https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/skodlivost-pesticidu-vychazi-z-aktualniho-vyvoje-poznani-ale-politicka-rozhodnuti-tu-spise-skodi-rika-daniel-jurecka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Škodlivost pesticidů vychází z aktuálního vývoje poznání, ale politická rozhodnutí tu spíše škodí, říká Daniel Jurečka, ředitel ÚKZÚZ

30.7.2020 12:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z debaty o přípravcích na ochranu rostlin, užívaných v současné zemědělské praxi, se poslední dobou vytrácí věcnost a často i faktická správnost. Nejspíš proto, že zneklidňující zmínky o pesticidech kolem nás vyvolávají silné emoce. Nalézt ty správné odpovědi, rozptýlit možné pochybnosti a vyvrátit domněnky o nepřiměřené závadnosti pesticidů jsme pokusili v rozhovoru s Danielem Jurečkou, ředitelem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), v jehož gesci je mimo jiné povolování a inspekce používání přípravků na ochranu rostlin, tedy pesticidů.
 

Někde jsem zahlédl zprávu, že ve světě je zatím známo okolo 34 000 pesticidů, a prakticky všechny jsou odvozeny od zhruba 600 základních chemicky aktivních substancí. Ty čísla znějí ohromně. Odráží ale realitu?

Uvedená čísla se zdají být pochybná. Už pojem „pesticid“ má různý výklad v různých zemích. Například ekologická sdružení i média u nás někdy používají terminologii zaužívanou v USA. A tam se slovem pesticid rozumí pouze přípravky používané v zemědělství proti živočišným škůdcům, tedy insekticidy, moluskocidy, nematicidy, rodenticidy, talpicidy, ale nikoli však herbicidy ani fungicidy. V Evropské unii pojem pesticid zastřešuje dvě hlavní podskupiny: biocidy a přípravky na ochranu rostlin.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Biocidy se používají k ochraně staveb a materiálů proti škodlivým organismům. Třeba proti myši v domácnosti, plísni na zdech, k likvidaci komárů nebo ochraně proti červotočům. Biocidů je tedy více než přípravků na ochranu rostlin a lidé s nimi přicházejí častěji do styku. Mnoho z nich se používá i v domácnostech.

Přípravky na ochranu rostlin (POR) jsou v terminologii EU všechny výrobky, které se používají k ochraně rostlin, tedy i herbicidy k ničení plevelů nebo fungicidy k ochraně proti houbovým chorobám. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zabývá pouze přípravky na ochranu rostlin, zatímco povolování biocidů zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Rozumím. A kolik tedy pesticidů, ve smyslu POR, je tedy v Evropské unii asi tak známo a používáno?

Celkový počet pesticidních účinných látek na světě nelze zjistit pouhým součtem přípravků povolených v jednotlivých zemích, protože stejné přípravky mohou být v různých zemích prodávány pod různými názvy. U přípravků na ochranu rostlin nejsou počty výrobků v EU centrálně vedeny, ale celkový počet schválených účinných látek přípravků na ochranu rostlin v EU je nyní podle databáze Evropské komise 479. Pro porovnání, stránky databáze Evropského úřadu pro chemické látky (ECHA) uvádí 887 biocidních látek obsažených celkem ve 4788 přípravcích.

Ing. Daniel Jurečka (*1968) vystudoval obor specializace šlechtění rostlin na Mendelově univerzitě v Brně. Na ÚKZÚZ začínal jako řadový referent, postupně se vypracoval až na místo ředitele sekce rostlinné výroby a od roku 2014 je ředitelem ÚKZÚZ.
Ing. Daniel Jurečka (*1968) vystudoval obor specializace šlechtění rostlin na Mendelově univerzitě v Brně. Na ÚKZÚZ začínal jako řadový referent, postupně se vypracoval až na místo ředitele sekce rostlinné výroby a od roku 2014 je ředitelem ÚKZÚZ.
Zdroj | Archiv Daniela Jurečky

Pesticidů pro potřeby zemědělství je tedy násobně méně, než biocidů?

Ano. Tady je ale vhodné dodat, že v EU je pesticid definován účelem použití, nikoli složením. Pesticidy nejsou jen chemické výrobky, ale i výrobky obsahující mikroorganismus, potravinářské suroviny, feromony i repelenty. Ostatně, mnoho pesticidů je povoleno k použití v ekologickém zemědělství a pesticidy se používají i v organickém a biodynamickém pěstování. Podle předpisů EU se přípravky na ochranu rostlin rozdělují na přípravky na bázi mikroorganismů a přípravky chemické.

Nás samozřejmě kriticky zajímají ty přípravky chemické.

Do chemických přípravků na ochranu rostlin, tedy jak říkáte chemických pesticidů, patří i výluhy a výtažky z rostlin, potravinářské přípravky a feromony. V médiích často vzniká nedorozumění, když se hovoří o náhradě chemických přípravků ekologičtějšími. Ale ty „ekologičtější“ většinou také rovněž patří v terminologii EU mezi chemické pesticidy. Proto raději hovoříme o rizikových přípravcích a nízkorizikových alternativách.

A co termín „syntetická chemie“, ten je výstižnější?

I pojem „syntetická chemikálie“ je zavádějící. Řada výrobků, používaných v ekologickém zemědělství, rovněž vzniká chemickou syntézou. Řada účinných látek je naopak přírodního původu, a přesto nejsou v EU povoleny vůbec, v důsledku vysokých rizik pro lidi nebo životní prostředí.

Trochu jsme ale odběhli od světa a jeho pesticidů. Přijde mi, že v EU nejsou, v porovnání s ostatními státy, povoleny všechny dosud známé pesticidy a jejich účinné látky. Proč? Jeví se snad některé pesticidní látky Evropanům rizikovější?

Uvažujete správně. Ovšem, nejde jen o rizika. V databázi Evropské komise je uvedeno 1428 účinných látek, z nichž je v EU schváleno jen zmíněných 479. Základním předpokladem povolení je, že si výrobce podá v zemích EU žádost. Není důvod se domnívat, že každý nově vzniklý výrobce třeba v Číně, Thajsku nebo v Bolívii má zájem docílit povolení svých výrobků v EU. Nehledě na to, že výrobci berou do úvahy náklady.

Povolovací procesy v EU jsou jednoznačně nejpřísnější a nejnáročnější na světě. Proto jsou pro žadatele i velmi drahé. Jsou i velmi náročné na rozsah dokumentace, kterou musí žadatel doložit bezpečnost výrobků a účinných látek. Mnoho účinných látek zmizí z trhu z rozhodnutí samotného výrobce, který již nemá zájem ji vyrábět.

Takže tu anomálii, že je jinde ve světě používat smí, a u nás nikoliv, vysvětluje čistě jen rozhodnutí výrobce?

Důvodů, proč není konkrétní pesticidní látka v EU povolena, může být několik. Výrobce třeba podal žádost o povolení, ale nedodal potřebnou dokumentaci nebo výrobce podal žádost i dokumentaci, ale v důsledku právních nebo administrativních problémů nebylo možno ji kladně vyřídit. Vše také může být součástí schvalovacího procesu, kdy se účinná látka nebo přípravek se ještě hodnotí nebo účinná látka nebo přípravek při navrženém použití nesplnila kritéria pro povolení.

Třeba i pro nedostatečnou účinnost?

Ano, i účinnost patří mezi kritéria povolení. Přípravek nemusí být povolen jen proto, že je látka příliš riziková, ale i proto, že nebyla shledána jako dostatečně účinná, anebo má negativní vliv na ošetřovanou plodinu. Použití nedostatečně účinného pesticidu se dle legislativy EU považuje za zbytečnou zátěž pro životní prostředí, ať už je jeho složení jakékoli.

Přípravek nemusí být povolen jen proto, že je látka příliš riziková, ale i proto, že nebyla shledána jako dostatečně účinná, anebo má negativní vliv na ošetřovanou plodinu. Ilustrační snímek.
Přípravek nemusí být povolen jen proto, že je látka příliš riziková, ale i proto, že nebyla shledána jako dostatečně účinná, anebo má negativní vliv na ošetřovanou plodinu. Ilustrační snímek.

Je možné, že by u nás prošel schválením pesticid, který by v rámci EU neprošel? Je naše legislativa v tomto ohledu přísnější, benevolentnější?

Procesy povolování účinných látek i přípravků na ochranu rostlin stanoví přímo aplikovatelný předpis EU (Nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009). Národní předpisy nemohou tyto procesy měnit.

Proces povolení v EU má dva stupně: schválení účinné látky Evropskou komisí a teprve následně povolení přípravku jednotlivými členskými zeměmi. V EU máme stejné procesy, stejné požadavky na odbornou dokumentaci, stejné postupy hodnocení a stejná rozhodovací kritéria. Odborné hodnocení přípravků na ochranu rostlin probíhá ve spolupráci s ostatními zeměmi. Česká republika tedy není ani přísnější, ani benevolentnější.

Jakou roli v procesech schvalování hraje UKZÚZ?

ÚKZÚZ funguje stejně jako všechny podobné povolovací a inspekční orgány v zemích EU. S výjimkou oblasti zdraví lidí, kterou u pesticidů zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. ÚKZÚZ provádí i kontrolu a dozor nad uváděním přípravků na trh a nad jejich používáním.

Jak konzistentní jsou ony zákazy a povolení, kterými se použití pesticidů řídí? Víte, napadne mě třeba skupina neonikotinoidů: zažívaly ohromný boom, na trhu s insekticidy to byla nezpochybnitelná jednička, v produkci, v prodeji i v použití. V dubnu 2013 rozhodla Evropská Komise, že použití tří ze sedmi těchto látek bude regulovat, zakáže jejich používání. Proč?

To, na co se tážete, je jedním ze stěžejních pilířů současného systému povolování přípravků na ochranu rostlin v EU. Jde o to, že účinné látky se povolují na omezenou dobu, stejně jako přípravky. A po uplynutí doby povolení se provádí tzv. obnova povolení. Při obnově se provede přehodnocení účinné látky i přípravku podle současných poznatků a aktuálních odborných metodik, které se stále vyvíjí v souladu s vývojem vědy a vědeckého poznání. Dělá se vždy také rešerše vědecké literatury a zdrojů, které se v mezidobí publikovaly. Pokud se změní metodologie samotných testů, musí výrobce dodat i nové studie, provedené podle posledních metodik. Dalším zdrojem informací, které se berou do úvahy, jsou výsledky inspekční činnosti a tzv. monitoringu.

Účinné látky se povolují na omezenou dobu. Ilustrační snímek.
Účinné látky se povolují na omezenou dobu. Ilustrační snímek.
Foto | tpmartins / Flickr

Monitoringu?

Systémy monitoringu jsou zavedeny v mnoha oblastech, souvisejících se zdravím lidí a s životním prostředím, a sledují, nakolik jsou opatření k omezení rizika, stanovená u přípravků na základě experimentálních studií, účinná i v reálné praxi. Pokud se při obnově dojde k závěru, že látka nebo přípravek už kritéria nesplňují, povolení není obnoveno nebo je omezeno. To je případ i u tří neonikotinoidů. Evropská komise a členské země reagovaly na vývoj poznání, který je přirozený a probíhá ve všech oblastech lidské činnosti. Od 90. let se několikrát změnila kritéria pro povolení. Přirozeně se pak stane, že to, co bylo povoleno v 90. letech, již nová kritéria nemusí splnit. Je to přirozené a měli bychom být rádi, že systém v EU je nastaven na odborný vývoj poznání i vývoj společenských preferencí.

Že jsou neonikotinoidy problém - to se opravdu dřív, než v roce 2013, nevědělo?

Po přehodnocení tří neonikotinoidních látek podle nové metodiky, po prozkoumání závěrů monitorovacích studií a rovněž nových vědeckých výsledků, byl odborný závěr takový, že je vhodné přistoupit u některých plodin k výraznějším restrikcím, aby se snížilo předpokládané riziko. Ale nešlo tu o riziko hromadných otrav, ale riziko snížení životaschopnosti včelích a čmeláčích kolonií.

V důsledku obrovského tlaku aktivistů a následně i médií se nakonec spíše politicky než odborně rozhodlo, že se přistoupí k minimalizaci možného styku opylovačů s těmito látkami. Nyní tyto látky nejsou v EU přímo zakázány, ale smějí se používat pouze ve sklenících.

Ale ty tři neonikotinoidní látky – imidakloprid, thiametoxam, klothianidin – přece byly odpovědné za masivní úhyny včel, ne?

Opravím vás. Důvodem nebyly masívní úhyny včel. Hromadné úhyny včel v důsledku akutní otravy neonikotinoidy byly zaznamenány zhruba před deseti lety v Porýní, ve Slovinsku a v Itálii. Zjistilo se, že hlavní příčinou byl úlet prachu z nekvalitně namořeného osiva kukuřice na kvetoucí porosty řepky. V dalších zemích EU, například v Rakousku, Řecku, Maďarsku, České republice ani na Slovensku nebyly hromadné otravy neonikotinoidy nikdy zaznamenány. A to přestože právě Řecko, Maďarsko a Česká republika jsou země s nejvyšším počtem včelstev připadajících na kilometr čtvereční.

Otravy se tehdy řešily zpřísněním požadavků na kvalitní moření a omezení úletu prachu. Rovněž se rozběhla celá řada monitorovacích systémů a vědeckých studií zaměřených na neonikotinoidy. Později byla zcela přepracována i odborná metodika na hodnocení vlivů na opylovače, která se nyní nezabývá jen vlivem na chované včely, ale také na čmeláky a samotářské včely. Jinak mnozí odborníci tehdy říkali, že pokud tyto látky mají tak zásadní vliv na opylovače, pak zastavení jejich použití na venkovních plochách musí vyvolat rychlý nárůst počtu opylovačů v přírodě. A můžete sám posoudit, zda k němu po několika letech razantních restrikcí skutečně došlo.

Letos 10. února rozhodla Evropská komise, že dvě další substance (chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl) už nesplňují kritéria evropské směrnice o pesticidech. Což mě trochu překvapuje, protože tyhle látky byly vyráběny snad už od roku 1965. Znamená to, že tyto dvě látky byly po celou dobu závadné, pro lidské zdraví a životní prostředí?

Totéž jako v předchozí odpovědi. Metodiky pro odborné hodnocení i kritéria pro stanovení toho, co je bezpečné se vyvíjejí, stejně jako vědecké poznání. Chlorpyrifos i chlorpyrifos-methyl byly až do posledního rozhodnutí Komise shledány jako bezpečné a splňovaly v době povolen všechna kritéria pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Pokud bychom chtěli, aby se rozhodnutí v oblasti povolování neměnila, museli bychom v EU zastavit změny odborných metodik a rozhodovacích kritérií.

Mohou být experti z pracovišť UKZÚZ dodatečně soudně popotahováni za to, že v minulosti schválili, připustili použití nějaké látky, u které se později, dodatečně, prokázala její závadnost?

V případě posuzování pesticidů jde o vysoce expertní záležitost, na které se podílejí odborníci ze všech zemí EU a několik orgánů Evropské unie. To, že se při pravidelné obnově povolení shledá, že se u některé schválené látky nebo přípravku po přehodnocení podle zcela nové odborné metodiky změní i vyčíslení rizika, se nedá považovat za provinění toho, kdo provedl hodnocení před mnoha lety podle tehdy platných vědeckých postupů a závazných kritérií. Naopak, je třeba považovat za obrovskou přednost povolovacího systému v EU, že požadavky na podklady, postupy hodnocení i rozhodovací kritéria se pružně vyvíjejí spolu s vývojem vědeckého poznání.

Není na místě přirozené důsledky těchto změn označovat za něčí provinění. Evropský systém je postaven tak, že veškeré kroky a hodnocení jsou podrobeny několikanásobné kontrole odborníků všech ostatních členských zemí i Evropské komise a ať už úmyslné nebo neúmyslné porušení platných postupů a kritérií je prakticky vyloučeno. Princip předběžné opatrnosti je do systému předpisy EU zapracován tak, že je mnohem pravděpodobnější, že budou přípravek nebo účinná látka omezeny více, než to odpovídá reálným rizikům, než že tato rizika budou podceněna.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (126)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

30.7.2020 10:23
Tak zde máte rozhovor s ředitelem UKZUZ. Nevím, co více by se už dalo k této problematice říci. Je to střízlivý, věcný a hlavně pravdivý rozbor. Samozřejmě souhlasím.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 11:45 Reaguje na pavel peregrin
No vidíte, už v nadpisu je zmiňována současná úroveň vývoje poznání, a to je jádro toho, o čem tady opakovaně píšu. Lidská úroveň znalostí v oblasti pedologie, půdní mikrobiologie, entomologie... je natolik tristní, že tvrzení o neškodnosti pesticidů, je někde v rovině zbožných přání. Na místě je tedy konzervativní přístup, nikdo totiž netuší, jakou černou labuť si tímto vytváříme.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 12:01 Reaguje na Jakub Graňák
Tak toto bych si netroufl tvrdit, že toho o půdě známe málo. Nehledě na to, že zkoušení takových látek probíhá tím, jestli to co tam žije přežilo či nepřežilo a když nepřežilo, jestli se to obnovilo, na tom opravdu není nic převratně složitého. Takže tento systém je na správné cestě a mělo by se v něm pokračovat, vyvíjí se tak jako všechno ostatní. Naopak tomuto systému a přírodě škodí spíše jak bylo napsáno v nadpisu, politická rozhodnutí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 12:25 Reaguje na Jiří S
Dle předních pedologů jsme někde na úrovni 20% znalosti všech vztahů a zákonitostí, které v půdě probíhají (tato neznalost se týká především půdního života, nikoli fyzikálních a chemických procesů - ty se totiž dají snadno laboratorně kvalifikovat a kvantifikovat). Co se týče znalostí taxonomie půdního edafonu a jeho ekologie (v původním významu tohoto termínu) je to ještě méně, tudíž jak jsem uvedl: zbožné přání.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 13:12 Reaguje na Jakub Graňák
To co jste přece ale řekl, nerozporuje vůbec můj příspěvek. Nepopírám, že neznáme moc půdní vztahy, avšak lze určit podle těch co známe jaký bude efekt a kvantifikovat ho na neznámé.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 13:22 Reaguje na Jiří S
Když známe 20% znalostí v souvislostí s používáním chemie v zemědělství je to asi jako by lékaři (a zvěrolékaři) věděli, že savci mají čtyři končetiny, semo tamo i oháňku, hlavu krk a vniřtní orgány a to by bylo těch 20% znalostí, skterými by měli léčit.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 13:56 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneši, přečtěte si ty komentáře ještě jednou a zkuste relevantně přispět prosím. Nemáte pravdu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 19:42 Reaguje na Jiří S
Ale mám, v podnikukde jsem pracovalaž do důchodu v jedné z řídících funkcí (národním, později státním), byl také výzkumný ústav chemikálií. Z oddělení výzkumu a vývoje chemických přípravků pro zemědělství - agrochemikálí(mimo neantibiotických stimulátorů růstu), se nikdo nedožil ani 50 let věku, všichni zemřeli s diagnostikovanou rakovinou, tu jater, tu jiných orgánů. A to věděli o předmětu výzkumu podstatně více, než je těch 20%.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:00 Reaguje na Jiří Daneš
Tak ještě, že jste se vy dožil tak vysokého věku, aby jste nám to tu mohl říct. Co to bylo za firmu prosím?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 16:47 Reaguje na Jiří S
Lachema, oborový podnik Brno.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:27 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě bych se chtěl optat, kdy jste tam skončil? Protože podle vašich milných představ a různých tvrzení bych řekl, že už nejméně 30 let jste v důchodě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 16:58 Reaguje na Jiří S
A co má být? Pracoval jsem do 68 let svého věku. Obor sleduji dodnes ze zájmu. Měl jsem totiž to štěstí, že jsem celý pracovní život dělal to, co mě bavilo a baví i dnes, přesto že se tím už nemusím živit. Děti vystudovali zemědělství.
A píše se "mylných", nikoliv "milných", je to od slovesa mýliti se, potažmo od podstatného jména omyl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 16:59 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava - vystudovaly
Odpovědět
JS

Jiří S

2.8.2020 21:00 Reaguje na Jiří Daneš
Každý můžeš občas udělat chybu, navíc když ji píše ve spěchu, nemusíte mne tu tak agresivně opravovat, protože si ve svém věku připadáte jako geroj, který každého musí naučit a poučit, což zde dělate. Pokud jste skutečně pracoval v Lachemě, tak by jste se do zemědělství vůbec neměl fušovat.

Skutečně vaše děti dělají v zemědělství? Jsou to agronomové, nebo jen nějací analytici v laboratoři?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 13:24 Reaguje na Jiří S
Když známe 20% znalostí v souvislostí s používáním chemie v zemědělství, je to asi jako by lékaři (a zvěrolékaři) věděli, že savci mají čtyři končetiny, semo tamo i oháňku, hlavu, krk a srdce, žaludek a další vniřtní orgány; a to by bylo těch 20% znalostí, s kterými by měli léčit, třeba Vás Jiří S.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 18:37 Reaguje na Jiří S
Rozporuje, nelze z kusých vědomostí usuzovat o vlastnostech komplexních, mnohonásobně provázaných systémů, každá drobná odchylka může v důsledku způsobit katastrofu. Ještě před zhruba 30ti lety se počítalo, že taxonomie půdních mikroorganismy čítá stovky až malé tisíce druhů, dnes díky pokroku v oblasti molekulární taxonomie víme, že jsou to desetitisíce taxonů. Jejich vzájemné interakce a vliv na okolní prostředí neznáme, nemůžeme tudíž jednoduše extrapolovat z toho, co už víme.
Opět se dostáváme na půdu, kde řádí fenomén epistemické arogance. Je třeba mít vždy na paměti, že lidský mozek upřednostňuje známé před neznámým a přikládá tomu příliš velkou váhu.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 05:59 Reaguje na Jakub Graňák
To máte pravdu, že čítá desetitisíce taxonů. Ale pořád jsou to půdní bakteri, či živočichové stavěné na stejné bázi fungování. Tudíž dle vlivu na těch 20 % znalostí můžeme určitě, že stejně špatně se bude účinná látka chovat k ostatním.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.7.2020 10:06 Reaguje na Jiří S
Nejde jen o bakterie, ale také archea, houby, řasy a celou řadu dalších eukaryot, tedy obrovskou a velice rozmanitou skupinu organismů. Jen u bakterií se jedná o více než 25000 fylotypů, jejichž funkční diverzita je z velké části sdílena vertikálně, tudíž tu máme tisíce funkcí, které v rámci půdy zastávají bakterie. A teď k tomu připočítejte ty další organismy co jsem uvedl výše a další interakce... zjistíte, že se jedná o jeden z nejsložitějších a nejkomplexnějších systémů na světě, zjednodušování tady skutečně není na místě.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:31 Reaguje na Jakub Graňák
Ale pořád známe od každé jmenované skupiny něco a na tom základě se dá posuzovat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 17:02 Reaguje na Jiří S
Posuzovat? Co? Vždyť ani nevíte, že nic nevíte.
Odpovědět
sv

2.8.2020 19:37 Reaguje na Jiří Daneš
Takovou míru sebekritiky bych od vás nečekal.
Odpovědět
JS

Jiří S

2.8.2020 21:01 Reaguje na Jiří Daneš
Já prostě nemohu uvěřit, že jste mohl pracovat někde na vedoucí pozici v takové firmě jako je Lachema, možná proto skončila a převzali ji Chorvat, tvrdit tu takové plky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:16 Reaguje na Jiří S
To je dost naivní představa. Právě díky tomuhle zkratkovitému uvažování, je diverzita tam, kde momentálně je.
Odpovědět
sv

3.8.2020 20:39 Reaguje na Jakub Graňák
Tak, tak, zelení magoři zamořili kde co.
Odpovědět
sv

2.8.2020 20:35 Reaguje na Jakub Graňák
Takže by se rozhodně neměly používat prudké jedy jako zelená a modrá skalice, povolené v tzv. biozemědělství jako pesticidy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:13 Reaguje na
Jednoduchý dotaz: co vzniká rozkladem těchto jednoduchých anorganických molekul? Jaká je toxicita produktů rozkladu těchto molekul? Jak dlouho trvá, než se molekula modré skalice rozloží na oxid měďnatý a oxid siřičitý?

Stačí porovnat s dobou rozkladu např. glyfosátu, a je hned jasno, proč jsou tyto látky povolené pro ekologické zemědělství. Nehledě k faktu, že např bordeauxská jícha se používala již před stoletím.
Odpovědět
sv

3.8.2020 20:37 Reaguje na Jakub Graňák

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 22:42 Reaguje na

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
sv

4.8.2020 23:17 Reaguje na Jakub Graňák

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
sv

6.8.2020 21:55 Reaguje na Jakub Graňák

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.7.2020 22:21 Reaguje na Jiří S
Řeknu to jinak - pesticidy, organofosfáty, perchlor vymyslel člověk ve své době moudrý. Nakonec i Cyklon B vymyslela rakouská vědkyně pro chranu zemědělských produktů, následně zneužítý fašisty v nejstrašnější vyhlazovací válce 20.století. Chemické látky používané v zemědělství jsou dnes nevyhnutelnou pomocí. Bez chemie by dnes asi světová populace byla vystavena hladomorům jež evropské národy zažily ve středověku. Ekologické organizace bohužel nedokáží přijít s konstruktivním řešením ochrany člověka a jeho výživy. To je zatím na vzdělancích z oborů chemickotechnologických a zemědělských a lesnických. Zemědělci a farmáři si svoje ochranné prostředky nevyrábějí ale jsou odkázáni na chemický průmysl a jeho vzdělance. V nedávné minulosti, byl v ČR příklad podnikatele, jenž vědomně při výrobě spotřebního nápoje zamněnil potravinářský líh za technický líh (denaturovaný). A nebál se tento produkt nabízet obchodníkům.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.7.2020 22:39 Reaguje na Krejcar Stanislav
Myslím si, že by jsme se měly vrátit k heslům - jako ani zrno nazmar, a potravu hrabošům, syslům a ostatním polním škůdcům jež jsou staletí zmámími a proti nimž už sedláci a statkáři bojovali v zájmu ochrany své úrody a tedy svého podnikání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 17:51 Reaguje na Krejcar Stanislav
Toto heslo v určitých segmentech společnosti (různí Jandejsci) nikdy z módy nevyšlo, dokladem budiž každoroční nadprodukce např pšenice. Dalším aspektem je pak současná pesticidní likvidace všeho živého, nikoli jen škůdců.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 18:16 Reaguje na Jakub Graňák
Ps: používat heslo bolševických kriminálníků jako jakési motto selského stavu, který titíž bolševici zlikvidovali, je skutečně chucpe
Odpovědět
va

vaber

31.7.2020 09:13 Reaguje na Jakub Graňák
když určím hodnotu 20% znalostí ,musím vědět co je 100% a to by znamenalo vědět vše co ještě neznám, není, v tom logický rozpor ? skoro bych řekl že je to nesmysl
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.7.2020 09:50 Reaguje na vaber
Jednoduše: jsme schopni přesně určit objem biomasy z půdního vzorku, to je těch 100%. Co však schopni určit nejsme, je taxonomické složení toho vzorku a jeho interakce, to je těch cca 20%. Stejně, jako je tomu u zkoumání vesmíru, temné hmoty... žádný rozpor v tom není.
Odpovědět
va

vaber

1.8.2020 09:33 Reaguje na Jakub Graňák
já v tom rozpor vidím
temnou hmotu bych do toho nemotal odborníkům nesedí výpočty s realitou,takže místo toho aby odborníci řekli že neznáme pořádně gravitační zákon v makrokosmu,vymyslí se temná hmota a temná energie a už to funguje
odborníci neradi přiznávají že něco neví
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:19 Reaguje na vaber
Dobře vynechme kosmologii.
Platí co jsem uvedl výše, stanovit objem organické složky půdy není problém, problém je zjistit co ta složka je, z čeho se skládá, k čemu slouží... co je na tom rozporuplného skutečně nechápu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.7.2020 12:18 Reaguje na Jakub Graňák
Nemůžeme přece vůbec čekat, že přijde nějaký konvenční zemědělec a nebo úředník a řekne, že je něco špatně.... proč by to dělali, když se kola businessu točí, úředníci úředničí a vše je "jak má být"...

Jinak vědomostí o půdě už máme dost na to, abychom mohli tvrdit, že současné používání látek na ochranu rostlin atd. zabíjí půdu a zdaleka nejen jí.... jenomže na to se samozřejmě musíte zeptat odborníka na půdu a ne odborníka na povolování látek na ochranu rostlin....

Tento článek je fraška.....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 13:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Souhlasím, jen si dovolím poznamenat, že jde o komplex zjednodušeně nazvatelný "moderní intenzivní zemědělství", nejde jen o pesticidy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.7.2020 14:44 Reaguje na Jakub Graňák
Samozřejmě. Hraje tam roli i utužování půdy a další aspekty působení konvenčním zemědělstvím.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

2.8.2020 11:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jak se tedy liší konvenční zemědělství od bio zemědělství ?? Utužuje se půdní skelet v obou případech stejně a stejnými nástroji a stroji. U biohospodaření se uživatelé nevrátili k balančním pluhům a lanové orbě a údržbě pozemků. To dělali částečně zahrádkáři za socialismu, když na svých zahrádkách používali stavební vrátek po skončení stavby.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 19:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, tento šlánek je skutečně šaškárna, zaštítěná politiky jmenovaným ředitelem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 19:46 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava: článek
Odpovědět
sv

1.8.2020 00:01 Reaguje na Jiří Daneš
Jinými slovy, fakta vám nejdou pod čumák.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 17:12 Reaguje na
Páně ředitelova tvrzení mně skutečně nejdou pod čumák, jsem chemik a vím co syntetické (ne přírodní) chemické sloučeniny zdravotně obnášejí.
Odpovědět
sv

2.8.2020 20:38 Reaguje na Jiří Daneš
Aha, takže přírodní jedy jako zelená a modrá skalice (povolené v tzv. biozemědělství jako pesticidy) jsou podle vás zdravotně naprosto v pořádku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 16:04 Reaguje na
Neplácejte blbosti, nic takového jsem neřekl. Co Vy víte třeba o obsahu sloučenin železa a mědi v člověkem nedotčeného přírodního prostředí?
Odpovědět
sv

6.8.2020 21:48 Reaguje na Jiří Daneš

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
sv

18.8.2021 21:05 Reaguje na Jiří Daneš
Aha, takže přírodní jedy jako zelená a modrá skalice (povolené v tzv. biozemědělství jako pesticidy) jsou podle vás zdravotně naprosto v pořádku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 17:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nerad ekoaktivisty, ale naprosto souhlasím Vaším tvrzením o používání látek na ochranu rostlin a proti plevelům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 16:24 Reaguje na Jakub Graňák
Totéž se dá s úspěchem tvrdit o veškeré rovině všeho, co člověk využívá pro svoje bytí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 18:16 Reaguje na pavel peregrin
Nepochybně, absence pokory je to, co nás jednou zničí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 18:30 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 13:15 Reaguje na pavel peregrin
Ještě poznámka k té chemii obecně, ale i konkretně: Psal jsem o resistenci patogenů způsobené nízkymi dlouhodobými dávkami antibiotik v potravě následkem jejich používání při chovu hospodářských zvířat. Rezistence patogenů je častou příčinou dlouhodobého nehojení ran po úrazech, či obtíží při léčbě třeba zánětů průdušek či nevirózních zápalů plic, které mohou končit i smrtí pacienta. Zemědělci to buď bagatelizovali nebo přímo popřeli. Dokonce jakýsi "agris" žádal zdroj.
Tady je jeden ze zdrojů a to čerstvý : Seznam Zprávy, Zprávy, Svět, Třetina našich kuřat trpí nemocí, přiznalo KFC v Británii a Irsku, 30.7.2020

KFC se skrze podpis dokumentu iniciovaného neziskovými organizacemi zavázalo, že zlepší podmínky pro život kuřat. Nově bude od svých 34 dodavatelů požadovat pomalejší chov, který má snížit náchylnost k nemocem a s tím i potřebné množství podávaných antibiotik.
Silně pochybuji, že je to u nás jinak. Ještě poznamenávám, že před rokem 1989 (od 70. let) platil v komunistickém Československu zákaz používání antibiotik v chovech nejen kuřat, ale hospodářských zvířat vůbec, proto byly dováženy a vyráběny neantibiotické stimulátory růůstu hospodářských zvířat (pro drůbež na př. Nitrovin). Vím to proto, že jsem na toto téma napsal a na červený diplom obhájil, svou diplomovou práci.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 14:06 Reaguje na Jiří Daneš
Jak můžete tvrdit, že tohle je zdroj? Z tohoto zdroje nevíte nic, jak se kuřata chovala, jak rychle rostou, čím jsou krmena, jestli a jak jsou jim antibiotika podávána. Střílíte jen do větru.

Přečtěte si i anglický odkaz ve vašem odkazu, jak jsou tito brojleři chování. Pokud by se chovatelé starali o podestýlku, tak jak se má, tak by problémy s nohama takové neměli, tam je ta prvotní chyba, ne v antibioticích. Druhým problémem je přešlechtění a rychlý nárůst svaloviny a tím zatížení právě nohou. Tyto dvě kombinace jsou hlavní příčinou těchto problému a opakuji, ne antibiotik. To je jak kdyby jste řekl, že 50 kg člověk bude mít stejně rychlý průběh léčby bércových vředů jako 200 kg člověk.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 16:36 Reaguje na Jiří S
Při 35 dnech výkrmu brojlera to kuře v podstatě nemá čas ani zaregistrovat, řekl bych. Asi budu označen za cynika.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 20:01 Reaguje na pavel peregrin
To je názor člověka, který o odborných aspektech výživy drůbeže nemá ani základní znalosti, snad kromě toho, že jde o ptáky hrabavé a sype se jim také zrní v drobném chovu (jinak jen krmné směsi).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 06:48 Reaguje na Jiří Daneš
To je názor člověka, který se nezabývá hovadinami, ale posuzuje svět pragmaticky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 19:56 Reaguje na Jiří S
Mohu. Problém je v používání antibiotik, protože na popsané zdravotní problémy jsou k dispozici i jiná léčiva.
Zdroj dokladuje zcela zřetelně používání antibiotik, které kritizuji a u kterého bylo již před mnoha desetiletými nezvratně mnoha studiemi prokázána jeho škodlivost. Naučte se chápat napsané a přečtené. V tom zdroji je dokonce napsáno, že kuřata rostou tak, že porážena jsou 30ti denní kuřata, pokud ovšem KFC, jako zpracovatel, který to tvrdí a kaje se za to, nebyl uveden dodavateli v omyl.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:03 Reaguje na Jiří Daneš
Já samozřejmě text chápu velice dobře a očividně i ten v angličtině, což se o vás říci nedá. Jediné co jste tu uvedl správně je, že čas na porážku se pohybuje mezi 29 - 31 dny.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 17:18 Reaguje na Jiří S
Nejste ta úroveň (ten "level", německy die Ebene) která by mě mohla urazit; i kdyby jste se o to pokoušel sebe více.
Odpovědět
JS

Jiří S

2.8.2020 21:03 Reaguje na Jiří Daneš
Já se Vás ale nesnažím urazit pane Daneši. Jen chci, aby jste četl pozorně a snažil se pochopit anglicky psaný text, tak jak byl skutečně napsán. Ne jen kuse a dle Vašich představ.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 16:13 Reaguje na Jiří S
Já o použití antibiotik při chovu kuřat, uvedené v textu ("KFC se skrze podpis dokumentu iniciovaného neziskovými organizacemi zavázalo, že zlepší podmínky pro život kuřat. Nově bude od svých 34 dodavatelů požadovat pomalejší chov, který má snížit náchylnost k nemocem a s tím i potřebné množství podávaných antibiotik."), Vy o chorobách, zaviněných způsobem chovu kuřat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.7.2020 12:11
Vrchní úředník nám tu krásně popsal jak pracuje UKZÚZ.... úplně stejně by situaci pojal třeba ředitel LČR, povodí, atd..... úředník totiž ani není člověk, je to stroj na opakování úkolů dle tabulky nebo jiného "programu"....

Podle těchto pánů je v podstatě vždy všechno v pořádku... nikdo za nic nemůže, všichni jen dělají svou práci.... klasika.... i kdyby svět shořel v plamenech, tak nikdo za nic nemůže....

Lidi už ale mají dost těchto pohádek od úředníků.... ti nikdy nepůjdou sami proti sobě, aby vznesli obavy nad tím co je jim předkládáno, že mají dělat...

Vždy když se řeší nějaké téma, tak úředník jen udělal svou práci a o reálných důsledcích jejich činnosti už vést diskusi nechtějí...... osobní zkušenost........






Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.7.2020 13:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A tak to je s úřady a úředníky ve všem, dnes zejména.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.7.2020 14:47 Reaguje na Jiří Daneš
Nikdo samozřejmě netvrdí, že můžou za všechny problémy světa, ale nesou spoluvinu tak jako jiní v tomto bludném kruhu týkajícím se jejich činnosti.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

31.7.2020 06:49
Pěkný článek. Díky.
Skvělé odpovědi, pane řediteli. Díky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 17:52 Reaguje na Katka Pazderů
Informace zda je splněn nějaký v určité době platný předpis,což je obsah článku, je jak dokazuje historie používání DDT (na škodlivost se přišlo až po mnoha letech užívání), nebo dalších chlorovaných organických sloučenin (a nejen těch), nevypovídá o skutečné škodlivosti nebo neškodlivosti chemické sloučeniny při praktickém používání v terénu. Dlouhodobé účinky nízkých dávek na živé organismy, v tomto případě na člověka, je možné zjistit jen dlouhodobým sledováním, nikoliv vytvářením nějakých modelů. Stejná situace je u léků, proto od objevení a vytypování molekuly trvá uvedení do prodeje i 20 let. Poukazování na vědecký pokrok je irelevantní, vyvíjí se především přesnější metody schopné indikovat stále menší množství látek, ale méně schopnost indikovat dlouhodobý účinek dlouhodobých podprahových dávek, té které chemické sloučeniny, na člověka. A o ten účinek u agrochemikálií jde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2020 07:10 Reaguje na Jiří Daneš
S tím, že se vyvíjejí stále přesnější metody schopné indikovat stále menší množství reziduí souhlasím. Jenže problém je v tom, že i když se účinná molekula vyvíjí dejme tomu 15 let, aby se zjistil její skutečný dlouhodobý účinek, to se domnívám, že nestačí ani padesát let. Z agrochemikálií je to příklad glyfosátu, okolo něhož se nyní vedou vášnivé diskuze a stejně je to pořád v rovině různých teorií a z léků stačí jmenovat obyčejný acylpyrin- jak dlouho je již na světě, přes sto dvacet let určitě a přesto si troufám tvrdit, že doposud nikdo neobjasnil veškeré jeho účinky a interakce s lidským organismem, zrovna tak jako s obyčejným vitaminem C. Vždy to je a bude něco za něco.
Odpovědět
MG

Martin Grof

3.8.2020 09:39 Reaguje na pavel peregrin
Porovnávání pesticidů s léky a léčbou je principiální a logický nesmysl. Člověk-pacient je vybaven svobodnou vůlí a pokud je při vědomí, souhlasí s aplikací léku. Uvnitř vlastního těla bojuje s patogenními organismy, aby byla co nejdříve opět nastolena potřebná rovnováha v přírodou vytvořeném jedinci. Další jedinci nejsou léčbou ohroženi.
Oproti tomu zemědělec opakovaně vytváří stále větší, v přírodě zcela cizorodé monokulturní plochy, když o jejich přežití do sklizně bojuje používáním různorodých jedů. To je zjevně úplně jiný princip. Nejedná se o léčbu, ale o válku proti přirozeným ozdravným mechanismům, kterými příroda bojuje proti člověkem uměle vytvářené nerovnováze. Navíc se přitom dlouhodobě kontaminuje životní prostředí a ohrožuje ostatní necílová fauna a flóra.
Nediskutujeme o ničem jiném, než jaké celkové náklady tento způsob hospodaření zahrnuje a jaká je vůbec jeho udržitelnost. Kontaminovaná podzemní voda, degradace půdního fondu, sucho, úbytek hmyzu, zvěře, nárůst onkologických onemocnění, alergií, hormonálních poruch atd.atd.atd. To opravdu není žádná léčba.
Jediné možné řešení je hledání udržitelného hospodaření a využití veškerých účinných postupů, které lidstvo doposud nasbíralo. (Důsledné střídání plodin, hluboká orba, menší půdní bloky, atd.) Potřebné znalosti dávno máme k dispozici. 10.000.000 obyvatel uživilo naše zemědělství i před 100 lety úplně bez chemie. Pouze chybí vůle po jejich moderním a chytrém využívání.
Vývoj nových jedů, které jenom nahradí ty zakázané, takovou cestou není. A slovům "rostlinolékařská péče", by měl být přiřazen správný význam. Lékařská péče to opravdu není.
V praxi se jedná především o chemický boj za přežití velkých monokulturních ploch. Cílem je aktuální krátkodobý zisk bez ohledu na celkové náklady.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 10:28 Reaguje na Martin Grof
Pěkně vyjádřeno. Také to tak cítím.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:45 Reaguje na Martin Grof
Krásně formulováno, není co dodat
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.8.2020 16:49 Reaguje na Martin Grof
Psal jsem o modelování účinků a jejich časové náročnosti. A logická podobnost je v tom, že pokud vpravuji do těla biologicky účinné sloučeniny, ať jako léčbu vědomě, nebo jako kontaminant s potravinami nevědomě bez svobodné vůle (proto že jíst musím volky nevolky, pokud nedržím hladovku), je vliv na tělesný organismus nepopiratelnýný, v případě léku lze předpokládat, že léčivý, v případě agro chemikálií (obecně) nepříznivý a snad nikdy neutrální, ale často nezjištěný.
Jinak samozřejmě s obsahemvašeho příspěvku souhlasím
Odpovědět
MG

Martin Grof

3.8.2020 18:48 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneši já Vám úplně rozumím a souhlasím. Protože však znám argumentaci pana Peregrina již z jiných diskusí, dobře vnímám jeho snahu stavět na stejnou rovinu vědecký pokrok ve vývoji léčiv a pokrok ve vývoji chemických prostředků na ochranu rostlin. Tímto porovnáváním se snaží legitimizovat jejich takřka nekontrolované užívání v otevřené kulturní krajině. Jedná se přeci o vědecký pokrok a vědecky ověřené metody.
Chtěl jsem svými příspěvky upozornit, že dílčí analogie ve vývoji látek (léčiva vs. pesticidy) nesmí vyvolávat zdání, že se jedná o stejně legitimní a srovnatelné záležitosti. Jinak děkuji za Vaše kvalitní příspěvky.
Odpovědět
MG

Martin Grof

6.8.2020 00:05 Reaguje na Jiří Daneš
Dovolím si Vás podpořit. Například výrobce PCB mnoho desetiletí tajil nebezpečné vlastnosti této látky, což se následně zjistilo z uniklých archivních dokumentů. Takže se vědělo, ale ziskuchtivost byla mocnější. Úředníci v tomto případě zasáhli se zpožděním několika desetiletí, kdy už byly důsledky toxicity náležitě projevné.
Odpovědět
MG

Martin Grof

2.8.2020 18:05
Vůbec nic neříkající článek. Všechny látky na zabíjení živých organismů - škůdců a plevelů -jsou ze své podstaty nebezpečné i pro necílové organismy. Pokaždé na buněčné úrovni rozvracejí metabolické procesy, které ke svému životu analogicky využívají i necílové organismy. Při plošné aplikaci těchto látek dochází naprosto zákonitě k nežádoucí interakci s okolním prostředím i dalšími organismy. Ten rozhovor je v podstatě politické vyjádření o obecně popsaných schvalovacích procesech. To je zoufale málo, když se v podstatě bavíme o možnostech přežití a budoucnosti našich dětí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.8.2020 20:09 Reaguje na Martin Grof
To, že jde o život našich potomků, ovšem úředník ani zemědělec chtivý zisku, nechápe. A těch jiných je jen zanedbatelné množství, protože tato společnost je ziskem posedlá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2020 12:21
Pane Grofe, nepochopil jste, o co mi šlo. Ponechám stranou váš naprosto zjednodušený pohled na zemědělství( hluboká orba, střídání plodin), protože dle psaného textu jste laik. To všechno normální zemědělci dělají. Napsat, že před sto lety se to uživilo bez chemie jednak není vůbec pravda a za druhé v tom zemědělství pracovalo násobně více lidí než dnes. Ale to jen na okraj.
Při srovnání agrochemie a léků šlo o to, že vývoj jde neustále dopředu a účinné molekuly ať v zemědělství nebo lékařství se zkoumají do uvedení na trh zhruba těch 15 let. Jejich dlouhodobé působení je ověřitelné zhruba stejně, totiž s vývojem stále dokonalejších detekčních metod. O rovnováhu jde tam i tam, a tak jako vznikají např. rezistentní populace plevelů, tak působením antibiotik vznikají rezistentní populace bakterií. A v tomto případě jde o daleko významnější dopad na lidstvo, než má celé zemědělství.
Přemýšlejte prosím příště o souvislostech a o totéž prosím i p. Kletečkovou a p. Graňáka.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.8.2020 16:51 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji.
Odpovědět
MG

Martin Grof

3.8.2020 17:02 Reaguje na pavel peregrin
Před 120 lety národní zemědělská produkce uživila stejných 10.000.000 obyvatel žijících na území dnešního Česka. Pesticidy se začaly používat až po 2. světové válce. Takže to bez chemie evidentně šlo i při stejném počtu obyvatel. Ty zmiňované počty tehdejších zaměstnanců dnes do značné míry může nahradit moderní zemědělská technika. Důkazem jsou moderní ekologické farmy např. v Rakousku nebo ve Francii nebo kdekoliv jinde, kde už pochopili...
Superplevele jsou odstrašujícím následkem užívání GMO a s tím spojeného nadužívaní pesticidů.
Vaše pseudoodborná vyjádření se snaží odvést pozornost od podstaty věci - neudržitelnosti v současnosti dominantního chemického zemědělského průmyslu, který zásadním způsobem zatěžuje přírodní zdroje a životní prostředí. Nezabíhám do podrobností, protože to ani není účelem diskuse.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 07:27 Reaguje na Martin Grof
Vaše argumenty jsou velice slabé a hlavně jste se vyhnul odpovědi- zkuste zpochybnit podíl nesmyslné antibiotické zátěže na vznik multirezistentních bakterií. Dost dobře to nejde, co? A Zkuste dále zpochybnit i to, že tyto bakterie jsou časovanou bombou pro lidstvo. Také to asi nepůjde. Takže moje srovnání asi tak od věci úplně není.
Dále- vaše tvrzení o nepoužívání chemie v dřívějším zemědělství se nezakládá na pravdě. Již od doby Františka Horského se začaly používat umělá hnojiva, bordeauxská jícha, kainit apod. Pesticidy v tom smyslu, jak myslíte, opravdu až po 2. válce, ale pokud byste trochu přemýšlel, tak je to pouze logickým vývojem. Nemyslete si, kdyby v 19. století měli k dispozici glyfosát, že by ho někdo nepoužil! Kolik pracovalo v tehdejším zemědělství lidí? Technika může počty nahradit, ale pouze za podpory agrochemie. O tom nebudeme vůbec diskutovat. Ty ekologické farmy v Rakousku jsou k smíchu, protože jsou to pouze výkladní skříně pro lidi neznalé a speciálně Rakousko zvýšilo spotřebu chemie o 53% !! Tak si to již srovnejte v hlavě. Rozhodující objemy zemědělské produkce na světě jsou tvořeny konvenční výrobou a tak to je a dlouho ještě bude.
Odpovědět
MG

Martin Grof

4.8.2020 20:19 Reaguje na pavel peregrin
Vážený pane, vy jste opravdu ukázkový demagog. Jednoznačně platí, že 10.000.000 obyvatel bylo živeno v minulosti na území tohoto státu dlouhá desetiletí bez použití jediného gramu pesticidu. S moderní zemědělskou mechanizací to musí být možné i dnes a efektivněji, především s menšími nároky na kvantitu pracovní síly. O hnojivech jsem nikde nehovořil, také pan Jurečka se zabýval výhradně POR. K pláči je hlavně vaše argumentace a obhajoba evidentně neudržitelného způsobu zacházení s ornou půdou i s kulturní krajinou, celou přírodou a lidským zdravím.

Zatáhnout do této diskuse rezistenci patogenních bakterií na antibiotika v humánní medicíně je typická demagogie na úrovni vysílání rádia Jerevan nebo serveru Sputnik. Jistě to je problém, ale nesouvisí nijak s arogancí a nebezpečností fungování agrochemického průmyslu. Nebudu znovu uvádět velmi závažné dopady do životního prostředí.
Čelíme epidemii onkologických onemocnění, alergií, atd.atd. Už se mi ani nechce všechny negativa znovu citovat. Jediný důvod, proč se účastním této diskuse, je obava o budoucnost mých dětí. Demagogové jako Vy jsou totiž opravdu nebezpeční. Systematicky a manipulativně se snažíte odvádět pozornost od podstaty věci. I zjevně inteligentní diskutující by mohl být Vaší argumentací odváděn od tématu, kterým nejsou ani rezistentní bakterie ani aplikace antibiotik v humánní medicíně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.8.2020 22:32 Reaguje na Martin Grof
Vážený pane, vy nemáte o zemědělství ani potuchy, tudíž neztrapňujte se zde vypočítáváním, kolik lidí se kdysi uživilo. Už s tím opravdu unavujete a nechce se mi -pokolikáté už- vysvětlovat vám, že v zemědělství pracovalo dříve neskonale větší množství lidí. Epidemie onkologických onemocnění a alergií není v žádném případě dána agrochemií, nýbrž zhovadilým životním stylem moderních lidí, kteří ve své stupiditě ani neví, k čemu slouží obyčejný spánek. nebezpeční jsou pro společnost bohužel lidé vašeho typu, kteří skočí na každou hloupost a přitom si myslí, bůhvíjak nejsou chytří. Hlupáci to jsou a s takovými jako vy lze velice snadno manipulovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 17:13 Reaguje na pavel peregrin
Stejně tak však můžu já Vás zavalit terminologií z oblasti entomologie a na základě toho tvrdit, že jste v této oblasti laik, tudíž shazovat Vaše názory na původ úbytku diverzity u hmyzu. Věřte, mnoho námahy by to nedalo.
Jak jsou v současnosti střídány plodiny, si udělá obrázek každý, kdo žije na venkově, sám. Já sleduju, že se střídají pšenice, ječmen a řepka plus sem tam kukuřice. Naproti tomu, hned přes potok mám Polsko, kde v týchž podmínkách pěstují pšenici, ječmen, žito, oves, řepku, slunečnice, brambory, pohanku, luskoobilní směsky. U nás brambory nebyly tak třicet let a to mám přímo za barákem starou bramborárnu. Když jsem se ptal, proč u nás nepěstují ve větší míře slunečnice, když hned přes potok ji pěstují každoročně na stovkách ha, tak mi zemědělec, který u nás hospodaří na největší výměře řekl, že jednodušší je pěstovat pšenici. Je to tedy spíš otázka pohodlnosti.
Co se týče orby je to totéž, znám bloky, kde se neoralo více než dekádu, jenom podmítka a nekonečné střídání ozimé pšenice a řepky.
Soběstačnost před sto lety byla celkově větší než dnes, u ovoce a zeleniny dokonce násobně, kdyby stát na tuto oblast nerezignoval podobně, jako na živočišnou výrobu, tak by zaměstnanost v tomto oboru byla minimálně dvojnásobná. Jenže ono je jednodušší valit tisíce tun obilí (zjevný tlak agrární lobby), než pěstovat pár ha sadu, nebo zeleniny. Úbytek pracovníků v zemědělství, je důsledkem mechanizace, tudíž rozvoje strojírenství, stejně jako tomu je v průmyslu. U nás venkov jezdí pracovat do města, ne proto, že je pohodlný, ale proto, že zemědělci žádná pracovní místa nenabízejí (živočišná výroba i zelinářství byly zlikvidovány v zájmu jednoduššího a lacinějšího chrlení obilnin).
Co se týče té agrochemie platí co jsem psal někde nahoře v diskusi. Zkoumat 15 let do uvedení na trh bez komplexních znalostí, je stejně k ničemu, jako zkoumat toto rok. Ostatně zakazování přípravků je právě jen dalším dokladem toho, že při schvalovacích procesech je nakládáno s nedostatečnými daty, v důsledku čehož jsou přípravky posléze zakazovány, protože se zjistilo...
Odpovědět
JS

Jiří S

4.8.2020 07:36 Reaguje na Jakub Graňák
Tak s tím porovnáním Polska a Česka jste narazil dost vedle. Slunečnice se přestala v posledních letech pěstovat hlavně z důvodů jako, extrémní vysavač půdy, který jako olejnina v osevním postupu s řepkou být nepotřebuje. Velké množství odrůd je round up ready, takže to pěstování není vlastně ani nic moc dobrého. Cena slunečnice klesla z as 9500 Kč/t na 6500 Kč/t, takže ten český zemědělec, který platí v zdravotní a sociální, což polský neplatí si nemůže takovou plodinu pěstovat. To samé si můžete přiřadit i k bramborám, pohance, ovsu a podobně. Když porovnám složitost pěstování slunečnice a pšenice, tak je to pěkný blud. Slunečnice je mnohem snazší na pěstování. V podstatě dáte předseťové hnojivo, jeden herbicid a fungicid a končíte. Pšenice, základní hnojení, regenerační, produkční, moření, herbicid, dva fungicidy a minimálně jeden insekticid. Takže nevím, kde je ta složitost té slunečnice, je to jen a jen v rentabilitě, kterou bohužel poláci díky jejich vládě budou mít vždy lepší.

S tou orbou je to otázka, to co popisujete je očividně minimalizace, což bylo prezentováno zvláště ekologickými zemědělci a organizacemi, jako budoucnost zemědělství, pro zlepšení stavu půdy, takže asi tak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 09:45 Reaguje na Jiří S
Zvláštní, dost se rozcházíte s citací, kterou uvedu níže, publikovanou v časopise Zemědělec:

"Při pěstování slunečnice je nutné si uvědomit specifika této plodiny a jejich dopady na pěstování. Na pěstitelském úspěchu se podílí 45 % zvládnutí technologie pěstování, 30 % vhodný výběr hybridu a 25 % půdní a klimatické podmínky lokality pěstování. Slunečnice je plodinou, která velmi citlivě reaguje na dodržení zásad střídání plodin. Chyby se projeví především výskytem a šířením chorob, které mohou za určitých klimatických podmínek sehrát rozhodují roli v množství a kvalitě nažek. Tato rizika jsou o to větší, že se v zemědělské výrobě více používá minimalizace při přípravě půdy. Následkem je delší životnost vytrvalých stádií hub v půdě. V osevních postupech se navíc ve větším procentickém zastoupení pěstuje řepka a ostatní plodiny, které jsou napadány shodnými chorobami jako slunečnice. Proto by slunečnice neměla následovat na témže pozemku dříve, než za 8 let při maximálním zastoupení v osevním postupu 12 %. Plevelná slunečnice (vzešlá z výdrolu) je velmi citlivá na choroby, především na plíseň slunečnicovou (Plasmopara helstedii), která je zařazena mezi karanténní organismy a vyvolává silný infekční tlak v řádném porostu slunečnice. Po řepce je vhodné zařazovat slunečnici alespoň po 4 – 5 letech. Nejvhodnější předplodinou pro slunečnici je ozimá pšenice nebo jiné hustě seté obilniny a kukuřice."

Z výše uvedeného vyplývá, že důvodem nepěstování slunečnic, bude spíš nedostatečná péče o půdu a příliš časté zařazování řepky do osevních sledů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 10:31 Reaguje na Jakub Graňák
Dovolím si zareagovat. Myslím, že p. Jiří má pravdu. Pěstování slunečnice je jednodušší a článek v Zemědělci pojednává o problému Sclerotinia sclerotiorum, jinak hlízence. Hlízenka je polyfágní houba a skutečně napadá různé plodiny, řepku, slunečnici, hrách, hořčici, apod. Zde nelze směšovat dvě různé věci, a to je agrotechnické vedení porostu a náchylnost na houbu. Tu lze u slunečnice , jako i u jiných plodin řešit buď přímo chemicky, to je v případě sekundárních infekcí, nebo přes houbové přípravky typu Contans, Prometheus, Hirundo v případě primárních infekcí. Odstup v osevním sledu by měl být dodržován.
Takže problémem zůstává ta rentabilita, daná výkupní cenou a významným omezením pro pěstování je konec Reglone. Tímto je pěstování slunečnice u nás odsunuto jen do nejteplejších oblastí, kde by mohla přirozeně dozrát, což upřímně řečeno je v pořádku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 11:30 Reaguje na pavel peregrin
Dobrá pokud tedy výše zmíněné platí, jak je tedy možné, že je slunečnice pravidelně pěstována na opačné straně hranic na krnovsku? Ti poláci to dělají jen proto, aby to zaorali?
Odpovědět
JS

Jiří S

4.8.2020 10:36 Reaguje na Jakub Graňák
Z toho článku co citujete nevyplývá vůbec nic. Nějaké choroby nikoho fakt netankujou při pěstování slunečnice v ČR, jeden fungicid, či moření a jeden fungicid jsou více než dost a žádné problémy nevznikají. Ten kdo ji pěstuje vždycky věděl a ví, že v brzké době nesmí přijít po řepce, což jsem uvedl, že není potřeba mít takové dvě olejniny v osevním s ledu. Nejvíce pěstitelů slunečnice je na jižní Moravě a asi mi dáte za pravdu, že v této oblasti je také výrazně méně řepky, než třeba na Hané, Vysočině a podobně. Tento článek co citujete je jen takové řečnění o ničem neudávající bohužel vůbec nic. Naopak bych nikdy netvrdil, že pro slunečnici je dobrá předplodina kukuřice. Chtěl bych vidět to zubožené pole ve sledu kukuřice, slunečnice to se nedopěstujete ničeho, to je zhruba jako sled kukuřice, cukrovka. Můžete počítat s tím, že jakákoliv obilnina vám dá minimálně o 1 tunu méně po dobu dalších dvou let a to s tím, že půdní organismy a tzv. topsoil dostane řádně na frak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 11:30 Reaguje na Jiří S
Dobrá pokud tedy výše zmíněné platí, jak je tedy možné, že je slunečnice pravidelně pěstována na opačné straně hranic na krnovsku? Ti poláci to dělají jen proto, aby to zaorali?
Odpovědět
JS

Jiří S

4.8.2020 12:13 Reaguje na Jakub Graňák
Těch faktorů asi bude víc. Je všeobecně známo, že v ČR jsou výkupní ceny komodit o něco nižší než např. v Polsku, Německu, Francii atd. To bude první část. Druhá část, jak jsem psal, Polský zemědělec neplatí zdravotní a sociální. Tzn. přeberu na náš podnik 60 zaměstnanců, což při průměrném platu v zemědělství zhruba 28 k činí 3 000 Kč měsíčně. 3000 * 60 * 12 = 2,2 mil. Kč a to není zanedbatelná úleva v porovnání s ČR (výpočty berte s rezervou, píši to tu z patra). Další věcí je, že čeští zemědělci jsou na opravdu špičkové úrovni ve světě v pěstování řepky a tudíž pří výběru olejnin do sledu raději zařadí řepku než slunečnici, což pro Polsko zcela tak nebude platit.
Odpovědět
JS

Jiří S

4.8.2020 12:23 Reaguje na Jiří S
Ještě možno dodat, že naše ochrana trhu s porovnání s Polskem je nulová. V posledních dvou letech zaplavila levná slunečnice z Ukrajiny a asi i Rumunska náš trh, čímž ochromila výkup od českých zemědělců. Do budoucna bude stačit jeden nepovedený rok, či snížení pěstované výměry slunečnice na Ukrajině a cena se vrátí a v ČR zase přibude ploch. Je to jen otázka času, již je tento trend pomalu viditelný letos.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.8.2020 14:13 Reaguje na Jiří S
Ok, beru na vědomí:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 12:55 Reaguje na Jakub Graňák
Odpověděl Jiří S.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 07:38 Reaguje na Jakub Graňák
V oblasti entomologie jsem laik a nikterak to nezpochybňuji, ostatně jak jste si všiml, nezapojuji se do diskuzí na toto téma s vyjímkou včel, kde jsem pouze reagoval na očividné nehoráznosti.
Střídání plodin tak, jak jste popsal, má prvotní příčinu v nastavené agrární politice, tudíž není to vina zemědělců. Nikdo nebude pěstovat něco, na čem nemá alespoň minimální zisk, protože současné dotace pohltí v podstatě nájem za pozemky. To je holá realita.
Připouštím, že obdělávání půdy se někde děje i tímto způsobem, ale dlouhodobé zemědělské subjekty takto v drtivé většině nehospodaří.
ŽV, zelinářství apod. byly zlikvidovány v rámci přístupových dohod výměnou za automobilový průmysl a to je věc již asi nevratná.
A co se agrochemie a léků týká, podstata je stejná- organická chemie, vývoj molekuly(kul), zkoušení a uvedení na trh. Ani jedno nedisponuje dostatečným odzkoušením dle vašich nároků, to nelze oddiskutovat. Obojí je podrobováno v průběhu času stále dokonalejším detekčním metodám a u obojího se nacházejí nedostatky.
Jde jen o to, že agrochemie je pro lidi strašákem, ale u léků to většina lidí nevnímá, přitom opak je často pravdou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 11:16 Reaguje na pavel peregrin
Nastavení agrární politiky mají pod palcem především zástupci agrární komory v čele s různými Jandejsky, Tomany a dalšími agrobarony, tudíž tvrdit, že na to zemědělci nemají vliv, je poněkud alibistické. Pěstování ovoce a zeleniny je výrazně ziskovější, než pěstování obilí, je však spojeno s vyšší cenou vstupů a pracovní náročností. Nelze tudíž říci, že hlavní motivací pro pěstování obilnin je alespoň nějaký výdělek, ten je totiž v uvedených oborech daleko větší. Moje žena pracuje jako agronomka v podniku pěstujícím hydroponicky (a bez pesticidů) rajčata, denně expedují 10 tun rajčat, to je půl milionu Kč obratu denně. Přesto, právě vlivem absence podpory státu (který raději dotuje nadprodukci obilnin), se zelinářství vzmáhá jen velice pomalu.
S tím, že živka, zelinářství, ovocnářství... byly zlikvidovány v rámci nějakých přístupových dohod nesouhlasím. Pamatujete projevy Klause seniora již někdy od roku 1990? Většina kapacit v zelinářství a ovocnářství byla zlikvidována již v první polovině devadesátých let, částečně vlivem strukturálního dluhu po bolševicích, částečně likvidační politikou státu. V živočišné výrobě to bylo stejné: čtyři z pěti vepřínů a dva ze tří kravínů v mojem bydlišti skončilo kolem roku 93, stejně tak produkce brambor. Tehdy se o nějakých přístupových dohodách Klausovi ani nezdálo. Právě představitelé tehdejší politické scény, jakožto i "tahouni agrobyznysu" se za tvrzení o přístupových dohodách rádi schovávají, ti první proto, že na tom zbohatli (viz. např. Palas), ti druzí proto, že přišli za hubičku k obrovským výměrám, které pak stačí jen kosit a šošóny se jen valí (viz. např. Ing. Čížek-farma bellama, toho času nejspíš někde na safari v Africe).
Mezi patáky a agrochemií je jeden velice výrazný rozdíl, tím patákem ničím maximálně sám sebe, agrochemií ničím jak sebe, tak všechno živé kolem. Upřímně řečeno, jímá mě zoufalství při sledování toho, jak strašně masivní propad biodiverzity v porovnání s relativně nedávnou dobou pozoruju, příspěvek současné zemědělské praxe k tomuto trendu je neoddiskutovatelný.
Odpovědět
JS

Jiří S

4.8.2020 11:30 Reaguje na Jakub Graňák
Doplním Vás, že zelenina zažívala ještě dosti špatné roky zhruba mezi 2004 - 2009 u nás v podniku se pěstovalo spousty zelí a paprik s tím (dohromady asi 100 ha), že jsme nebyli schopni finančně překlenout právě těchto 6 let a se zeleninou se skončilo. Dosti velkým problémem byl výkup od Fruty a podobných firem, kdy od vás koupili např. A papriku a za týden vám poslali fakturu, že to je B paprika. Takže i výkupny na tom měli svůj velký podíl. Nyní však takové firmy jsou obvykle vlastněny v cizích rukách a návrat bude jen velice těžký a dokonce bych řekl, že i politicky dosti obtížně proveditelný.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 16:35 Reaguje na Jiří S
Hmm, takhle se u nás na bruntálsku šulilo v devadesátých letech s mlíkem
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 13:06 Reaguje na Jakub Graňák
Naši zástupci to mají pod palcem leda tak na pisoáru. Nemají sebemenší vliv na ceny komodit, proto také nejsem velkým příznivcem těchto spolků. Na tom, co píšete, kus pravdy je, ale nepřímo se tím potvrzuje to, že náš stát řídili a řídí neumětelové. Proto zde vše vypadá tak, jak vypadá.Ale mýlíte se v tom, že lékem ničíte jen sám sebe- proč mi nikdo neodpovídáte na ta antibiotika? To má a bude mít celosvětový dopad, nezodpovědné nadužívání antibiotik v humánní léčbě se již teď vrací. To je mnohonásobně větší průser než propad biodiverzity, bohužel si to asi málokdo uvědomuje. I když Malthus by z toho asi měl radost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.8.2020 17:37 Reaguje na pavel peregrin
Antibiotika jsou problém, naposled jsem je dostal, když jsem byl po operaci s tříselnou kýlou a to už je let. Moje obvoďačka ví, že je nesnáším, tak mi je nepředepisuje. To je tak všechno, co s tím můžu dělat, začít sám u sebe, stejně jako s agrochemikáliemi
Odpovědět
MG

Martin Grof

5.8.2020 08:09 Reaguje na pavel peregrin
K tomu uvádění nových POR na trh je ještě zapotřebí dodat, že celý ten výzkum a testování platí výrobce. Schvalovací orgány už pouze kontrolují naplnění formální stránky protokolů.
Tato situace je důvodem proč se zcela zákonitě opakovaně stává, že dnes spolehlivý a bezpečný POR, bude za několik let opět zakázán jako toxický. Onu následně zjištěnou toxicitu musí totiž v potřebné kvalitě prokázat nezávislé testování.
Evidentně se tato záležitost opakuje celá desetiletí. Včera legální pesticid je dnes zakázaný. Toto iracionální divadlo - hra na vědecký výzkum - lze zastavit akceptací prosté logiky. Všechny pesticidy využívají znalost metabolických procesů na buněčné úrovni. Tyto procesy jsou do značné míry společné pro všechny buněčné organismy. Cílem použití pesticidu je na velké ploše vyhubit škůdce rozvrácením jeho metabolismu. Je tedy zjevné, že objevit netoxický pesticid je z logiky věci zcela vyloučené, vždy bude nezbytně toxický. To samé se týká interakce pesticidu s necílovými organismy - bude pro ně vždy nebezpečný.
Po celá desetiletí se odehrává povolovací divadlo se stejným úvodem a závěrem - zákazem zpočátku bezpečného a spolehlivého POR. Dnešní devastace krajiny, kontaminace půdy a podzemních vod, epidemie onkologických onemocnění, alergií a dalších nemocí je z mnoha důvodů podstatně větší průšvih než vaše předkládaná budoucí rezistence některých bakteriálních kmenů na atb. Bohužel si to zcela úmyslně nejste ochoten připustit a záměrně manipulujete zdejší diskusi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 07:03 Reaguje na Martin Grof
Máte zjednodušené představy o povolování přípravků, jejich pozdější restrikce je logická z hlediska úrovně detekce. Devastace krajiny se nekoná,a pokud někde,tak určitě ne zásluhou zemědělství a další vámi uváděné příklady jsou polyfaktoriální a v žádném případě je nelze svádět pouze na agrochemii.
Předpokládaná rezistence bakterií - ona již probíhá a lze jen děkovat tomu, že zatím se omezuje na pár vybraných kmenů, ale i to stačí. Multirezistentní TBC, kapavka, zlatý stafylokok, neisserie apod. jsou zatím pouze mementem mori.Pokud by získala rezistenci bakterie typu Yersinia pestis, vymřely by tři čtvrtiny lidstva. A mohu vás ujistit, že např. na Madagaskaru byly takové klony zaznamenány. Takže žádná manipulace diskuze, ale tvrdá fakta.
Odpovědět
MG

Martin Grof

6.8.2020 07:52 Reaguje na pavel peregrin
Žádné zjednodušené představy, výzkum pro povolování pesticidů nebo i léků financuje výrobce. Velké nadnárodní korporace majetkově kontrolují celé výzkumné ústavy, které vždy vyzkoumají, čeho výrobce potřebuje dosáhnout, aby tvrdý a bezohledný byznys mohl běžet dál. Náklady tohoto prakticky "drogového" byznysu platíme rakovinou, kontaminovanou povrchovou i podzemní vodou, zdevastovaným půdním fondem, ničenou faunou i flórou.
To, co zde vypráví pan Jurečka, je pohádka pro malé děti o správném úředníčkovi. Ve skutečnosti se jedná o drsnou agrochemickou valchu v miliardách dolarů.

Ještě můj otec vyrostl v době, kdy slovo antibiotika nikdo pořádně neznal. Evidentně mnohem nebezpečnější než absence antibiotik byla tehdy lidská hloupost, bezohlednost a demagogie. To bezpochyby platí i dnes.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 08:38 Reaguje na Martin Grof
No vidíte, napsal jste konečně to, o co mi šlo- totiž že výzkum obojího financují výrobci, samozřejmě se v tom točí velké peníze, a tudíž srovnatelnost tam je, ne že není. To, co zde vypráví pan Jurečka, jsou tvrdá fakta a bez agrochemie v rozumném množství nelze zemědělství provozovat, a nejen u nás. Líbivá slova o biozemědělství jsou tou pohádkou, ale lid chce být klamán a tak je to od nepaměti.
Odpovědět
MG

Martin Grof

6.8.2020 09:38 Reaguje na pavel peregrin
Vážený pane agronome, bydlím na venkově. Devastaci krajiny vnímám v přímém přenosu. Statistiky o likvidaci biodiverzity, degradaci půdy, kontaminaci podzemních vod a výskytu rakoviny mohu potvrdit informacemi z první ruky - žité reality. Ze zemědělské pěstitelské činnosti se stala v podstatě chemická výroba, která často ignoruje základní přírodní a půdní potřeby a mechanismy.

Namísto rozvíjení hlubokých pěstitelských znalostí celých generací sedláků, sadařů, zelinářů, vinařů atd. se dnešní zemědělští podnikatelé v drtivé převaze stali nositeli znalostí instantních postupů agrochemické lobby, až se stali na této chemické mašinérii úplně ekonomicky závislými. Velmi často jim ten samý subjekt prodá mořené osivo, balíček pesticidních přípravků a nakonec vykoupí celou úrodu. Cyklus uzavřen. Spotřebitel bezmocně přihlíží a nese veškeré drtivé náklady. A navíc z jeho daní placený úředník nebo i vědecký pracovník mu za jeho peníze tvrdí, že to jinak nelze dělat, i když to pochopitelně není pravda. To by musela být z dějin zemědělství vyškrtnuta naprostá většina času, kdy to bez chemie šlo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 10:26 Reaguje na Martin Grof
Na vesnici sice žijete, ale jako měšťák. Jinak byste nepsal to, co píšete. Znovu vám opakuji, že takto se hospodaří v současné době po celém světě a na západ od nás ještě mnohem hůře, pokud jde o spotřebu agrochemie. Zkuste se tím živit a teprve pak můžete rozdávat rady. Velice rychle byste zjistil realitu života. Vy nejste s to pochopit jednoduchou věc, že dříve pracovalo v zemědělství neskonale víc lidí než dnes a i přesto se lidé potýkali s neúrodou a občasnými hladomory?
Odpovědět
MG

Martin Grof

6.8.2020 11:39 Reaguje na pavel peregrin
Nerozdávám rady, konstatuji fakta. Těm často špatně informovaným původním obyvatelům venkova se během jedné generace zásadně proměnilo životní prostředí. Statisticky mají 2-3x vyšší výskyt rakoviny než celostátní průměr. Zásadně se snížila biodiverzita, v podzemní vodě byly zjištěny pesticidy, které tam nesmí být. Jako měšťáci tam kromě jednoho zemědělce dnes žijí úplně všichni. Byznys několika jednotlivců tam doslova tráví všechny ostatní bez ohledu na třídní původ.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.8.2020 12:07 Reaguje na Martin Grof
Pane Grofe, statisticky možná je vyšší výskyt rakoviny, ale ne z důvodu agrochemie. Nepoužívejte statistiku lživě prosím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 13:13 Reaguje na Martin Grof
Pravdu máte jedině v tom, že vesnici dnes zaplavují lidé, kteří s vesnickým životem nemají nic společného a všechno je obtěžuje- od kokrhání kohouta až po výmlat ve večerních hodinách. Jenže to si musí každý rozmyslet, kam se přistěhoval a zemědělci se kvůli nim rozhodně omezovat nebudou. Jinak- vy věříte statistice?
Odpovědět
JS

Jiří S

6.8.2020 13:33 Reaguje na pavel peregrin
Lékařské statistice, respektive výskytu nemocí se dá věřit, o tom žádná, jen se nesmí překrucovat při následných tvrzeních.
Odpovědět
MG

Martin Grof

6.8.2020 14:47 Reaguje na pavel peregrin
Zase demagogie, vyvolávat dojem, že kokrhání kohouta nebo výmlat je totéž jako používání chemických POR na polích a všechno dohromady patří k tradičnímu venkovskému způsobu života, je právě tak zavádějící jako jsou informace od pana Jurečky. Kohout, slepice, ovce, krávy, koně atd. nepochybně jsou tradiční záležitostí. Chemické zemědělství není žádnou tradicí, to je pro venkov naprosto cizorodý prvek, který mnohé staletími ověřené pěstitelské postupy naprosto postavil na hlavu a zemědělství i venkovský život podstatně pomohl vyvrátit z kořenů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 17:41 Reaguje na Martin Grof
Staletími ověřené zemědělské postupy se používají stále, jen pro vaši informaci. Není to tak dlouho, co mi zde jeden dotyčný vyčítal, že lpíme na starých překonaných postupech a nejdeme s dobou. Takže se jen směju. Agrochemie do moderního výkonného zemědělství patří beze vší diskuze, ať už se vám to líbí nebo ne. A jen tak pro zajímavost- víte, co řekl kníže Cimburovi? " Vy i já jsme starosvětští lidé, Cimburo, ale doba se změnila a nám již není možno patriarchálně žíti,i když na vašich slovech něco pravdy je". Takže asi tak.
Odpovědět
MG

Martin Grof

7.8.2020 00:25 Reaguje na pavel peregrin
Vážený pane, moje maličkost pouze reflektuje reálné procesy a situace. Pravda o stavu životního prostředí se projevuje nezadržitelně a nezávisle na naší vůli. V případě používání toxických agrochemikálií se dotýkáme naprosto amatérsky a velmi nepokorně základních životodárných sil. Příroda se Vám vykašle na celé výkonné a údajně moderní zemědělství. Již nyní platíme a budeme za znásilňování přírody platit stále víc, dokud všichni zodpovědní nepochopí, že současný nerespekt a ignorantství jsou jednosměrná cesta do ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.8.2020 07:10 Reaguje na Martin Grof
Příroda se nám na to možná vykašle, možná ne. Po první i druhé sv. válce byla půda v dotčených oblastech zamořena mnohonásobně víc a jaksi se kolaps nekonal. Jinak vaše vizi lze uskutečnit, ale pouze za cenu podstatného zdražování a celkového omezení, což na jednu stranu by nebylo špatné, ale těžko byste to jako politik voličům zdůvodňoval. A to je právě to, oč tu běží.
Odpovědět
JS

Jiří S

8.8.2020 06:34 Reaguje na Martin Grof
Toto je nesmysl, možná některé ústavy kontrolují, ale vždy nakonec musí ta látka projít ústavem nezávislým na jakékoliv firmě. Kdy porovnávají jejich výsledky s tím co vyšlo té firmě. Nelžete prosím o povolování. Navíc každá nová látka v každé zemi kde dostává registraci podléhá dalšímu zjišťování, například u nás dále zkouší tu novou látku zdravotní ústav, jaký má vliv na člověka a pak ještě úkzúz kontroluje efektivitu daného přípravku, pokud není dostatečně efektivní v porovnání s ostatními, ani se do oběhu nedostane. Takže těch nezávislých kontrol je požehnaně, a proto vývoj nové látky do uvedení do oběhu trvá mezi 15 - 20 roky.
Odpovědět
MG

Martin Grof

17.8.2020 05:46 Reaguje na Jiří S
Nezávislé testování neprobíhá, nikdo na něj nemá peníze. To, co zde sdělujete, jednoduše není pravda. A v Čechách se také netestuje. Nelžu o povolování. Zdravotní ústav jenom kontroluje splnění administrativních podmínek. Stejný postup se týká léků. Není v ekonomických silách žádného státu cokoliv znovu testovat, to by nikdo nezaplatil!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 16:37 Reaguje na Jakub Graňák
S tou biodiverzitou máte pravdu, ale taky je pravda, že rezistence patogenů vůči antibiotikům je tragická záležitost pro celé lidstvo. Stejně tak ovšem třeba úbytek hmyzu. To obojí "odnesou" naši potomci ...
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 13:57
Určitě je dobře, když se zjišťuje, co způsobí používání nějakého prostředku.

Jen by to ještě chtělo doplnit zjišťováním, jaké budou následky jeho nepoužívání.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.8.2020 09:42 Reaguje na Viktor Šedivý
Dobrá poznámka pane Šedivý. Protože v současné době se zakazuje spousta účinných látek s tím, že jsou škodlivé, ale už se nedomýšlí, že se díky tomu zvyšuje chemizace jinou účinnou látkou, která se navýší po nějaké době o to, že na ní vznikne rezistence. Takže v podstatě kontraproduktivní kroky.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.8.2020 09:42 Reaguje na Viktor Šedivý
Dobrá poznámka pane Šedivý. Protože v současné době se zakazuje spousta účinných látek s tím, že jsou škodlivé, ale už se nedomýšlí, že se díky tomu zvyšuje chemizace jinou účinnou látkou, která se navýší po nějaké době o to, že na ní vznikne rezistence. Takže v podstatě kontraproduktivní kroky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.8.2020 17:33 Reaguje na Jiří S
Ono by mělo jít spíše o to, nahradit použití chemie, péčí a prací. Ale to asi nebude možné, kdo by se dřel na poli, když může sedět u počítače, že ano?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.8.2020 10:02 Reaguje na Viktor Šedivý
Nebojte, na tom se v celé EU usilovně pracuje. Ale dokud bude možné přivézt neomezené množství jídla odkudkoliv ze světa, tak si těch důsledků veřejnost nevšimne. Vlastně ano, lidé se budou vztekat, že jsou pole zarostlá a zemědělci se jen válí doma a berou dotace. Plevel je vidět na první pohled a podruhé už se do pole podívá jen málokdo.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.8.2020 17:28 Reaguje na Marcela Jezberová
Nepište blbosti, já jsem vyrostl v době, kdy přesto, že nebyly masově používány herbicidy a insekticidy,ani jiné -cidy založené na organických sloučeninách (ještě tak bordeauxská jícha vinaři a ovocnáři proti houbovým chorobám) a pole nebyla "zarostlá" (myslíte zaplevelená, že ano?), a když tak zemědělskými plodinami,které dnes možná na poli běžne už neuvidíte.
Díky tomu nepoužívání herbicidů a insekticidů, či jiných -cidů založenných na organických sloučeninách, jsem tady dodnes a docela, s ohledem na věk, zdravý.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.8.2020 22:36 Reaguje na Jiří Daneš
Paní Jezberová blbosti nepíše, bohužel. Víte, od doby vašeho mládí se technologie v zemědělství dosti změnila a kupříkladu stroj, jako je kombajn, dokázal za poměrně krátkou dobu udělat slušnou zásobu plevelů v půdě. Jistě víte, že v dřívějších dobách se kombajny nepoužívaly.
Odpovědět
MG

Martin Grof

17.8.2020 06:06 Reaguje na pavel peregrin
Jak vysvětlíte, že organické zemědělské farmy dokáží hospodařit i s využíváním kombajnu. Tvrdit, že použití kombajnu se nutně rovná nezbytnost použití chemie je slušně řečeno nepravda.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist