https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/boj-o-vodu-v-rece-tajo-zavlahy-na-jihu-ohrozuji-zemedelstvi-na-celem-poloostrove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Boj o vodu v řece Tajo: Závlahy na jihu ohrožují zemědělství na celém poloostrově

22.5.2023 05:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vodu samozřejmě potřebují všichni, ale v současné době jí už není pro všechny dost. Což ve Španělsku, které je dnes silně ohroženo klimatickými změnami a desertifikací, vytvořilo dost výbušné atmosféru.
Vodu samozřejmě potřebují všichni, ale v současné době jí už není pro všechny dost. Což ve Španělsku, které je dnes silně ohroženo klimatickými změnami a desertifikací, vytvořilo dost výbušné atmosféru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Tajo je nejdelší řekou Pyrenejského poloostrova: její tok měří 1038 kilometrů, vodu sbírá z povodí přesahujícím rozlohou 80 000 kilometrů čtverečních. S průměrným průtokem až 500 kubíků za vteřinu patří k vodou nejvydatnějším tokům Španělska i Portugalska. A to je současně jejím problémem.
 

Právě proto, že voda v ní obvykle bývá hojná, stala se už dávno primárním zdrojem závlah pro zemědělské oblasti. Nejen ty ve svém povodí. Ještě za časů generála Franca, v šedesátých letech minulého století, Španělsko započalo se stavbou gigantického díla. Umělé vodní cesty, Trasvase Tajo-Segura. Která skrze potrubí, nádrže, kanály a akvadukty dostává vodu z řeky Tajo o 300 kilometrů jižněji, k Murcii a Andalusii.

Když tento záměr po dvaceti letech stavby došel zdaru, dal se výsledek připodobnit k zázraku. Murcia, do té doby tradičně zemědělský (a tradičně chudý) venkovský region, doslova rozkvetl před očima. Z oblasti se díky skleníkovým plantážím a vodě z řeky Tajo stalo zemědělsky nejproduktivnější místo Španělska. Samozřejmě spolu s Almerií a Alicante.

Zelený a skleníkový ráj

Dohromady tu nějakých 100 000 zemědělců vyprodukuje ročně ovoce a zeleninu za tři miliardy eur. Něco přes 70 miliard korun.

A problém řeky Tajo? Ten spočívá v tom, že k dnešnímu dni už čtyřicet let vytrvale zásobuje vodou ty nejsušší a nejžíznivější regiony Španělska. Přičemž voda v řece – její sezónní průtoky – už dávno nedosahují takových hodnot, jako tomu bylo před čtyřiceti lety, v časech zprovoznění Trasvase Tajo-Segura.

Tajo protéká Španělskem z východu na západ, a po celé délce svého povodí je životodárnou tepnou pro místní zemědělství. Nikde v jejím povodí si ale zemědělci nevydělají tolik, jako ti na jihu. Kteří sice v povodí Tajo nesídlí, ale zásobuje je ta samá voda, jen přečerpaná do potrubí. A svlažuje tu polovinu španělského exportu ovoce a zeleniny do Evropy.

Odborníci ze španělské meteorologické služby upozorňují, že zákon z roku 2013 o regulaci hospodaření s vodou je neaktuální. Protože průměrná teplota ve Španělsku se od vybudování dohotovení kanálu Trasvase Tajo-Segura zvýšila o 1,3 stupně Celsia, a spolu s tím také hrubý průměr průtoků v řece Tajo poklesl o 12 %.
Odborníci ze španělské meteorologické služby upozorňují, že zákon z roku 2013 o regulaci hospodaření s vodou je neaktuální. Protože průměrná teplota ve Španělsku se od vybudování dohotovení kanálu Trasvase Tajo-Segura zvýšila o 1,3 stupně Celsia, a spolu s tím také hrubý průměr průtoků v řece Tajo poklesl o 12 %.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Když je vody málo

Vodu samozřejmě potřebují všichni, ale v současné době jí už není pro všechny dost. Což ve Španělsku, které je dnes silně ohroženo klimatickými změnami a desertifikací, vytvořilo dost výbušné atmosféru.

Čistě řečí peněz se totiž dá říct, že pro státní pokladnu Španělska je výhodnější zásobovat nedostatkovou vodou z řeky Tejo skleníkové zemědělce na jihu. Ti totiž přináší do rozpočtu nemalé zisky ze zdaněného exportu. Ale žádný soudný státník nemůže připravit o zdroj vody a živobytí další statisíce zemědělců, hospodařících v celém povodí Tajo, na které snížené průtoky velmi negativně doléhají. Pikantní je i to, že 275 kilometry délky svého toku vede Tajo i Portugalskem – kde vodu potřebují též.

Španělé si tedy nemohou jen tak dovolit přerozdělit veškerou dostupnou vodu v řece na svém vlastním území.

Už v roce 2013 přijala španělská vláda zákon, který se regulaci v hospodaření s vodou pokusil trochu napřímit. Od té doby každý měsíc probíhá v nádržích na řece měření, a ve srovnání s celoroční bilancí se vyhodnocuje dostupná rezerva. A podle toho, jaký je momentální úhrn zadržované vody, se stanoví objem pro čerpání a distribuci na jih. Byly také určeny čtyři režimy, úrovně čerpání.

Vypadá to sice složitě, ale v podstatě šlo o to, že když je vody v nádržích a řece dostatek, všichni také vodu bez obtíží dostanou. To vystihuje ona první úroveň čerpání. Druhá a třetí úroveň čerpání znamená, že vody v nádržích a řece je méně, a tak se distribuce na jih proporčně omezuje. Čtvrtá úroveň značí, že vody je prostě málo, a žádný transfer vody na jih se nekoná. Z řeky se pak nečerpá ani do závlah v povodí, voda se odebírá jen pro zásobování vodovodního řadu v městech a vesnicích.

Než přišlo sucho

Systém fungoval – sice ne bez výtek, ale relativně dobře – až do dnešních dní. Kdy se v důsledku opakovaných extrémních veder přiblížila situace, až nápadně připomínající onu čtvrtou a dosud jen teoretickou úroveň. Která by ale znamenala, že potrubím na jih nepoteče žádná voda. A ona miliardová sezóna v říši skleníků neproběhne.

Zemědělci na jihu si pochopitelně vodu vzít nechat nechtějí. Jsou na ní existenčně závislí.

Jenže to jsou i zemědělci od východu na západ Španělska, hospodařící v celém povodí Tajo. A tahle navýsost nepříjemná situace se sešla v časech regionálních – krajských voleb, kde se stala hlavním tématem. O hlasy voličů se tu na všech stranách (a ve všech stranách) bojuje zpochybňováním regulačního zákona z roku 2013. Je prý nespravedlivý.

Více než 80 % veškeré dostupné sladké vody se ve Španělsku využívá pro závlahu, a to je neudržitelné.
Více než 80 % veškeré dostupné sladké vody se ve Španělsku využívá pro závlahu, a to je neudržitelné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak ale upozorňují odborníci ze španělské meteorologické služby, zákon z roku 2013 úplně nespravedlivý asi nebude. Jen neaktuální. Protože průměrná teplota ve Španělsku se od vybudování dohotovení Trasvase Tajo-Segura zvýšila o 1,3 stupně Celsia, a spolu s tím také hrubý průměr průtoků v řece Tajo poklesl o 12 %.

A na základě klimatických scénářů ony průtoky mohou do roku 2050 poklesnout až o 40 %. Do stavu, kdy trvale žádné čerpání vody možné nebude.

Děláme to celé špatně

„Globální oteplování změnilo situaci," komentuje to Julio Barea Luchena, který je specialistou a hydrogeologii ve španělské pobočce hnutí Greenpeace. „Transfer vody na jih už nefunguje. Ne pro celé Španělsko.“ Ve sporu, který panuje mezi zemědělci z povodí Tajo a na jihu země, hájí trochu osamělou pozici. Nekloní se totiž ani k jedné ze stran, ale trvá na tom, že: „Řeka Tajo potřebuje vodu, kterou ztrácí kvůli farmaření na jihovýchodě, k tomu aby sama přežila.“

Řeka, která přispěla k rozkvětu národního hospodářství, nyní Španělsko rozděluje. V debatách zaznívá, že by odběr vody měl být výrazněji zpoplatněn. Spekulovalo se o tom, že by litr vody z řeky, čerpaný za oné kritické čtvrté úrovně, měl stát 1,4 eur (33 korun). To je ve Španělsku cena benzínu, a pochopitelně se to s pozitivním ohlasem nesetkalo.

Hlasy, které se snaží hledat jiná řešení, zmiňují nutnost vybudovat dostatečné kapacity odsolovacích zařízení a čerpat vodu pro závlahu na jihu země z moře. Jenže i tohle řešení si žádá čas a peníze. A minimálně ten čas se Španělsku nedostává. Očekávány jsou další vlny veder, a vody zatím nepřibývá.

Po jedné sezóně bez vody prý zanikne na jihu 12 200 hektarů plantáží, o práci 15 000 lidí, a státní pokladna bude chudší o 137 milionů eur. Další stamiliony pak bude muset vyplatit na kompenzacích a sociální podpoře nezaměstnaným.

Julio Barea Luchena dodává, že celospolečensky silně vyostřená debata kolem vod řeky Tajo je ve své podstatě pomýlená. Nejde prý o to, zda je zákon z roku 2013 spravedlivý či nikoliv, jaká úroveň čerpání je přiměřená či zda voda ze španělské řeky patří jen Španělům. „Jde o to, že více než 80 % veškeré dostupné sladké vody se ve Španělsku využívá pro závlahu, a to je prostě neudržitelné. Je potřeba přehodnotit celý model španělského zemědělství.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

22.5.2023 06:26
Ale ta odsolovací zařízení jsou řešením. Spolu s elektřinou z FVE se skvěle doplňují - nevadí, že elektřina není stále, protože nekontinuální výroba sladké vody nevadí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.5.2023 06:37 Reaguje na Richard Vacek
nekontinuální výroba sladké vody nevadí?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.5.2023 07:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Samozřejmě že nevadí, protože máte zásobníky - v tomto případě spíš umělá jezera, ze kterých je voda rozváděna dál a okamžitá produkce nemusí sledovat okamžitou spotřebu, která se kryje ze zásobníků. Nepotřebujete baterie, jejich akumulaci nahrazují právě zásobníky na vodu.
A máme i úspěšné realizace, například Izrael pokrývá většinu pitné vody právě odsolováním:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-pitna-voda-z-more-odsolovani-galilejske-jezero_1911230915_ako
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.5.2023 07:56 Reaguje na Richard Vacek
No ja, ale jedou hlavně na OZE?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.5.2023 07:43 Reaguje na Richard Vacek
Odsolovací zařízení potřebuje strašně mnoho laciné elektrické energie. A kde ji z Občasných zdrojů vzít?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.5.2023 08:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Fotovoltaika na jihu Španělska vyrobí téměř dvojnásobek elektřiny než u nás a s menšími výkyvy v průběhu roku (nižší oblačnost, menší rozdíl světla zima/léto) a bez baterií se spotřebou přímo na místě to je levné.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.5.2023 06:36
oblast rozkvetla skleníky? to je jako by někdo použil "krajina rozkvetla asfaltem". Fotky ze skleníkových plantáží jsou známé.
Španělé narazili na svůj alibismus. Ukazatelé, že bude vody spíše ubývat byli známé, udělali nic. Jen narazili do zdi.
Ve Španělsku se asi něco změní.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

22.5.2023 12:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět

Jaroslav Černý

22.5.2023 09:39
Na idnes nedávno vyšel článek, ve kterém tvrdí, že Španělsko zlikvidovalo celkem 133 přehrad ... nemá to třeba souvislost se suchem?

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/evropa-reky-prehrady-likvidace-jezy-iniciativa-prirozeny-tok-dam-removal-europe.A230426_101123_eko-zahranicni_jadv
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2023 10:39 Reaguje na Jaroslav Černý
Se suchem ne, ale s cenou a dostupností vody a levné bezemisní energie ano. Hm, ani být zelinářstvím Evropy není jen tak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2023 12:12 Reaguje na Jarka O.
Já si naopak myslím, že může. Čím více vody v krajině, tím větší odpar, o to více rosy (minimálně pro ozimy). Z těch přehrad mohli i částečně zavlažovat, ale pokud mají jen průtočnou vodu, která hned uteče, potom to na závlahy nestačí. Asi i prohlubovali studně - další zásah do vodního režimu krajiny. Takže suma sumárum - je to na Darwinovku, neb si ne/vědomě podřezali větev. Ale hlavně že se aktivistům "splnil sen" o volně tekoucích řekách... A pokud (konečně) ščágne na tu vyprahlou půdu, zase většina vody uteče bez využití. Prostě voda jakákoliv, včetně zachycené) je život. To si podělali sami:-/
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2023 14:33 Reaguje na Karel Zvářal
Takhle ano, máte pravdu. Malý vodní oběh bez dodávání vody nefunguje navždy, protože to není perpetuum mobile, a sucho jsem myslela jako nedostatek srážek. No, podělali si to, ale jim ty skleníky vynášely. Asi investovali spíš do stavby dálnic a hotelů, a k tomu uvěřili zeleným, že vodní nádrže jsou zlo. Snad je toto pro ně poučení.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

22.5.2023 12:24 Reaguje na Jarka O.
španělské zelinářství se na nějaký čas zadrhne.
Má EU náhradu?
Končí časy sezóní zeleniny v zimě?
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2023 14:36 Reaguje na Michal Uhrovič
Možná, ale že to sucho povede ke zdražení zeleniny, se odhadnout dá, nemyslíte? Ať už obnovují nádrže, odsolují nebo sníží produkci. Ted prý Španělům voda velmi zdražila, a hlavně zase malí zemědělci kvůli tomu ruší plantáže s citrusy a plodinami, které spotřebují hodně vody.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.5.2023 16:50 Reaguje na Michal Uhrovič
Zásobovat zeleninou a dalšími zemědělskými produkty měl v plánu Kaddáfí. Realizoval na Sahaře největší vodní dílo. Jsou teorie, že i to byl jeden z důvodů, proč tak špatně skončil:
https://youtu.be/1aLNASgNxV8
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.5.2023 18:46 Reaguje na Richard Vacek
Spíše pravda.
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.5.2023 12:54
"V Evropě sílí snahy o odstranění nepřirozených bariér vodních toků. Jen loni jich zmizelo 325 v šestnácti různých zemích, celkem se podařilo zlikvidovat již přes šest tisíc překážek v podobě přehrad, jezů či propustí. Česko se do programu, jenž prospívá nejen rybám, ale i dalším živočichům, zatím nezapojilo, ale brzy se to má změnit."

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/evropa-reky-prehrady-likvidace-jezy-iniciativa-prirozeny-tok-dam-removal-europe.A230426_101123_eko-zahranicni_jadv
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.5.2023 15:00 Reaguje na Milan Milan
Ano, jenže je to čistá formalita. Jezy obecně nejsou špatné , pokud jsou pro ryby snadno prostupné jako byly staré jezy skládané z kamenů. Tyto jsou užitečné a rušit je zvěrstvo. A naopak jez MVE suchý, vysoký, bez dobrého rybího přechodu se má zrušit hned.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2023 15:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
U nás jeden takový "rybí přechod" je. *o*otina na entou! Věčně zanesený, zarostený, v podstatě neprůchodný, bo nikdo ho neudržuje. Vyhozené prachy. A i když byl nový, potřebovaly by ryby k němu návod/mapu, aby věděly, že nemají jít (intuitivně) proti zpěněné hučící vodě, ale do čůrku, kerý vyúsťuje - zcela nenápadně - 20 m pod jezem.

A ano, vysoké jezy zbourat - teď při poslední velké vodě tam žařvali mladí skorci, když si staří postavili geniálně hnízdo pod splavem, aby na ně bredátoři nemohli. Přišla velká voda - sklopili ramena a souvislá vodní masa skorce k hnízdu nepustila... Prostě smrtonosná past.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

22.5.2023 17:58
Zajímalo by mě, jakým způsobem cena 33 Kč za litr způsobí, že v řece poteče více vody?
Celé je to provázené. Pokud někde nebude voda na závlahy, tak tam nebude zisk ze zemědělské produkce. A budou tam náklady na nezaměstnané.
Přitom mají ideální podmínky, aby na ty skleníky naskládaly FVE (ne úplně, nějaké to světlo projít musí :)) a použili vodu z oceánu. Technologie na to jsou. Spoléhat se jen na řeku, bez dostatečné akumulace, bylo krátkozraké. Hlavně, když se o změnách klimatu mluví pořád a všude. A mohli by k zelenině dodávat i mořskou sůl. Dva v jednom. :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 20:41 Reaguje na Oldřich Vašíček
No na řece a přítocích jer poměrně dost přehrad, ale když několik let neprší voda dojde.
Odpovědět
FB

František Balco

23.5.2023 14:12
V takovýchto souvislostech by to bylo poprvé na světě. Myslím, že to bude pokračovat ve smyslu návrhů v této diskusi. Nekončící problémy, a zajištěný růst ekonomiky. A vo to de!
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

29.5.2023 05:58
Na obou obrázcích je ten nejhorší způsob závlah, rozstřik z výšky. Takže spousta vody se hned z listů odpaří. Mnohem úspornější je přivádět vodu zezdola, ke kořenům. Ale je to náročné na investice. Takže spolu s odsolováním by se to dalo zvládnout. Příkladem je Israel. J.L. end
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist