Precizní zemědělství přináší možné úspory peněz i půdy, nutné je dobré mapování

Precizní zemědělství přináší stále více možností jak ušetřit peníze a starat se šetrněji o půdu jako klíčový výrobní prostředek. Pro maximální užitek je potřeba celoplošné mapování půdy, stavů porostů a výnosů, řekl na konferenci přispěvatelů a uživatelů projektu Intersucho Vojtěch Lukas z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Precizní zemědělství zahrnuje postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, výbavu mechanizace různými senzory či dokonce roboty pracující na poli bez přímého řízení obsluhou.

Možnosti mapování a sledování porostů výrazně vzrostly v posledních deseti letech například díky provozu družic Sentinel. Zemědělci díky nim mohou získat řadu dat zdarma. Stále se také vyvíjí a vzniká zemědělská technika, která snižuje podíl pojížděné a tedy utužené půdy. Nové možnosti mapování pozemku ve spojení s dalšími technologiemi zase umožňují mnohem lépe dávkovat hnojení či aplikaci pesticidů.

Potřeba a využití precizního zemědělství vychází z toho, že prakticky o žádném pozemku nelze říct, že je homogenní a že každá jeho část má stejné podmínky. "Proto je potřeba na pozemcích hospodařit neuniformně, nehomogenně a je potřeba respektovat variabilitu pozemku," řekl Lukas.

Utužení půdy na polích je dlouhodobým problémem, který mohl postihovat až 90 procent plochy. Pro minimalizaci pojížděné půdy je potřeba především udržet techniku ve vyježděných kolejích. "Dnes už jsou běžně v technice autopiloti. Nová zemědělská technika má široký rozchod a úzkou stopu a zhutněno už může zůstat jen pět procent půdy," poznamenal Lukas. Díky pojíždění podle navigace se také daří šetřit čas, pohonné hmoty, hnojiva či osiva.

Možnosti precizního zemědělství umožňují také dávkovat rostlinám hnojení tak, aby měly vyrovnanou bilanci živin. Je možné chystat operace podle toho, zda je vlhký či suchý rok a hodně hnojiva lze ušetřit tím, že se dávkuje jen na těch částech pozemků, kde má smysl. "Hnojení není obvykle tím, co ovlivňuje výnos. Z výzkumů jsme zjistili, že ve slabších zónách pozemku spousta dusíku zůstala, protože ho rostliny nevyužily, takže se hodí upravit hnojení na základě znalosti slabých výnosových míst," řekl Lukas. V některých místech je možné hnojení dokonce zcela vypustit, aniž by se to negativně podepsalo na výnosech.

Podobně lze cíleně aplikovat pesticidy a omezit tak jejich nadměrné dávkování. "Pokud si zemědělec připraví mapu plevelů, může uspořit plošně až 60 procent postřiku. Úspora může být významná hlavně u selektivních aplikací, které jsou dražší," řekl Lukas.

Dobrá znalost pozemků a výnosových map může zemědělcům také dobře posloužit při rozhodování, kam umístí neprodukční plochy. Musejí je nechávat na části pozemků ze zákona, pokud nechtějí přijít o dotace. "Díky této znalosti mohou vyčlenit ty části pozemků, kde je to bude bolet ekonomicky nejméně," řekl Lukas.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info