Obce v česko-slovenském příhraničí chtějí s pomocí fondů rekonstruovat vinné sklepy

© Pixabay

Zrekonstruované vinné sklepy, nové stezky pro pěší a opravený vinohradnický dům. To všechno bude patřit mezi nová turistická lákadla česko-slovenského příhraničí.

Na pomezí českého Petrova a slovenské Skalice se vine několik hektarů vinohradů a také několik kilometrů cyklostezek. Region ročně láká davy turistů, zejména těch na kolech. V příštích letech je kromě tradičních sklípků budou lákat i nově zrekonstruované objekty a plánované vinařské kulturní akce.

„Projektem bychom chtěli zatraktivnit prostředí v příhraničních oblastech,“ plánuje starostka obce Petrov Eva Mlýnková.

Stěžejním prvkem celého projektu je rekonstrukce areálu vinných sklepů Plže, které spadají k Petrovu. Na straně slovenského města Skalica by se mělo jednat o revitalizaci parku Skalický hájek, kde se nachází i Městská bouda – typický vinohradnický dům z roku 1905.

Oba objekty na české i slovenské straně počítají s revitalizací zeleně či budováním dětských hřišť. Vzniknout by zde mělo také návštěvnické centrum a pódium se zastřešením.

„Rozpočet projektu na straně města Skalica je zhruba 1,7 milionu eur (přes 35 milionů korun pozn. red.),“ uvedl Michal Čunderlík z oddělení strategického rozvoje města Skalica. Na české straně se podle slov starostky Mlýnkové jedná o největší projekt, který má obec v plánu realizovat. „Rozpočet projektu činí v současné době 85 milionů korun,“ upřesnila Mlýnková.

Právě financování je pro tento projekt stěžejní. Obce chtějí část výdajů pokrýt z evropského dotačního programu Interreg. Ten pomáhá s rozvíjením spolupráce v příhraničních regionech.

„V případě schválení dotace a zrealizování projektu budou vinné sklepy Plže i Městská bouda využívány na společné vinařské aktivity, kulturně-společenské akce s vinařskou tématikou,“ vysvětlil Čunderlík.

Finance z EU fondů využije i Petrov, jak ale upozornila Mlýnková, všechny stavby se do dotační výzvy nevejdou, obec proto bude muset některé z nich zaplatit z vlastních zdrojů.

Jak nalákat turisty na krásy u česko-slovenských hranic? Peníze z EU jsou často jediná možnost

Přestože jsou Češi a Slováci „sousedé bez hranic“, evropské finanční prostředky na přeshraniční spolupráci se jim velmi hodí. Právě díky nim se rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura.

Se získáním dotací pomáhají i kraje

Výzvy v rámci programu Interreg na české straně pravidelně vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Jihomoravský kraj ve spolupráci s Trnavským samosprávným krajem nabízí konzultační a poradenské služby pro případné žadatele. V rámci projektu Regionálního poradenského centra SK-CZ jim kraje radí, jak o dotace žádat.

„Na začátku února se Jihomoravský kraj podílel na organizaci semináře pro žadatele. Zájem z řad zájemců byl dle očekávání velký. Výzva totiž představovala možnost realizovat slovensko-české projekty ještě v rámci stávajícího programového období 2014–2020,“ přiblížila spolupráci krajů Martina Blatná, referentka fondů EU z odboru regionálního rozvoje Jihomoravského kraje.

Letos mají žadatelé poslední rok na to, aby si sáhli na finance z programového období 2014-2020. Od příštího roku již budou k dispozici „čerstvé“ zdroje z nového období, které potrvá až do roku 2027.

Okolí Baťova kanálu je rájem cyklistů

Lokalita je v myslích turistů tradičně spojena s plavbou po Baťově kanálu. Oblast navíc tradičně nabízí i sportovní vyžití v podobě cyklostezek, a nabízí tak řadu příležitostí pro další projekty, což si okolní obce dobře uvědomují.

Například spolek Obce pro Baťův kanál, jehož hlavním cílem je rozvoj turistického ruchu v okolí kanálů, funguje v regionu již od roku 2006. Momentálně sdružuje šest obcí v okolí – mimo jiné již zmíněný Petrov.

„Aktuálně máme připravený projekt s názvem ‚Poznej na kole historii a kulturní dědictví příhraničních regionů Slovácka a Záhoria‘. Partnery projektu jsou Archeologický ústav AV ČR a Město Holíč. Za naši organizaci jsou do projektu zapojeny všechny členské obce svazku,“ okomentovala další plány svazku jeho manažerka Martina Kočvarová. Součástí projektu bude i obnova areálů v Petrově a Skalici.

Mezi další chystané projekty patří i rekonstrukce cyklotras ve vinohradnických částech Skalice, v rámci níž by mělo dojít k napojení na Záhorskou cyklo-magistrálu, která v současnosti měří 134 km. Dále se chystá přeshraniční projekt cyklotrasy mezi slovenskou Skalicí a českými Sudoměřicemi. „Celá dokumentace bude připravená k podání v roce 2024. V současnosti řešíme územní rozhodnutí,“ okomentoval chystané projekty Čunderlík.

Podobně jako v Česku, i na Slovensku funguje spolupráce mezi obcemi. Součástí tamějšího sdružení obcí CykloEko je i město Skalica. „Spolupráci se slovenskými partnery hodnotíme velice kladně, dochází k předávání zkušeností, rozvoji a prohloubení vzájemné spolupráce. Dlouhodobě spolupracujeme například se sdružením obcí CykloEko či s městem Holíč a Skalica,“ zhodnotila vzájemnou spolupráci Kočvarová.

Kalendář