KOMENTÁŘ: Ministerstvo couvá z podpory precizního zemědělství v nejhorší možnou dobu. Zemědělci tak digitalizují sami i bez deklarované podpory státu

Ministerstvo zemědělství nečekaně pozastavilo dotační titul určený na precizní zemědělství, který měl jen v letošním roce přinést až 200 milionů korun na podporu variabilního hnojení, a tím pomoci na větší výměře v rámci orné půdy Česka začít využívat přínosnou zonaci porostů a polí. Ambice začít postupně využívat komplexně variabilní aplikace počínaje hnojením, aplikací přípravků na ochranu rostlin a samozřejmě i setí a sázení se tak odkládá na neurčito. Není to škoda?

Nečekané rozhodnutí, které přišlo na poslední chvíli, přineslo potíže českým farmářům, kteří v průběhu posledního roku investovali velké množství financí, času a dalších zdrojů k nákupu techniky a technologií tak, aby přechod k preciznímu zemědělství zvládli. I když se to může zdát jako marginální problém týkající se „několika zemědělců“, tak opak je pravdou. Úspornější nakládání s hnojivy se totiž významně promítá také do cen potravin a dle evropských i celosvětových studií pozitivně ovlivňuje životní prostředí a úzce souvisí i s lidským zdravím.

V posledních minimálně 2 letech jsme byli všichni ubezpečováni, že podpora digitalizace a moderních přístupů v zemědělství je prioritou a cestou, po které se český stát chce vydat. I proto nechápu, a rozhodně v tom nejsem sám, proč ministerstvo rozhodlo o zastavení tohoto programu, který byl podporován a schválen Evropskou komisí, a ještě nedávno rovněž samotným ministerstvem.

Stejně tak nerozumím odůvodnění tohoto rozhodnutí, a hlavně ani načasování, které přišlo v době, kdy bylo vše připraveno ke spuštění programu a finalizovalo se paragrafové nařízení vlády. Tím spíš, když ministerstvo s předstihem komunikovalo, že dotace se po prvním roce vyhodnotí a může dojít k jejím úpravám tak, aby co nejvíce reflektovala přístup k životnímu prostředí i ekonomiku zemědělského podniku. To vše se stalo v situaci, kdy čeští zemědělci vnímají přínos ve využití moderních technologií v podobě větší efektivity i lepší hospodárnosti. Jako je to právě v případě variabilního hnojení, které přináší úspory za hnojiva v řádech desítek i stovek tisíc při zvýšení nebo minimálně udržení stejného dlouhodobého výnosu.

Mezi argumenty k pozastavení programu se objevil názor, že většina českých zemědělců variabilní hnojení již používá dlouhodobě. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasím, a můžu se při tom opřít o zkušenosti s provozováním největší služby digitalizující české zemědělství. Podle našich dat a zkušeností víme, že dnes pouze přibližně 5 % procent podniků používá komplexně technologie umožňující variabilní aplikaci hnojiv. A šetří tak nejen náklady na hnojiva, ale i životní prostředí, jehož ochranu si ministerstvo rovněž předsevzalo. Zároveň je nutné si uvědomit, že precizní variabilní aplikace není jen sběr dat, především se týká jejich vyhodnocení a vytváření vhodných aplikačních map. Důležitá je pak i správná aplikace na poli, která již úzce souvisí s moderní technikou, a především jejím ovládáním.

Podle nečekané tiskové zprávy ministerstva zemědělství z úterý 31. 1. budou prostředky z programu využity na nákup zemědělských strojů a navigací. Ministerstvo argumentuje tím, že chce zemědělcům umožnit nákup moderní techniky a zvýšit zájem o zemědělství. Nicméně tyto technologie a technika byly podporovány již v končícím Programu rozvoje venkova, tudíž se nejedná o změnu. Zemědělci budou moci dále modernizovat techniku, ale nedostanou prostředky, aby ji mohli využívat tak, jak uvažovaná dotace zamýšlela, byť byla ze strany ministerstva zemědělství dlouhodobě a kvalitně připravována. Na 95 % orné půdy v ČR tedy budou jezdit moderní stroje, které se ale k přírodě budou většinově chovat stejně jako před 5 lety – zemědělci totiž nebudou mít finanční ani lidské zdroje na přípravu a vyhodnocení dat, a tak variabilní aplikace mnohdy v plné míře nevyužijí. Budou se přirozeně více věnovat dotované zemědělské technice jako doposud.

Nové traktory, navigace ani RTK signály totiž samy o sobě přírodě nijak neulehčí. Pouze propojením skvělé techniky a moderních systémů pracujících s velkým množství různorodých dat dojde k cíleným aplikacím. Zároveň nám umožní dívat se na pole z dlouhodobého výnosového potenciálu, a tím se zaměřit na vysoce produktivní místa a volit vhodná opatření pro ta s nižším potenciálem. Podporu robotiky vnímám pozitivně, nicméně v tuto chvíli má reálně praktické využití jen na zlomku zemědělské půdy, a především ve sklenících či vnitřních prostorech.

Podle mého názoru tak stát ukazuje, že i přes mnohé deklarace není digitalizace jeho prioritou, a opouští úsilí zemědělců v době, kdy digitalizaci věnovali ohromné množství času i peněz a byli odhodlaní přinést změnu k lepšímu nejen pro sebe, ale i pro krajinu. Variabilní hnojení se Agdata věnují už více jak 5 let a můžeme říct, že poslední rok byl z pohledu zájmu o něj zdaleka nejintenzivnější. Z praxe ovšem víme, že přechod na precizní zemědělství je pro české farmáře nutností, a dobrou zprávou je, že si to uvědomují i samotní zemědělci. Tolik potřebné digitalizace se proto dočkáme, jen ale proběhne složitější cestou a za výrazně delší dobu. A dle posledních zpráv bohužel v roce 2023 bez motivační podpory státu. Můžeme tedy jen doufat, že diskuse na ministerstvu bude v této oblasti pokračovat a budeme mít další příležitost vysvětlovat přínosy na základě argumentů a nikoli domněnek.

Autorem komentáře je Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata, největší české platformy pro precizní zemědělství, jejíž ekosystém využívá třetina všech profesionálních českých zemědělců.

Padly informace na úrodnou půdu? Rádi Vám řekneme víc:

Martin Thoř

PR agentura FYI Prague

martin.thor@fyi.cz

Lukáš Musil

Obchodní ředitel Agdata

lukas.musil@agdata.cz