Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám
20.09.2005 | Silvarium
V současné době se rozvíjí diskuse v souvislosti s plánovanou masivní výstavbou větrných elektráren na území kraje, zejména v oblastech Jeseníků a Beskyd. Dosažení osmi procent výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 je závazkem České republiky v rámci vstupu do EU.Je ovšem otázkou, zda jsou k dosažení této kvóty v našem kraji potřebné lesy stožárů s vrtulemi na hřebenech hor nebo zda se jí nedá dosáhnout spalováním biomasy, komunálního odpadu nebo důlního plynu, kterého má kraj nadbytek.
Nejvíce větrných elektráren je v současné době v Evropě v provozu v Dánsku, Německu a ve Velké Británii, ale po protestech občanů se tam nová zařízení tohoto druhu instalují výhradně v neobydlených oblastech na ostrovech a mělčinách v Severním moři. Odpor proti větrným elektrárnám stoupá i v Nizozemí, Rakousku a v Německu, odkud se firmy pokoušejí přemístit svá zařízení do České republiky a do dalších zemí střední a východní Evropy. Ano, mnohé z těchto u nás nabízených zařízení jsou beznadějně zastaralý "second hand".
Základní nevýhodou větrných elektráren na našem území je nevyrovnanost větrného proudění jak v průběhu roku, tak v průběhu jednotlivých dní, které způsobuje přerušování výroby elektrické energie a nutnost udržování v chodu náhradních zdrojů. V praxi to tedy znamená, že se musejí naprázdno točit turbíny v klasických uhelných nebo jaderných elektrárnách, aby mohly být okamžitě zapnuty do sítě při výpadku větrných generátorů.
Dalším nepříjemným aspektem je hluk, způsobený otáčejícími se vrtulemi, a to jak ve slyšitelném spektru, kde dosahuje úrovně i přes 100 decibelů, tak zejména v pásmu tzv. infrazvuku, tedy pod hranicí slyšitelnosti. Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé, žijící do vzdálenosti zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren, velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným, že se museli odstěhovat.
Významný je i vliv na ptáky a netopýry, kteří jsou zejména v noci a za snížené viditelnosti usmrcováni vrtulemi. Ještě závažnější je skutečnost, že větrné elektrárny jsou překážkou při podzimních a jarních tazích ptáků. Trasy přeletů se v genech ptáků kódovaly po tisíciletí a jejich náhlé změny mohou způsobit trvalé škody v ptačích populacích. I na zvířata, žijící na zemi, která mají sluch citlivější než lidé, působí infrazvuk a vyhání je z jejich stanovišť.Snad největší škody ale větrné elektrárny působí v krajině. Jestliže Jeseníky a Beskydy jsou chráněnými krajinnými oblastmi s dominantní úlohou cestovního ruchu, větrná energetika může tuto jejich funkci totálně zničit.
Např. v Dánsku poklesl v oblastech s větrnými elektrárnami počet turistů o 40%. Větrná energetika pracovní místa nevytváří, protože větrníky pracují bez přímé obsluhy a na údržbu každého z nich je v průměru zapotřebí jeden den za rok, naopak - pracovní místa likviduje, zejména v cestovním ruchu.
Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu 30 až 50 kilometrů.Již od roku 1994 je rovněž prokázáno, že větrné elektrárny způsobují "stín", rušící nejen šíření televizního a rozhlasového vysílání, ale i radary a komunikační prostředky letadel. Firmy, zabývající se výstavbou větrných elektráren, nabízejí obcím finanční příspěvek ve výši zhruba 75.000 korun ročně za každý stožár, který obce na svém území povolí. Z krátkodobého hlediska je to pro malé obce jistě zajímavý příspěvek do obecního rozpočtu, jak jej ale hodnotit ve srovnání se zmařenými desítkami milionů korun, které stát, kraj, obce a soukromí podnikatelé investovali v Jeseníkách a v Beskydech do rozvoje cestovního ruchu?
Další články v kategorii
- Setkání šlechtitelů a semenářů v rámci konání valné hromady ČMŠSA (20.04.2024)
- Studené počasí těchto dnů by mělo ovoce poškodit jen lokálně, míní odbornice (19.04.2024)
- Přednáška o precizním zemědělství v rámci Dětské zemědělské akademie (19.04.2024)
- Izrael před svátky zmařil pokus o propašování 130.000 vajec ze Západního břehu (19.04.2024)
- Výhodnějšími podmínkami v programu LIFE motivujeme zájemce. Nově jde na přípravu a spolufinancování projektů rekordních 100 milionů (19.04.2024)
- PGRLF otevře 18. kolo programu Investiční úvěry Zemědělec (19.04.2024)