ASZ ČR podporuje návrh na snížení administrativy pro chovatele

Místopředseda Zemědělského výboru PSP ČR Petr Bendl (ODS) navrhl společně s Klárou Kocmanovou (Piráti), Tomášem Dubským (STAN) a Michalem Kučerou (TOP 09) minulý týden úpravy veterinárního zákona, které by mohly usnadnit každodenní činnost chovatelům hospodářských zvířat. Jedná se o návrhy, které zohledňují zkušenosti zemědělců a dávají jim přednost před zbytečnou administrativou. Chovatelské znalosti a dlouholetá praxe by podle tohoto návrhu měly být nově považovány za relevantní kvalifikaci pro vykonání některých úkonů v rámci chovu zvířat. To je přesně cesta ke snižování administrativní zátěže, kterou Asociace soukromého zemědělství ČR požaduje.

Podle veterinárního zákona musí každý chovatel vypracovat pohotovostní plán chovu a také jej průběžně aktualizovat. Toto nařízení ovšem není nastavené na aktuální podobu toho, jak vypadá současná komunikace. Jedná se totiž o seznam telefonních čísel na rozličné orgány, soupis povinností vyplývajících z §11 a §12 zákona, dále zákresy hospodářství, které jsou dnes ovšem dostupné v systému LPIS - podobně jako mapy. Tyto podklady se tak v každodenním chodu farem stejně nepoužívají, protože chovatelé se obrátí rovnou na veterináře, případně na Státní veterinární správu. Zároveň jsou k dispozici celostátní a krajské pohotovostní plány, podle kterých lze řešit akutní situace. Přesto kontrolní orgány vyžadují aktualizace chovatelských plánů. Pozměňovací návrh poslanců, který na popud chovatelů zpracoval náměstek Milan Daďourek (Piráti), proto na místo toho stanoví, aby byly osoby pečující o zvířata jednoduše seznámeny s povinnostmi dle §11 a §12 a zároveň také s tím, jak rychle kontaktovat soukromého veterináře.

Další úprava se týká zjednodušení kvalifikace. Chovatel může podle veterinárního zákona dělat část úkonů bez veterináře, přičemž k části z nich je zapotřebí veterinární kurz. Jedná se o obvyklé zákroky u čerstvých mláďat, o kroky nezbytné pro welfare zvířat (kupříkladu pravidelná úprava paznehtů a kopyt), o prevenci zdravotních potíží či „vnitrodruhové agresivity“. Sem spadají například kastrace, úprava zubů selat, u drůbeže krácení drápů a zobáků a podobně. Nicméně §64b veterinárního zákona vyžaduje rovněž kvalifikaci, která spočívá ve specializovaném vysokoškolském či středoškolském vzdělání v oblasti veteriny.

Zákon přitom neumožňuje uznat praxi jako relevantní kvalifikaci. Řada chovatelů proto nemůže absolvovat veterinární kurz a nemůže tedy úkony vykonávat samostatně, přestože se jedná jinak o zkušené chovatele s každodenní praxí. Pozměňovací návrh zákona proto jde cestou uznání dosavadní chovatelské praxe jako dostatečné kvalifikace pro absolvování uvedeného kurzu. Podobně navrhuje rovněž připustit do kurzu i jednotlivce, kteří získali bakalářský titul z oblasti welfare. Ti jsou nyní vyloučeni, přestože středoškolští absolventi „v oboru činnosti“ kurz absolvovat mohou.

Jednalo by se o předpoklady nutné k tomu, aby chovatelé mohli vůbec absolvovat daný veterinární kurz. Uvedená kvalifikace chovatele bude postačující (dle §64b odst. 2) jen k aplikaci léčiv injekcí u hospodářských zvířat, která chová na svém hospodářství, přičemž se tak uskuteční podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře, a navíc v souladu s vyhláškou. Bendl k tomu poznamenává, že takový postup není rizikový a že by bylo potřeba klást více odpovědnosti na veterináře v terénu namísto přehnaného regulování předpisy. „Myslím si, že nemáme klást chovatelům zbytečné překážky. Měli bychom být vstřícní ke každému, kdo se chce zemědělství věnovat. Například na rodinných farmách se mladí učí hospodaření odmala. To, že pak usoudí, že se jim v dalším rozvoji podniku bude více hodit vystudovat marketing nebo management, by je určitě nemělo diskvalifikovat. A tvářit se, že starší generace s desítkami let praxe není schopná správně ostříhat paznehty ovci, protože nemá maturitu, působí až směšně,“ dodává Daďourek. Pohotovostní plány chovů pak ve shodě s předkladateli považuje za pozůstatek minulých dob. „Po nástupu chytrých telefonů, rozvoji funkcí LPIS, zavedení online registru zvířat a řady oznamovacích povinností ze strany chovatelů je čas také nějaké povinnosti rušit.“

Asociace soukromého zemědělství ČR podporuje tento zjednodušující legislativní návrh do novely veterinárního zákona, protože vychází z principů, na které ASZ ČR klade dlouhodobě důraz. Znalosti se v selských rodinách předávají generačně a sedláci očekávají, že moderní přístup k legislativě by měl právě zohledňovat takový typ praxe, který vychází z praktické zkušenosti, a neupřednostňovat místo něj nadměrnou a v důsledku zbytečnou administrativu.

Pozměňovací návrhy:

https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=710

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR