dostatečně diverzifikované podniky, jež jsou plně zapojeny do života a dění v tomto prostoru, diskutovali se zástupci z politické sféry, státních institucí, partnerských organizací, ale i mezi sebou sedláci, kteří se sjeli z celé republiky na jarní jednání Rady Asociace soukromého zemědělství ČR. To se uskutečnilo ve dnech 5. a 6. března v Ústí nad Labem. Do svých řad pak v průběhu zasedání přijali přítomní v pořadí již 50. organizaci, která tímto rozšířila pestré portfolio členských spolků tohoto nevládního sdružení. 

Tématu Společné zemědělské politiky po roce 2020 se věnoval náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč, který sedláky seznámil s vývojem vyjednávání podmínek, ale také Ondřej Krutílek z poradenské společnosti B&P Research, s níž Asociace dlouhodobě spolupracuje. Ten se ve své analýze zaměřil na aktuální návrhy hlavních definicí a parametrů nové SZP a její možné konkrétní dopady na rodinné farmy.

Zastropování je potřebné a nevyhnutelné

Asociace dlouhodobě usiluje o to, aby nastavení podpor i jejich administrace v ČR více korespondovaly s modelem rodinných farem, na nichž jsou zemědělství a venkov ve většině států Evropské unie postaveny. Za zásadní pokládá jejich efektivnější zacílení na hospodáře, kteří je nejvíce potřebují, tedy především mladé zemědělce, začínající zemědělce, malé a střední zemědělské podniky, podniky v oblastech s přírodními omezeními a producenty citlivých komodit. Za zcela nevyhnutelná opatření proto ASZ ČR považuje pro další programové období zastropování přímých plateb a jejich výraznější degresivitu při současném sledování majetkově propojených podniků a zavedení tzv. schématu pro malé farmáře.

Samostatnou kapitolu pak tvoří známý evergreen, za nějž Asociace bojuje již mnoho let, a který se začátkem stávajícího období zavedlo hned několik států EU v čele s Německem - redistributivní platba, tedy platba na první hektary. Jde o naprosto klíčové opatření, jež by mohlo přispět k celkovému zlepšení situace v českém zemědělství a krajině. Možnosti zavést ji počínaje rokem 2020 však Ministerstvo zemědělství ani přes předchozí proklamace neplánuje využít, jak zaznělo na zasedání z úst náměstka Sekáče, počítá s ní nejdříve v novém programovém období.

S požadavky Asociace korespondují i aktuální postoje výborů Evropského parlamentu pro životní prostředí a zemědělství, kdy první jmenovaný požaduje povinné zastropování přímých plateb na úrovni 80.000 Eur bez možnosti odečtu nákladů na zaměstnance, druhý jmenovaný pak nad 100 tisíc Eur s možností odpočtu 50 % nákladů na zaměstnance.

Půjdeme konečně evropským směrem?

Rumunské předsednictví navíc nyní rozeslalo členským státům v rámci Rady EU pro zemědělství  neoficiální dokument, ve kterém navrhuje tři možné varianty redukce přímých plateb, přičemž všechny se opírají o povinnou implementaci zastropování či snížení a všechny se vztahují pouze na základní podporu příjmu pro udržitelnost. Ze zastropování by tedy měly být vyloučeny dobrovolné podpory vázané na produkci, redistributivní platby, eko-schémata i režimy pro mladé zemědělce. To ASZ podporuje, neboť takové nastavení přesně odpovídá zadání přímých plateb, kdy základní složka je plošná a plní roli doplnění příjmů, které jsou v případě obřích podniků saturovány výhodami plynoucími z jejich velikosti.

Sedláci z ASZ ČR proto apelují, aby MZe využilo všech nástrojů, které se v rámci SZP nabízejí, k podpoře rodinných farem jakožto základu evropského zemědělství. Stěžejní změnou by měla rovněž projít naprosto neúnosná byrokracie, která nejvíce doléhá právě na podniky tohoto typu. 

Pokračovat chce Asociace i nadále v diskusi k zavedení standardního dobrovolného pojištění zemědělců proti dopadům sucha u komerčních pojišťoven s podporou či spoluúčastí státu, neboť roky odkládané zřízení fondu nepojistitelných rizik s povinným přispíváním považuje ASZ za zcela zbytečný, nic neřešící a neživotaschopný projekt. Řízení rizik je navíc požadavkem ze strany Evropské unie v rámci nového Strategického plánu pro ČR.

Velký bratr se bude dívat

Dosti bouřlivou reakci vyvolalo vystoupení ředitele Sekce přímých plateb, environmentálních podpor PRV a SOT Státního zemědělského a intervenčního fondu Vítězslava Vopavy, který detailně představil nový systém kontrol v rámci příštího programového období. Půjde o monitorování pomocí družic Sentinel, které umožní prakticky non-stop sledování zemědělských prací. Kontroly na místě by pak měly následně probíhat pouze u podezřelých případů a kritérií, jež nelze realizovat monitorováním, jako jsou identifikace druhu meziplodin, zachování neposečených pásů, kontrola biopásů a intenzita pastvy. Sedláci se však právem obávají naprostého narušení již tak značně okrajované svobody v rámci jejich hospodaření a odlivu zájmu o tento druh činnosti ze strany potenciálních nových subjektů.   

Spolupráce s politickými stranami

Při prosazování celé řady společných priorit Asociace spolupracuje nejen se svými členskými a partnerskými organizacemi, jejichž zástupci se zasedání také zúčastnili, ale i s několika parlamentními stranami. Jednání proto byli přítomni také členové Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR Jana Krutáková za STAN a Radek Holomčík za Pirátskou stranu. Intenzivní jednání probíhají ale i s ostatními stranami napříč politickým spektrem, s nimiž ASZ nachází podobné cíle, např. s TOP 09, a to v rámci společné pracovní skupiny Voda/sucho.

Padesátá členská organizace

Novým členem Asociace soukromého zemědělství ČR se na jarním zasedání Rady stal Spolek výrobců hmyzu, který je tak v pořadí již 50. členskou organizací tohoto stavovského sdružení. Hlavním cílem spolupráce budou mimo jiné podpora a popularizace chovu vybraných druhů hmyzu jakožto potraviny pro lidskou spotřebu, což je tématem potravinářské budoucnosti.

Perspektiva venkovského cestovního ruchu

Mnozí členové Asociace se na svých hospodářstvích takřka denně přesvědčují o perspektivě diverzifikace činností, mezi něž jednoznačně patří agroturistika. Potvrdila to ve svém příspěvku i přítomná předsedkyně Spolku pro venkovskou turistiku a agroturistiku Zdenka Nosková, s níž ASZ již nějaký čas spolupracuje na tvorbě strategie venkovského cestovního ruchu. 

Jak se stalo oblíbenou tradicí, zasedání Rady využila řada jejích členů také k návštěvě farem v hostitelském regionu ASZ Litoměřice. První den ráno se tak několik desítek kolegů vydalo na krásně zrekonstruovanou farmu Miloše Holuba ležící ve Slatině pod hradem Hazmburk. Druhý den po ukončení oficiálního programu pak byla možnost poznat ovčí a kozí farmu a nakoupit výborné mléčné výrobky od manželů Laušmanových v Držovicích.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR