Válka na Ukrajině ONLINE: Evropa za dva měsíce roku vyčlenila na pomoc Ukrajině šest miliard eur

Německý kancléř vyzval evropské spojence k větší podpoře Ukrajiny

Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyzval evropské spojence, aby znovu zvážili, zda nemohou více podpořit protivzdušnou obranu Ukrajiny, která se přes dva roky brání ruské agresi. Scholz na setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem připomněl, že Německo se rozhodlo Ukrajině předat v pořadí třetí systém protivzdušné obrany Patriot. Podle Stoltenberga by německý příklad měli následovat také ostatní členové NATO.

Lipavský:Je naivní si myslet, že by se po porážce Ukrajiny ruské tanky zastavily

Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.

Podle českého ministra středoevropský region po integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance věřil, že časy silové politiky, válek a únosů skončily. Ostražitost Evropanů klesla a Moskva se mezitím připravovala na svůj návrat, poznamenal Lipavský.

Ukrajina potřebuje další prostředky protivzdušné obrany, aby mohla sestřelovat ruské letouny, řekl kontaktní skupině pro Ukrajinu Zelenskyj.

Rusko chce před ofenzivou paralyzovat železniční síť, řekl AFP ukrajinský zdroj

Rusko se připravuje na novou ofenzivu a útoky na ukrajinskou železniční síť se snaží paralyzovat vojenské dodávky včetně západní pomoci. Agentuře AFP to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel den poté, co Rusko zasáhlo železniční infrastrukturu ve třech ukrajinských regionech. Útoky v Doněcké a Charkovské oblasti dnes potvrdilo ruské ministerstvo obrany.

Rusko zadrželo novináře Forbesu, údajně šířil nepravdivé zprávy o armádě

Ruské úřady zadržely novináře ruskojazyčné verze časopisu Forbes kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě, informoval web tohoto magazínu. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zprávy o vraždění civilistů v ukrajinském městě Buča na platformě Telegram.

Reportér Sergej Mingazov je nyní ve vazební věznici v Chabarovsku na ruském Dálném východě. Při domovní prohlídce mu byl zabaven počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se časopisu novináře nepodařilo kontaktovat.

Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila, řekl Lipavský v Budapešti.

Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině patrioty, Madrid pošle rakety

Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Madrid však pošle baterii raket do systému Patriot. Informoval o tom dnes deník El País a agentura Reuters. Obě jihoevropské země byly v posledních dnech pod tlakem partnerů z Evropské unie, aby systémy Ukrajině poskytly.

„Byli jsme požádáni a vysvětlili jsme, proč to nemůžeme udělat,“ řekl podle Reuters řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek večer televizi Skai TV. Atény podle něho nemohou dodat systémy S-300 nebo Patriot, které jsou „klíčové pro naši schopnost odstrašení“.

Ukrajinský soud poslal do vazby za podezření z korupce ministra zemědělství

Ukrajinský soud dnes poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků. Soudce stanovil kauci ve výši 75,7 milionu hřiven (asi 44,8 milionu korun), píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce.

Ukrajinský protikorupční úřad tento týden informoval, že Solského podezírá z machinací se státními pozemky. V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích úřad uvedl, že Solskyj stál v čele zločinecké skupiny, která nezákonně získala stovky hektarů půdy v celkové hodnotě 291 milionů hřiven (174 milionů korun).

Institut: Evropa za dva měsíce roku vyčlenila na pomoc Ukrajině šest miliard eur

V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun), téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu. Evropská pomoc přitom v posledních měsících podle něj zdaleka nestačila na to, aby zaplnila mezeru, která vznikla kvůli výpadku americké podpory.

Nový balíček pomoci Spojených států, který o víkendu schválil Kongres, je proto klíčový, ale ve zveřejněných číslech zatím není zahrnut, napsal institut a poznamenal, že jeho zjištění zahrnují pomoc oznámenou k 29. únoru letošního roku. K tomuto datu od začátku ruské invaze podle něj vyčlenili evropští dárci a Evropská unie celkem 89,9 miliardy eur na vojenskou, humanitární a finanční podporu Ukrajiny. USA na ni vydaly 67 miliard eur.

Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci

Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Podle některých ale europarlament příliš prosazoval klimatická opatření na úkor spalovacích motorů nebo konkurenceschopnosti Evropy, která je nízká i kvůli administrativním překážkám. Jiní naopak uvádějí, že pro životní prostředí bylo za toto funkční období možné učinit více. Vyplynulo to z ankety ČTK před eurovolbami, které se konají od 6. do 9. června.

Lipavský bude v Budapešti jednat s protějškem Szijjártóem i o Ukrajině

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes bude v Budapešti jednat se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině napadené Ruskem. Šéf české diplomacie také vystoupí na univerzitě Ludovika a setká se s budapešťským primátorem Gergelem Karácsonyem.

Česko a Maďarsko se výrazně liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Zatímco Česká republika poskytuje i vojenskou pomoc, Maďarsko takový postoj nesdílí.

Dva ruští vojáci se doznali ke trojnásobné vraždě na Ukrajině, píše Kommersant

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se přiznali, že ve dvou vesnicích, zavraždili tři lidi, včetně starostky obce Abrykosivka, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant. Jeden z předpokládaných pachatelů je recidivista ze Sibiře, který byl v Rusku dříve odsouzen i za vraždu. Nyní mu hrozí doživotí, dodal deník.

O zločinech policii informoval zdravotník z obce Podo-Kalynivka. Když policisté na místo přijeli, našli v jednom domu tělo ženy, kterou - soudě podle nábojnic - zastřelili automatickou puškou kalašnikov. Pachatelé ve snaze zamaskovat zločin tělo polili hořlavinou a pak do domu vhodili granát, jehož výbuch způsobil požár. Přesto byla mrtvá rozpoznána.

Ruští navrátilci z války mají v Rusku na svědomí nejméně 107 životů

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Smrtelné nebezpečí často hrozí příbuzným bývalých vojáků, podotkl portál. Mnoho vražd mělo podle něj také souvislost s alkoholem. "Veteráni" často napadali a vraždili své známé, s nimiž popíjeli.

Ruským vězňům naverbovaným do bojů podle dřívějších podmínek stačilo odsloužit na frontě šest měsíců, po nichž byli propouštěni na svobodu. Média upozorňovala, že se na svobodě mnohdy ocitli i lidé, kteří byli odsouzeni za brutální vraždy, což vyvolávalo pobouření u pozůstalých. Nově jsou ale vězni často do bojů vysíláni až do konce takzvané speciální vojenské operace, což je ruské oficiální označení pro válku na Ukrajině,

Macron: Evropa už nemůže v oblasti bezpečnosti dál spoléhat na USA

Americký bezpečnostní deštník nad Evropou je minulostí, evropské země si musejí vytvořit vlastní hodnověrnou obrannou strategii, pokud chtějí přežít. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron při projevu na Pařížské univerzitě, který si načasoval na šest týdnů před volbami do Evropského parlamentu.

Podle Macrona Evropa potřebuje vlastní protiraketový deštník, pozemní střely s dlouhým doletem a další systémy, aby se dokázala ubránit v současném geopolitické realitě. „Evropa nebude (pro USA - pozn. red.) geopolitickou prioritou po následující roky, dekády, jakkoliv je naše aliance silná," řekl Macron na půdě Sorbonny. 

Na frontě je patová situace, je čas na mírová jednání, tvrdí Lukašenko

Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Jak Moskva, tak Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.

„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.