Nezaměstnanost pomalu vylidňuje české vesnice

06.12.2002 | Právo

Počet obyvatel žijících na vesnici i pracovníků zaměstnaných v zemědělství trvale klesá. Pociťují to zejména vesnice do pěti set obyvatel. Dnes v zemědělství pracuje už jen necelých 150 tisíc pracovníků, před deseti lety to bylo přes půl miliónu lidí.

Z populace žijící stále na venkově je pak nejhorší situace z pohledu venkovských žen, které představují více 50,3 procenta obyvatel této oblasti. Ženy jsou stále více zastoupeny mezi těmi, kterým klesá mzda, jsou první na řadě, když se propouští, a tvoří většinu dlouhodobě nezaměstnaných. "Agrární trh navíc prakticky nevytváří nová pracovní místa," říká docentka Magdalena Hrabánková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je to stejný trend jako v jiných vyspělých zemích, populace žijící na venkově se například v Rakousku snížila v posledních létech o 60 procent, říká politoložka Martina Hronová. Důvodů je několik. Nepříznivý populační vývoj, ztráta konkurenceschopnosti české vesnice, krachy poboček firem, které byly na vesnicích, omezení zemědělské výroby, pokles mezd, stále menší možnost dopravit se veřejnými dopravními prostředky. Podtrženo: ztráta perspektiv života na vesnici. Situace se má zlepšit, tvrdí Bohuslava Boučková z České zemědělské univerzity. Kdy? Především po vstupu naší země do Evropské unie. Zájem Evropské unie, aby český venkov nepřipomínal za několik let mrtvou oblast s pustnoucí přírodou, podtrhuje i velký grant v rámci projektu Access-Aktivity pro ženy žijící na venkově, který na zmapování a nalezení východisek poskytla České republice v roce 1999 Evropská unie a který průběžně zajišťuje Český svaz žen spolu s dalšími organizacemi, jako je například Český helsinský výbor, Česká zemědělská univerzita, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a další instituce.

Nižší úroveň vzdělání, závislost na rodinném domku, tříčlenná rodina, konzervativnější vztah k životu, ale i ke změnám, zájem, aby alespoň jedno dítě zůstalo žít a pracovat na vesnici, jakož i skutečnost, že asi pětina venkovských žen prošla v uplynulých deseti letech nějakou rekvalifikací, nižší životní úroveň, patří k charakteristickým rysům života současné venkovské ženy. Vesnice a venkov je také možné označit za místo, kde nefunguje pracovní trh. Na finančním příspěvku ženy je ale velmi často závislý příjem rodiny. Česká rodina, a to platí i o venkovské rodině, je podle sociologů typicky příjmově dvousložková. O to horší je situace venkovských rodin, když podle průzkumu agentury DEMA šance žen na trhu práce, ochota přijímat ženy zhruba deset let před důchodem do práce je na venkově minimální.

Klíčem ke změně je vytváření nových pracovních příležitostí a rovnost šancí jak pro muže, tak i pro ženy v podnikání. Po vstupu do EU bude možné pro rozvoj venkova, ale hlavně pro zahájení podnikání mimo zemědělské výroby využít i řadu podpor, projektů a grantů právě z Evropské unie. Zemědělství si nelze představit jen jako produkci potravin, je třeba vytvářet nové pracovní příležitosti i v jiných oblastech činnosti, například při tvorbě krajiny, rozvoji služeb a turistiky. Tam mohou vznikat nová pracovní místa, která stát podpoří, uvedl před nedávnem premiér Vladimír Špidla. Jednou z možností, jak najít uplatnění pro ženy žijící na venkově a současně nabídnout perspektivu ijejím dětem, která by otupila snahu z vesnice při nejbližší příležitosti zmizet, je rozvoj agroturistiky. Tedy budování kempů a ubytovacích kapacit s programy pro volný čas, programy a službami pro rozvoj turistiky, říká Marie Stříbrná z ministerstva pro místní rozvoj. Potřeba podnikat současně vytváří tlak na potřebu naučit se cizí jazyk, zvýšit si kvalifikaci, což celkově pomáhá zlepšovat podmínky pro zaměstnávání na venkově. Každý, kdo chce podnikat, a ženy na vesnici zejména, říká Zdeňka Hajná z Českého svazu žen, potřebuje zejména pomoc při zpracování projektů a podávání žádostí o různé podpory a granty. Potřebují i pomoc starostů obcí, například při zřizování ubytoven, sportovních zařízení, jízdáren, drobných výroben, půjčoven sportovních potřeb atd. Zlepšit tyto podmínky pro podnikání pomáhá právě grant EU. Konkrétním výsledkem je i řada institucí, na které se ženy, které by samy chtěly podnikat na vesnici, již dnes mohou obrátit. Problém, který zatím odolává jak Evropské unii, tak podpoře podnikání, je malá dostupnost menších úvěrů pro podnikatelky.

Programy podpor financované EU

Phare CBC

Fond Palmif

Národní fond sociálních iniciativ (SWIF)

Phare, Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS)

Kam se ženy mohou obrátit o informace

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo životního prostředí

Český svaz žen

Informační centrum Evropské unie (ICEU), tel: 221 610 142

Průměrný měsíční čistý příjem žen podnikajících a pracujících na venkově