Americký bezpečnostní deštník nad Evropou je minulostí, evropské země si musejí vytvořit vlastní hodnověrnou obrannou strategii, pokud chtějí přežít. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron při projevu na Pařížské univerzitě.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Ruské síly v pondělí odpoledne zničily v Charkově na východě Ukrajiny televizní věž. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v nadcházejících měsících podepíše bilaterální bezpečnostní dohody s USA, zeměmi severní Evropy a jedním z pobaltských států.
- Polovina vojenského fondu pro Ukrajinu ve výši 900 milionů liber, který spravuje britské ministerstvo obrany, nebyla stále využita kvůli průtahům.
- Šéf CIA William Burns varoval, že pokud USA nepošlou Ukrajině více vojenské pomoci, může letos prohrát válku.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ruští navrátilci z války mají v Rusku na svědomí nejméně 107 životů
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Smrtelné nebezpečí často hrozí příbuzným bývalých vojáků, podotkl portál. Mnoho vražd mělo podle něj také souvislost s alkoholem. "Veteráni" často napadali a vraždili své známé, s nimiž popíjeli.
Ruským vězňům naverbovaným do bojů podle dřívějších podmínek stačilo odsloužit na frontě šest měsíců, po nichž byli propouštěni na svobodu. Média upozorňovala, že se na svobodě mnohdy ocitli i lidé, kteří byli odsouzeni za brutální vraždy, což vyvolávalo pobouření u pozůstalých. Nově jsou ale vězni často do bojů vysíláni až do konce takzvané speciální vojenské operace, což je ruské oficiální označení pro válku na Ukrajině,
Macron: Evropa už nemůže v oblasti bezpečnosti dál spoléhat na USA
Americký bezpečnostní deštník nad Evropou je minulostí, evropské země si musejí vytvořit vlastní hodnověrnou obrannou strategii, pokud chtějí přežít. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron při projevu na Pařížské univerzitě, který si načasoval na šest týdnů před volbami do Evropského parlamentu.
Podle Macrona Evropa potřebuje vlastní protiraketový deštník, pozemní střely s dlouhým doletem a další systémy, aby se dokázala ubránit v současném geopolitické realitě. „Evropa nebude (pro USA - pozn. red.) geopolitickou prioritou po následující roky, dekády, jakkoliv je naše aliance silná," řekl Macron na půdě Sorbonny.
Na frontě je patová situace, je čas na mírová jednání, tvrdí Lukašenko
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Jak Moskva, tak Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Rusko podle německého ministra už vyrábí více zbraně než potřebuje na Ukrajině
Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.
Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky "velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech". Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. "Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu," uvedl Pistorius.
Vláda USA bude po průlomu v Kongresu schopná po zbytek roku dodávat Ukrajině to, co potřebuje, odhaduje Bidenův poradce Jake Sullivan.
Ukrajinské drony poškodily na jihozápadě Ruska ocelárnu, uvádějí média
Ukrajinské drony v noci na dnešek poškodily významnou ocelárnu v Lipecké oblasti na jihozápadě Ruska, tvrdí zdroj agentury Reuters z ukrajinské rozvědky. Škody způsobené v ocelárně by podle tohoto zdroje mohly mít dlouhodobý dopad na chod zařízení.
AP: Kyjev k útokům proti ruským cílům nasadil střely ATACMS dodané tajně z USA
Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu podle agentury AP poprvé použila taktické balistické střely s delším doletem, které jí tajně dodaly Spojené státy. K úderu proti ruským jednotkám je Ukrajinci nasadili také v noci na dnešek, řekli AP nejmenovaní američtí činitelé.
Zelenskyj přivítal schválení další vojenské a ekonomické pomoci od USA
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc Spojených států Kyjevu, jenž se brání ruské agresi.
"Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností," uvedl dnes na platformě Telegram Zelenskyj. Reagoval na to, že americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu.
Lipavský a Slotová ocenili Bidenův podpis pro podporu Ukrajině
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nizozemská ministryně zahraničí Hanke Bruinsová Slotová ocenili, že dnes americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Po dnešním společném setkání novinářům řekli, že považují jeho rozhodnutí za velmi důležité. Podle Slotové to však neznamená, že je možné v podpoře Ukrajiny polevit, naopak je nutné úsilí zvýšit.
Biden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, hlásí rychlé obnovení vojenské pomoci
Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Ruská pravoslavná církev suspendovala kněze, jenž sloužil mši u hrobu Navalného
Ruská pravoslavná církev suspendovala na tři roky kněze Dimitrije Safronova, jenž se účastnil pohřbu opozičního předáka Alexeje Navalného a po 40 dnech od smrti kritika Kremlu vedl u jeho hrobu zádušní mši. Informovala o tom dnes ruská média i světové agentury s odvoláním na dekret podepsaný hlavou ruské pravoslavné církve patriarchou Kirillem. Ten je považován za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina a podporuje jeho válečné tažení proti Ukrajině.
Ukrajina dostane další systémy protivzdušné obrany Patriot, řekl Jermak
Ukrajina obdrží další systémy Patriot pro posílení své protivzdušné obrany, ujistil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Reagoval tak podle agentury Unian na zprávy médií, že západní partneři vyvíjejí tlak na Řecko a Španělsko, aby se podělily o své "patrioty" s Ukrajinou, čelící již déle než dva roky agresi Ruska a v poslední době především sílícím útokům na energetickou infrastrukturu.
Německý kancléř Scholz střely Taurus Ukrajině neposkytne, zemi ale podpoří
Německý kancléř Olaf Scholz ani přes novou americkou podporu Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus Kyjevu neposkytne, společně s britským premiérem Rishim Sunakem dnes ale zemi napadené Ruskem slíbili další zbrojní podporu. Oba šéfové vlád se dnes v Berlíně rovněž shodli na tom, že Evropa musí výrazně investovat do své obrany.
Evropská komise poslala další 1,5 miliardy eur Kyjevu na pomoc s výdaji státu
Evropská komise uvolnila dalších 1,5 miliardy eur z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Komise doplnila, že uvolnění peněz navazuje na její pozitivní hodnocení ukrajinských reforem týkajících se justice, správy veřejných peněz či transparentnosti využívání fondů.
Pomoc se státními výdaji je součástí 50 miliard eur, které plánuje EU poskytovat Ukrajině do roku 2027. Celkem 17 miliard z něj tvoří nevratné granty a 33 miliard eur úvěry.
Ruské síly dosáhly na Ukrajině významného postupu, píše The Guardian
Ruské invazní síly dosáhly významného postupu v úzkém koridoru na východě Ukrajiny. Napsal to list The Guardian, podle něhož Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Rusové nedávno dosáhli potvrzených zisků v této obci v Doněcké oblasti.
Očeretyne, kde kdysi žilo kolem 3000 lidí, se nachází několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, které se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích letos v únoru. Následně obsadily několik okolních vesnic. Ukrajina, která čelí už více než dva roky rozsáhlé ruské vojenské agresi, v poslední době hlásí nedostatek munice. Situaci na bojišti by mohla v příštích týdnech zlepšit dodávka nové americké vojenské pomoci, jejíž financování v sobotu schválila Sněmovna reprezentantů a o které má dnes jednat Senát.
"Geolokalizované záběry zveřejněné 22. dubna ukazují ruské síly vztyčující ruskou vlajku nad budovou vojensko-civilní správy v centru Očeretyne. Naznačuje to, že ruské síly obsadily železniční stanici, překročily železniční trať a postoupily na sever do centrální části obce," uvedl ISW. Institut zároveň poznamenal, že zatím nezaznamenal vizuální potvrzení ruské kontroly nad touto obcí. Na záběry se vztyčováním ruské vlajky zveřejněné ruskými vojenskými blogery odkazuje také The Guardian.
Dobytí Očeretyne podle listu znamená, že se Rusku podařilo obejít severní křídlo nedávno vybudované ukrajinské přední linie, včetně minových polí a zákopů. Ukrajinská armáda se snaží vytvořit obrannou linii podél řeky Durna, ale posílené ruské jednotky v posledních týdnech postupují vpřed, přičemž používají letecké klouzavé bomby k rozmetání ukrajinských bunkrů, píše deník.
Regionální velitelství ukrajinské armády podle The Guardian připustilo, že situace je obtížná. Uvedlo, že Rusové používají proti ukrajinským jednotkám "celý arzenál zbraní" včetně toho, co označilo za chemické zbraně. Zmocnili se některých budov a obsadili jižní část Očeretyne, sdělilo a dodalo, že většina vsi zůstává v ukrajinských rukou a situace je prý pod kontrolou.
Stanice CNN, která s odkazem na ukrajinský monitorovací projekt DeepState také zmiňuje ruský postup u Očeretyne, na svém webu uvádí, že tato obec sice sama o sobě nemá strategickou hodnotu, ale leží na vyvýšenině, což z ní činí žádoucí vojenský cíl. Jeden z ukrajinských důstojníků stanici řekl, že pokud by se Rusové Očeretyne zmocnili a udrželi se tam, mohly by se pod ruskou palbu dostat důležité ukrajinské logistické trasy spojující tři klíčové vojenské uzly - Kosťantynivku, Pokrovsk a Velykou Novosilku.
