Zákon o rodinných farmách má podporu předsedy zemědělského výboru

Hned v prvním týdnu letošního roku proběhla návštěva předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Michala Kučery na čtyřech rodinných hospodářstvích v severozápadním okraji naší republiky, kde hospodaří členové sdružení v ASZ Litoměřice. Cílem návštěvy bylo ukázat rozmanitost, životaschopnost a přesah rodinných farem do svého okolí a prodiskutovat některá témata, která se budou řešit při přípravě legislativy vymezující definici a podporu právě rodinným farmám. Na akci zakončenou jako obvykle diskusí byli samozřejmě zváni také členové okolních regionů, možnost využila asi čtyřicítka z nich.

Zahájení celodenního programu proběhlo v Habrovanech u Ústí nad Labem na Ekofarmě Lések. Manželé Léskovi zde od roku 1991 ekologicky hospodaří na zhruba 150 hektarech, v roce 2018 se k nim přidala také dcera. Hlavní zaměření farmy je na chov masného skotu plemene aberdeen angus, stádo čítá celkem asi 60 kusů. Krmení se snaží vypěstovat v maximální míře sami, nicméně nákupu části bio obilí se nevyhnou. Do farmy se v posledních letech podařilo zainvestovat - v roce 2015 vybudovali Léskovi faremní bourárnu, následně o tři roky později novou stáj pro skot a vloni dvě obloukové haly a zpevněné plochy. Veškeré investice byly provedeny bez větších finančních příspěvků z Programu rozvoje venkova - Léskovým byla sice dotace na bourárnu přiznána, ale nakonec ji nevyužili, protože jako jednodušší i efektivnější cestu vyhodnotili stavbu za vlastní. Malé dotace získali pouze z Místní akční skupiny, kde jsou podmínky vůči menším farmám vstřícnější. Z MAS byla financována například jedna z obloukových hal, u kterých se už mnoho let v rámci Antibyrokratické komise MZe řeší, zda to formálně jsou, či nejsou stavby. Dalším tématem rozsáhlé diskuse u Léskových, kteří hospodaří v CHKO České Středohoří, byla (ne)komunikace mezi resorty zemědělství a životního prostředí, z níž mnohdy pramení absurdní situace, které zemědělcům zcela neodůvodněně komplikují život. Upozornili také na změnu, která nastala u více zemědělců v této oblasti - jejich pozemky byly poměrně nepochopitelně vyřazeny z ANC oblastí. Na přetřes přišla rovněž obecná situace na mnoha státních institucích, kdy se úředníci často zbavují vlastní odpovědnosti tím, že navyšují byrokratické požadavky na zemědělce, které jsou navíc mnohdy region od regionu rozdílné.

Ve Lhotě pod Pannou následovala návštěva farmy Petra Horčíka a jeho rodiny. Horčíkovi hospodaří od roku 1993, původně společně se stavebními pracemi a údržbou silnic, tyto aktivity ale v roce 2015 opustili a věnují se už jen zemědělství a souvisejícím činnostem. V krásné lokalitě v samém srdci Českého Středohoří aktuálně obhospodařují 750 hektarů travních porostů a dalších 200 hektarů mimo LPIS - prakticky ostatních ploch. Věnují se chovu masného skotu plemen limousine, základní stádo má 320 matek. Zástav v současnosti prodávají, ale do budoucna plánují dotažení až po finalizaci a prodej na vlastních jatkách a bourárně. Provozují také pilu a momentálně rekonstruují starý německý statek na penzion, u něhož v budoucnu vznikne také farmový chov. Vzhledem k tomu, že mají velké množství pozemků, rozhodli se Horčíkovi v roce 2016 začít rovněž myslivecky hospodařit, a tak byl předmět debaty, která je na toto téma vždy bouřlivá, jasné. Michal Kučera informoval o vývoji novelizace zákona o myslivosti a zákona o lesích. Souhlasí s postojem ASZ ČR a dalších nevládních organizací, že je v rámci myslivosti potřeba posílit práva vlastníků a uživatelů tak, aby se podařil napravit současný stav. Zemědělců, kteří mají podmínky na to, aby mohli založit vlastní honební společenstvo, je totiž minimum a ostatní jen velmi těžko řeší škody na polních i lesních porostech. Horčíkovi se také intenzívně věnují činnostem v krajině - vybudovali téměř 30 tůní, vysázeli kolem tří tisíc stromů, opravují drobné stavby a v neposlední řadě nedávno koupili zaniklou německou vesnici Vitín, kde chtějí obnovit kapli a zbytek nechat na přírodě.

Hned vedle Horčíkových hospodaří také sestry Žaneta Barboříková a Klára Oravcová, které převzaly původně farmu s mléčnou produkcí a 450 hektarů TTP po svém otci. Postupně stádo převedly na masný skot plemen limousine a parthenaise. Aktuálně ale řeší velké problémy se stavbami - původním areálem JZD, které jsou ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu, ale stojí na pozemcích rodiny. To značně komplikuje další rozvoj farmy, která by investice do budov velmi potřebovala.

Závěrečná prohlídka farmy a neformální diskuse s občerstvením od členů ASZ Litoměřice byly naplánovány na Agrofarmě Merboltice rodiny Eflerových, kteří hospodaří v ekologickém režimu a věnují se chovu červených strak s produkcí mléka. To prodávají k dalšímu zpracování zčásti do faremní mlékárny manželů Laušmanových v Držovicích a zbytek do mlékárny v Poděbradech. Stáj pro dojnice je velmi dobře vybavená, a kromě dnes už téměř standardních dojicích automatů a robotů na přihrnování krmení má i automatický krmný systém, který samostatně míchá krmnou dávku a distribuuje ji dojnicím. I zde jsme narazili na problém se škodami od prasat, které ještě v kombinaci s velkým suchem znamenají problém i při zatížení necelých 0,4 VDJ/ha uživit zvířata.

Návštěvy čtyř rozmanitých farem v okolí Ústí nad Labem a Děčína ukázaly na řadu problémů, se kterými se hospodářství potýkají, a často je nemají možnost uspokojivě řešit. Věříme, že právě vznik legislativy na podporu rodinných farem, kterých je v ČR převážná většina, by pomohl alespoň některé z nich eliminovat. Zdá se, že podobný názor už sdílí i řada politiků včetně právě předsedy zemědělského výboru, který chystá na toto téma pracovní jednání, a také včetně Ministerstva zemědělství, kde nedávno vznikla pracovní skupina pro přípravu legislativního návrhu. V návštěvách farem s politiky chceme proto pokračovat i v průběhu letošního roku, protože je to pro ně opravdu velmi dobrá příležitost, jak vidět problémy sedláků zblízka a v praxi.

Veronika Jenikovská, tajemnice Asociace soukromého zemědělství ČR