Původně to byl jen rozmar kolumbijského narkobarona. Nechvalně známý Pablo Escobar si z Afriky do soukromé zoo ve svém sídle v departementu Antioquia nechal koncem 80. let přivézt tři hrošice a jednoho hrocha, a choval je spolu s dalšími exotickými zvířaty. Jenže v roce 1993 zemřel a pro kolumbijskou přírodu začal problém, který od té doby jen roste.

Pablo Escobar na identifikačním snímku pořízeném v roce 1976 kolumbijskou protidrogovou policií
Pablo Escobar: Jeho vězení bylo luxusním hotelem, útěkem z něj si podepsal smrt

Jak připomněl web Live Science, žirafy a zebry se podařilo přemístit jinam, s hrochy ale bylo těžké pořízení, proto v opuštěném sídle zůstali. Unikli a od té doby obrovští obojživelní býložravci žijí, a velmi rychle se množí, v povodí nejdelší kolumbijské řeky Magdalena. Vědci odhadovali, že se populace za třicet let zvětšila na asi sto jedinců.

Magazín Nature ovšem informuje, že to byl odhad příliš střídmý. „Nová studie, ve které tým badatelů zvířata počítal osobně, s drony, odhaduje, že hrochů je nyní 181 až 215,“ píše Nature.

Zdroj: Youtube

Vědci nyní volají po drastických opatřeních ke snížení jejich počtu. „Jeden z argumentů proti tomu, abychom s hrochy něco dělali, zněl, že máme omezené informace. S tím jsme se nyní vypořádali. Naše studie ukazuje, že problém je skutečný a jednat musíme naléhavě,“ řekl přírodovědnému časopisu ekolog Rafael Moreno, který se na studii podílel. Vědce totiž znepokojuje, že hroši ohrožují místní rostliny a živočichy.

Strach z teritoriálních monster

Kolumbijské úřady se o to i snažily, píše Nature, ovšem bez valných výsledků. Když v roce 2009 nařídily odstřel agresivního samce, vyvolaly fotky vojáků pózujících s mrtvým zvířetem pobouření a snahy o další redukci zastavily. Některé místní komunity jsou závislé na turismu, který hroši přitahují. Ale jiné, zejména rybáři, žijí ve strachu z vysoce teritoriálních zvířat, která váží až tři tuny a dokážou člověku utrhnout ruku nebo nohu, případně ho ušlapat.

Experti testují postupné omezení hroší populace přírodní cestou. Ovšem vpravování antikoncepce samicím vystřelenými šipkami a kastrace samců, které je nutné odchytit, uspat a přepravit k veterináři, je pomalé a nákladné. Dosavadní odhady ukazovaly, že Kolumbie by se tlustokožců zbavila za čtyři až pět desetiletí a zaplatila mezi půl milionem až 850 tisíci dolary (11 – 18,7 milionů korun), vznikly ovšem před nejnovějším sčítáním kokainových hrochů.

Divoká kočka. Ilustrační snímek
Zastřelte si kočku, vyzýval děti organizátor lovu. Po tlaku ochranářů akci ruší

Důležitým krokem pro vypořádání nežádoucího dědictví po narkobaronovi má nyní být export části zvířat. Úřady uvedly, že v nadcházejících měsících chtějí odchytit a přestěhovat sedmdesát hrochů. Deset plánují odeslat do severního Mexika a šedesát do Indie, informoval Guardian. „Celá operace by měla stát asi 3,5 milionu dolarů (77 milionů korun),“ řekl britskému deníku majitel záchranné stanice pro zvířata Ostok v Mexiku Ernesto Zazueta.